Nastavení BIOSu díl 1. - jak pracuje a jaké má funkce

Stále více uživatelů počítače si myslí, že složením příslušných HW komponent a nainstalováním operačního systému stavba PC končí - ovšem opak je pravdou. Na výkonu počítače se velkou mírou podílí nastavení BIOSu. A proto se jeho optimálnímu nastavení budeme podrobněji věnovat.

Dnešním dnem startujeme další miniseriál o nastavení a vylepšení počítače. Tentokrát se budeme věnovat nastavení BIOSu. V následujících několika dílech si povíme něco o funkci, nutnosti a potřebě tohoto systému, o základních vstupech a výstupech, a také jak nastavit jednotlivé záložky ve kterých se skrývají položky, jenž rozhodují o funkčnosti systému.

Základní informace

Basic Input/Output Systém (BIOS), je tím článkem celého systému, který propojuje hardware se softwarem. Dalo by se říci, že je tvořen sadou ovladačů základních komponent systému. Na tom, jak budou pracovat mezi sebou jednotlivé díly, závisí celý výkon počítače. BIOS předává informace typu: jaký hardware je přítomen, jaké má parametry a jak s ním má operační systém pracovat co nejlépe a bez jakýchkoliv potíží. Můžete mít nejnovější základní desku s nejrychlejším procesorem a pamětí, ale pokud správně nenastavíte komunikační jádro mezi hardwarem a softwarem, nedostanete nikdy takový výkon počítače, který jsou schopny komponenty využít.

B.I.O.S.

BIOS počítače se skládá z několika vrstev

Určitá část BIOSu je vypálena do čipu paměti ROM, kterou nelze žádným způsobem přepisovat a lze z ní jen číst. Zde jsou pevně uložené všechny informace pro základní používání komponent. Tyto informace musí být automaticky k dispozici po startu počítače. Systém si tak dokáže detekovat disketovou mechaniku, typ pamětí a hlavně druh procesoru zasazený v patici. Druhou vrstvu tvoří čip s názvem CMOS, kam se ukládají jednotlivá nastavení, které provedete v menu BIOSu. Poslední část tvoří ovladače, které se zavádějí v průběhu spouštění systému. Čipy s informacemi o komponentech jsou umístěné na základní desce, rozšiřujících kartách, pamětích a v procesoru. Část BIOSu, která je uložena na přídavných kartách, se nazývá firmware, který lze pomocí speciálního software aktualizovat a tím zaručit 100% kompatibilitu. Aktualizace se provádí vždy, když výrobce odstraní neduhy daného zařízení, o kterých nevěděl v době prodeje. Jde tedy o revizi stávajícího firmware.

B.I.O.S.

B.I.O.S.

Architektůra složení API

Co je to API?

V těchto třech hlavních vrstvách je zaručena komunikace mezi aplikací a operačním systémem na různých druzích hardwaru. Při rozdílných konfiguracích hardware je tímto způsobem vždy zaručeno standardní rozhraní pro operační systémy. BIOS si vytvoří tzv. API (aplikační programové rozhraní), které tvoří různé příkazy nebo funkce, pomocí nichž aplikace může příkazy vykonávat, bez nutnosti komunikace s daným hardwarem. V praxi to znamená, že programy se nemusí například starat, jak a kam mají uložit soubory pro archivaci dat nebo jak tisknout. Aplikace předá příkaz API a ta zajistí vše potřebné pro provedení tohoto příkazu. Tím se komunikace mezi všemi komponenty dosti zjednodušuje, protože software komunikuje pouze s operačním systémem, nikoliv s hardwarem. BIOS se skládá ze všech různých ovladačů, pracujících mezi operačním systémem a hardwarem. Z toho je patrné, že operační systém nekomunikuje s hardwarem, ale jen s ovladači. Proto si dávejte pozor zda instalujete do operačního systému jen ovladače dodávané od výrobce daného zařízení. Pokud nemáte originální ovladače, nemusí být vždy zaručena správná funkčnost a tím stabilita systému.

ROM a zavedení systému

B.I.O.S.BIOS není načítán z disku, jak si mylně uživatelé myslí, ale je pevně uložen v paměti ROM. S postupem času se začal objevovat stále nový hardware a tak paměť ROM začala být nedostačující. Musela mít uloženo stále více informací o jednotlivých komponentech a proto bylo nutné vytvořit ROM paměti na rozšiřujících kartách. BIOS potom prohledá všechny sloty (ISA, PCI, AGP, patice – procesorů, pamětí) a vyhledá v nich informace v paměti ROM, z kterých vytvoří API. Po spuštění počítač BIOS zapne tzv. POST (power on self test), který velmi rychle zjistí co je v počítači za hardware. Pokud vše proběhne bez problému, předá informace BIOSu, a ten se postará o vyhledání zavaděče systému na datových mediích (pevný disk, disketa, CD-ROM, LAN). Po nalezení načte pomocí operačního systému všechny ovladače potřebné pro komunikaci mezi API a hardwarem.

Dnes jsme vám vysvětlili, co je to BIOS, jakým způsobem funguje, a jak probíhá komunikace mezi operačním systémem a hardwarem. Příští týden, opět ve čtvrtek, vám řekneme, jací jsou hlavní výrobci BIOSU, proč a jak aktualizovat BIOS a kde najdete jeho nejnovější podobu pro vaši základní desku.

Bios: díl 2. -  jak a proč aktualizovat na novější verzi -->