Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Navigace zabloudila. Dvě evropské družice skončily na špatné dráze

  9:09aktualizováno  9:09
Navigační systém Galileo pravděpodobně přišel o dvě nové družice, které měl v pátek vynést ruský nosič. Kvůli selhání posledního stupně rakety se však družice dostaly na špatnou oběžnou dráhu a je nemožné je dostat na tu správnou. Chyba navíc může mít negativní vliv na další využívání ruských nosičů v EU.

Start nosiče Sojuz s dvojicí družic systému Galileo | foto: ESA

Měly to být první dva plně funkční sériově vyrobené satelity navigačního systému Galileo, které se měly připojit ke čtyřem stávajícím družicím. Nové satelity Doresa a Milena jsou s největší pravděpodobností na odpis.

Raketě Sojuz ST-B, která v pátek úspěšně odstartovala z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně, se je nepodařilo dostat na správnou oběžnou dráhu. Ta měla být podle serveru airtrafficmanagement.net  ve výšce 23 522 kilometrů nad zemí.

Fotogalerie

"Ukázalo se, že nejvyšší stupeň rakety Fregat nedovedl práci až do konce. Družice se nedostaly na předpokládanou dráhu s výškou více než 23 tisíc kilometrů, ale na eliptickou, jejíž výška sahá od 13 tisíc do 25 tisíc kilometrů.

Ruská strana přiznala, že chybu udělal právě Fregat. Ke korekci dráhy není podle informovaných zdrojů na palubě družic dost paliva," napsal server newsru.com s připomínkou, že Evropská vesmírná agentura (ESA) zatím hovoří jen o zjištěné odchylce.

Podívejte se na start rakety:

Podle zdroje agentury Interfax z raketového průmyslu lze družice odepsat, protože na nynější dráze je nelze použít. Nic na tom nemění fakt, že řídící středisko ESA v Darmstadtu navázalo s oběma satelity úspěšné spojení. Vyšetřování příčin selhání ruské rakety má začít v pondělí, další starty budou mezitím nejspíše pozastaveny.

Protože zdaleka nejde o první případ problémů ruských raket v poslední době, nabízí se otázka, zda nebude mít problém vliv na využívání ruských raket zahraničními, hlavně evropskými subjekty. Například družice systému Galileo by pak vynášely patrně evropské rakety Ariane 5, které jsou sice mnohem dražší, ale také spolehlivější, a mají tedy levnější pojišťovací poplatky.

Plně funkční za šest let

Celý navigační systém Galileo s centrálou v Praze má mít celkem 30 satelitů, po dokončení bude na třech oběžných drahách po devíti družicích. Další tři satelity budou plnit funkci rezervy pro případ poruchy některého z 27 aparátů. První dvě družice systému Galileo byly vyneseny v roce 2011, druhá dvojice pak o rok později.

Nynější pár družic představuje první exempláře plně funkčních sériových satelitů systému, který se má stát evropskou obdobou amerického systému GPS nebo ruského Glonassu. Podle plánu má být příští rok ve vesmíru 18 družic, plného počtu má systém dosáhnout v roce 2018.

Podle Interfaxu projekt už stál EU šest miliard eur a do roku 2020, odkdy má systém plně fungovat, je prý v plánu vynaložit dalších sedm miliard. Jiné zdroje uvádějí poněkud nižší sumy.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.