Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Recyklovaná sonda oslavila Valentýna schůzkou s kometou

aktualizováno 
Pokud jste letos nedostali žádnou originální valentýnku, vemte si na příští rok příklad ze specialistů amerického NASA. Všem příznivcům astronomie a kosmonautiky dali k svátku zamilovaných kometu na stříbrném podnose.

Družice Stardust | foto: NASA

Sonda Stardust je vesmírný veterán. Za sebou má tucet roků v kosmu, a i když všechny své původní úkoly už splnila, pracuje dál. Krásně to předvedla během února, kdy znovu poslala snímky komety Tempel 1. Zrekapitulujme si dráhu tohoto zasloužilého průzkumníka.

Jednou kolem Země a pryč

Když právě před 12 lety odstartoval Stardust na meziplanetární dráhu, nedovedla jí raketa Delta 7426 udělit dostatečně velkou rychlost pro přímé dosažení komety Wild 2.

Kometa Wild 2

Kometa Wild 2

Technici ovšem věděli předem, že sonda nemůže kometu jen silou rakety dohnat, a tak jejím prvním úkolem byl gravitační manévr při opětném průletu kolem Země ve výšce 6 000 km nad zemským povrchem, který měl sondu dál urychlit. Úspěšně se povedlo 15. ledna 2001 .

Následujícího dne při průletu zhruba sto tisíc kilometrů nad Měsícem sonda také ověřila, že její systémy fungují dobře. Technici měli obavu, zda prvky CCD navigační kamery, zasažené v listopadu 2000 tokem částic z mimořádně silné erupce na Slunci, zůstanou spolehlivé a zda se pomalým zahříváním podařilo odstranit zamlžení optiky této komety. Snímky Měsíce potvrdily, že už je vše v pořádku.

V srpnu 2002 před průletem aféliem (nejvzdálenějším bodem dráhy od Slunce, pozn. red.) sonda vysunula aerogelový sběrač meziplanetárního materiálu. Ten tak pokračoval v unikátním sběru meziplanetárního i mezihvězdného prachu, který předtím probíhal v březnu a dubnu 2000. Ovšem na zcela jiném místě prostoru.

Lapač byl vystavený mezihvězdnému prachu téměř 200 dní. Název sondy byl nakonec výstižný a hvězdný prach se  podařilo zachytit.

Kromě toho bylo 2.listopadu 2002 úspěšně provedeno cvičné snímkování planetky (5535) Annefrank, kolem níž sonda prolétla rychlostí sedm kilometrů za sekundu ve vzdálenosti 3 300 km.

Stardust a vlasatice

Po několika dalších korekcích dráhy Stardust proletěl 2. ledna 2004 ve vzdálenosti pouhých 236 km od jádra komety Wild 2. Rozdíl rychlosti obou těles byl šest kilometrů za sekundu.

Sonda při tom v komě (oblak materiálu vypařujícího se z jádra, pozn. red.) komety přímo proletěla třemi výtrysky plynu a prachu z kometu. Dvanáct kometárních částic dokonce prorazilo ochranný štít.

Další desítky jich uvízly v aerogelu pohotových sběračů prachu a kamera pořídila přes 70 snímků kometárního jádra o průměru asi pět kilometrů. Na povrchu komety objevila kopce vysoké několik desítek metrů a krátery o hloubce přes 150 metrů.

Další úsilí se již soustředilo na unikátní vyvrcholení expedice: úspěšný návrat pouzdra o hmotnosti 47 kg se všemi vzorky prachu na Zemi. Den D nastal 15. ledna 2006.

Po korekčních manévrech se podařilo oddělit malé pouzdro se zachyceným prachem od sondy na sekundu přesně a rychlostí téměř 13 km/s navést do zemské atmosféry. Pouzdro pak předpisově zbrzdilo a spolehlivě přistálo na ploše vojenské zkušební a výcvikové základny poblíž Salt Lake City v Utahu.

I když pouzdro při tom ještě třikrát poskočilo, nepoškodilo se a během půl hodiny ho našla hlídkující helikoptéra. Dramatický závěr dramatického letu měl šťastný konec, většina vědců jásala nad unikátními vzorky.

Druhá míza

Ale nejprozíravější odborníci už měli připravený plán, jak aktivní život meziplanetární části sondy prodloužit. Po oddělení pouzdra totiž mateřská sonda provedla jen úhybný manévr a pokračovala po dráze kolem Slunce.

