Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nebeský palác odletěl do vesmíru. Čína staví vlastní kosmickou stanici

  15:23aktualizováno  17:45
Raketa Dlouhý pochod odstartovala ze základny v Ťiou-čchüan v poušti Gobi na severozápadě Číny v 15:16 našeho času. Na palubě nese testovací modul Nebeského paláce, který je předobrazem budoucí čínské vesmírné stanice, která má konkurovat ISS.

Modul se po desti minutách ve vžšce asi 200 kilometrů úspěšně oddělil od rakety a dvacet minut po startu ve výšce 350 kilometrů vstoupil na oběžnou dráhu.

Generál Chang Wanquan, který velí čínskému vesmírnému programu, podle agentury Xinhua krátce před šestnáctou hodinou našeho času prohlásil start za bezezbytku úspěšný.

Na potvrzení úspěchu se přitom muselo čekat několik desítek minut. Modul totiž vystoupil na oběžnou dráhu a rozevřel solární panel na odvrácené straně Země.

Osmitunový vesmírný palác

Osmitunový modul Tchien-kung-1 (Nebeský palác 1, v mezinárodní transkripci Tiangong) odletěl na palubě rakety Dlouhý pochod (Čchang-čeng) z vesmírného střediska Ťiou-čchüan v severozápadní provincii Kan-su. Přípravy trvaly velmi dlouho a start byl několikrát odložen - více v tomto článku.

"Nebeský palác" ale není přímo základem čínské vesmírné stanice. Na oběžné dráze Země má zůstat jeden až dva roky. Sloužit bude především k ověření technologií pro čínský vesmírný program, především ověření bezpečnosti a spolehlivosti spojení se zásobovacími loděmi. 

Pohybovat se bude ve výšce asi 350 kilometrů, tedy o několik desítek kilometrů pod oběžnou drahou Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Postupně bude klesat na orbitu ve výšce 343 kilometrů, kde se spojí s vesmírnou lodí Šen-čou 8, sdělila mluvčí kosmického programu Wu Pching.

Start vesmírné lodi Šen-čou 8 je plánován na listopad, přičemž ani tento aparát nebude mít posádku. Lety s lidskou posádkou k modulu chce Čína zahájit příští rok.

Dva roky zpoždění

Původně měl první čínský modul odstartovat už koncem loňského roku. A model stanice ukázala čínská státní televize dokonce v lednu 2009. Jenže začátkem března 2010 byl vzlet přesunut na první pololetí 2011, aby v únoru 2011 čínské ministerstvo obrany start znovu odložilo na druhé pololetí 2011.

Přesné příčiny oznámeny nebyly, ale podle všeho měly technické důvody. Snad problémy se systémem zabezpečení životních podmínek pro kosmonauty a systémem zásobování pohonnými hmotami.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.