„Digital Media City“ (http://dmc.seoul.go.kr/english/jsp/about/overview.jsp), jak se projekt oficiálně nazývá, se začalo rodit v hlavách soulských zastupitelů a developerů už v devadesátých letech. Soul se dlouhodobě snaží přilákat co nejvíce technologických společností a futuristická čtvrť pro sídla korporací i bydlení zaměstnanců je podle jeho radnice tím správným magnetem.
Metropole se však do roku 2002 intenzivně připravovala na pořádání mistrovství světa v kopané, a tak nezbýval dostatek zdrojů. Nyní však už jsou stavební práce v plném běhu. Co nové předměstí svým obyvatelům a návštěvníkům nabídne?
Elektronika kam se podíváš
Téměř všechny vymoženosti se motají kolem konceptu „všudypřítomné výpočetní techniky“ (tzv. „ubiquitous computing“). Čtvt bude plná bezdrátově propojených senzorů, čipů a dataprojektorů a místní budou moci využívat mnoha originálních služeb.
Nejzajímavější je asi dopravní systém. Automobilka Hyundai vyvinula pro novou čtvt malý elektromobil „EtherBeetle“, který bude na ulici k dispozici zdarma, aby kohokoli dopravil kamkoli po Digital Media City, a to zčásti pomocí hlasového ovládání. Dopravní značení bude proměnlivé, dokonce i čáry na některých ulicích nebudou namalované barvou, ale promítané, a ve chvíli, kdy počítače zjistí, že opadla dopravní špička, se z krajních pruhů stane prostor pro pěší. Cedule s jízdními řády budou okamžitě reagovat na náhlé změny v dopravě a taxíky v Digital Media City přivoláte stisknutím tlačítka na telefonu, najdou si vás pak samy.
Ostatně, obyvatelé ani návštěvníci nebudou mít moc důvodů své mobilní telefony nebo PDA odkládat. Chystají se na ně například marketingové finty v podobě zasílání časově omezených kupónů na slevu v kavárně, kolem které projdou. Na displeji si lidé budou také moci zobrazit ulici, na které právě stojí, posetou informacemi o tom, ve které budově mohou navštívit jakou kulturní akci.
Pro ovládání například některých dveří půjde využít vlastní dlaň; když ji rozevřete pod malým projektorem, objeví se vám na ni menu, které budete moci ovládat prsty druhé ruky.
Restaurace by měly pomocí displejů ve stolech umožnit návštěvníkům kontrolovat přípravu vybraného pokrmu, během jídla pak budou moc labužníci například sledovat fotografie z kraje, ze kterého recept pochází.
Čtvť nejen inženýrů, ale i umělců
Na své si přijdou i ti, kteří před ryze praktickým využitím techniky dávají přednost zábavě nebo umění, především tomu modernímu. Lampy na některých ulicích budou reagovat barvou a intenzitou světla na velikost a hlučnost procházejících skupin chodců.. Na jednom z domů bude velký displej ukazovat graf příchozích a odchozích dat do oblasti z a do různých částí světa, a opodál zase budou moct lidé na velkých obrazovkách pozorovat přímé přenosy z ulic sesterských měst.
Digital Media City by mělo žít i analogovou kulturou, například pouličním divadlem; to hlavně proto, aby přilákalo co nejvíce umělců a kreativců, a stalo se tak známým a prestižním.
Opravdu světlejší zítřky?
Nová čtvrť kromě nadšení z pokroku vzbuzuje i otázky. Budou skutečně její obyvatelé žít díky elektronice lepší život, anebo budou drahé technologie používat namísto levných a snad i jednodušších věcí, jako jsou třeba plakátovací plochy nebo klíče? Nenastane chaos, až vypadne proud? Bude možné po desítky let neustále pořád různé kulturní akce? Co se s městečkem stane, až výpočetní technika projde lety evoluce a najednou se Digital Media City stane zastaralou periferií? A co bude s jeho obyvateli až zestárnou, a technice kolem sebe přestanou rozumět?
Ze středu Evropy tedy bude možná lepší sledovat nové soulské předměstí nejen jako krok vpřed, ale také jako zajímavý experiment, který se nemusí zcela podařit. My zatím musíme být vděční za každou kavárnu, která u pár stolků nabídne připojení k internetu přes WiFi.