Na Valentýna roku 2007 už byla sonda ve stavu elektronické hibernace a čekala, až NASA schválí pokračování výpravy k novému cíli. Vlastně je to cíl staronový, protože od října 2006 bylo jasné, že Stardust v případě úspěchu může vykonat návštěvu u komety Tempel 1.

Tu v červenci 2005 navštívila sonda Deep Impact a dokonce tu zanechala "navštívenku" pozemšťanů. Jádro této komety zasáhl speciálně zkonstruovaný projektil sondy (zv. Impactor). Při nárazu vymrštil do prostoru oblak materiálu (což skvěle zdokumentovaly kamery  sondy) a po dopadu projektilu na kometě vznikl výrazný kráter.

Prodloužení života sondy Stardust nabízelo vědcům výjimečnou možnost vidět výsledky vlastní práce. Proto nebylo divu, že po prodloužení letu Stardust volali především lidé z vedení první mise. NASA je neoslyšela a do dalšího života dala sondě i nové jméno: Stardust-NExT  (= New Exploration of Tempel).

Veverka od Pelhřimova

Stojí zato poznámku, že čelním iniciátorem prodloužení letu Stardust byl usměvavý Joseph Veverka. Když se roku 1941 narodil, říkali mu rodiče Pepíček a do školy měl chodit v Pelhřimově – avšak roku 1948 se rodina rozhodla emigrovat a přes Francii našla roku 1951 novou vlast v USA…

Joe tedy chodil do amerických škol a dobře se učil, takže roku 1970 získal doktorát na Harvardu. Nyní celý svět vzrušený očekáváním cituje jeho slova: "Návrat ke kometě Tempel 1 nám poskytne nové pohledy na to, jak komety fungují a jak byly před čtyřmi a půl miliardami let vytvořeny".

Sonda měla kometu hledáčku navigační kamery od poloviny prosince 2010. Prováděla už jen drobné korekce dráhy. Například 7. února byly motorky zapojeny na 30 sekund, čímž spotřebovaly 69 g hydrazinu a změnily rychlost o 0,56 m/s.

Valentýnské rande

S kometou Tempel 1 se sonda setkala 15. února ve 4 hodiny a 37 minut. Vzhledem ke vzdálenosti od Země jsme se to my dozvěděli o 19 minut později. Setkání se uskutečnilo téměř na protilehlé straně od Slunce, 340 milionů kilometrů od nás a 39 dnů po průletu komety periheliem (bod dráhy ležící nejblíže ke Slunci, pozn. red.).

Kometa Tempel 1

Kometa Tempel 1

Při průletu sondy v minimální vzdálenosti 190 km od jádra o průměru necelých 6 km se do palubní paměti (počítač s procesorem RAD6000 využívá větší části operační paměti o kapacitě 128 MB pro ukládání naměřených dat) uložilo 72 snímků s vysokým rozlišením.

Při jejich odesílání se sonda trochu vzepřela. Posílala je totiž na Zemi v chronologickém pořadí. Odmítla tak vyslyšet povely z centra, podle kterých měly první dorazit nejpodrobnější snímky pořízené ve chvíli, kdy si obě tělesa byla nejblíž. Vzhledem k tomu, že jeden snímek se odesílá 15 minut, odborníci byli netrpělivostí celí bez sebe. Ale nakonec měla tato drobná chyba za důsledek jen odložení tiskové konference NASA:

Sonda také změřila složení částic v blízkosti kometárního jádra a jejich prostorové rozložení. Zkoumat měla i výtrysky látky z jádra do okolního prachoplynového oblaku kometární atmosféry (koma).

Je zřejmé, že Valentýnské setkání s kometou musí být už labutí písní úspěšného programu Stardust. Sonda funguje v prostoru sluneční soustavy 12 roků. Urazila dobrých 6 miliard kilometrů a už nyní prakticky vypotřebovala celé zásoby hydrazinu pro korekční i stabilizační motorky. Při startu ho bylo 85 kg, loni o Vánocích asi 3,5 kg a nyní je téměř na suchu.

Další informace:

Autor:




Hlavní zprávy

Chybí vám kamarádka?
Chybí vám kamarádka?

Nové kamarádky v okolí najdete na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.