Nečekaná spojitost: bakterie ze střev prý ovlivňují funkci mozku

Mikrobi v našem zažívacím traktu zřejmě neovlivňují jen naše sklony k alergiím. Alespoň u myší mají vliv i na chování, domnívají se švédští vědci.

Když se nám mozek plouží, hledáme za tím všechno od špatného tlaku (vzduchu i krve) po následky včerejšího večírku. Teď bychom si na seznam zřejmě mohli přidat i bakterie. A to rovnou střevní.

Alespoň pokud do krajnosti přeženeme výsledky nové studie týmu Rochellyse Heijtze a Svena Petterssona ze Švédska. Podle výsledků švédských vědců jsou myši, které ve svém těle nikdy neměly žádné bakterie, zvědavější a běhavější než mikroživotem kolonizovaná zvířata. Vědci výsledky zveřejnili v odborném časopise PNAS.

"Vyplývá z ní fascinující závěr, že přítomnost něčeho tak nepatrného jako bakterií v určitém období vývoje může ovlivnit chování myši, potažmo člověka, v dospělosti," řekl redakci Technet.cz Martin Schwarzer z Mikrobiologického ústavu Akademie věd.

Do čista vyčištěné myši mají kuráž

Výzkum Heijtze, Petterssona a jejich kolegů by se nemohl uskutečnit, kdyby nebylo tzv. bezmikrobních zvířat. Ta se používají v mnoha laboratořích světa a představují patrně nejčistotnější hlodavce na světě. Celý život obvykle stráví v prostředí, které je před bakteriemi úzkostlivě chráněno.

Vědci na srovnání bezmikrobních a běžných zvířat ověřují, jak všudypřítomní mikrobi ovlivňují náš organismus. A docházejí k závěru, že nepatrné mikroorganismy ovlivňují chod našich těl nečekaně různorodými způsoby.

Švédští vědci jen zašli dál, než bývá běžné. Ve většině laboratoří zkoumají vliv bakteriálních populací na fyziologii zvířat. Heijtze a Petterson sledovali i jejich chování.

Ukázali při tom, že zvířata bez bakterií ve střevech se méně bála světla a častěji se pouštěla do zkoumání neznámých prostor.

Kromě toho se "čisté" myši více hýbaly, ať už šlo o běh nebo jen chůzi. Rozdíly platily ve známém i neznámém prostředí.

Odchylky chování se vědci snažili stopovat až do mozku zvířat. Zjistili, že u bezmikrobních zvířat desítky genů fungovaly s jinou intenzitou než u běžných myší. Některé z těchto genů významně ovlivňují i mozkovou činnost.

České myši to nebere

Martina Schwarzera výsledky do jisté míry překvapily: "Nikdy jsme si nevšimli rozdílů v chování běžných a bezmikrobních pokusných zvířat," říká Martin Schwarzer, který pracuje v laboratoři Imunity, fyziologie a ontogeneze gnotobiontů v Novém Hrádku.

"Ale je pravda, že jsme se nikdy tímto druhem experimentů nezabývali," dodává. Rozdíly nejsou totiž tak významné, aby byly nápadné náhodnému pozorovateli. Vědci ze Stockholmu používali statistického vyhodnocení pohybu zvířete. Obvykle se přitom využívá analýza kamerového záznamu nebo data z tlakových senzorů v podlaze klece.

Pracoviště v Novém Hrádku se věnuje fyziologickému výzkumu, například zkoumání souvislosti mezi výskytech bakterií u mladých zvířat a jejich náchylností k alergiím.

Ale i když sám pozorování nemůže potvrdit, Schwarzer nezpochybňuje východiska ani závěry švédské studie. "Už dlouho se ví o tom, že díky nervovým spojením mezi střevem a mozkem může docházet k vzájemnému ovlivňování funkce těchto orgánů," shrnuje současný stav poznání český odborník.

Upozorňuje ovšem, že to neplatí po celý život. "Bakterie mají vliv jen v době před porodem a krátce po porodu, v tzv. perinatálním období," upřesňuje český mikrobiolog. V té době je zřejmě jakési "okno příležitostí", kdy může i drobnost, třeba (ne)přítomnost mikroflóry ve střevě, ovlivnit i zdánlivě nesouvisející jevy.

Drobnou nevýhodou je, že studie byla ověřena jen na jediném kmeni myší. To je, jako by se prováděla jen na jediném (a velmi uniformním a malém) lidském etniku. Jeho členové si budou téměř jistě geneticky mnohem podobnější než lidstvo jako celek, a to může výsledky výrazně zkreslit. "Ale testy na více kmenech by byly velmi drahé," říká Martin Schwarzer.

Bude nám to k něčemu?

Otázka, zda se překvapivé zjištění podaří někdy využít v praxi, je zatím otevřená. Heijtzův a Petterssonův tým prokázal rozdíly jenom mezi dvěma extrémními případy: hlodavci zcela bez mikrobů na jedné straně a zvířaty s běžnou mikroflórou.

"My jsme všichni vlastně ten druhý případ," říká Martin Schwarzer. A jinak to ani být nemůže, bakterie jsou všudypřítomné a zcela se jich zbavit je nemožné (a dost možná ani zdravé).

Pokud budou chtít ve Stockholmu ve výzkumu pokračovat, nabízí se možnost srovnat bezmikrobní myši s hlodavci, kteří budou mít v těle třeba jen některé z mnoha typů bakterií, které v sobě nosíme. "Až potom by bylo možné spekulovat o tom, že ta a ta bakterie by mohla mít nějaký vliv i u člověka a jaký," vysvětluje Schwarzer. Poté by mohlo následovat i uplatnění poznatku v praxi.

  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 32 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Načapali jsme otesánka, který se velkého sousta nezalekne. Boeing 747-400F

v diskusi je 8 příspěvků

21. března 2024

Poté, co na Letiště Václava Havla Praha přestaly v barvách Qatar Airways létat nákladní Boeingy...

Dočasná raketa se po téměř 70 letech loučí. Bude startovat naposledy

v diskusi jsou 3 příspěvky

28. března 2024  15:36,  aktualizováno  19:54

Tento čtvrtek stojí na startovací rampě mysu Canaveral poslední potomek raket Thor, nosič Delta IV...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 20 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 32 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Úspěšný let prototypu XB-1 vrací do hry cestování nadzvukovou rychlostí

v diskusi je 34 příspěvků

27. března 2024  17:17

Po více než dvaceti letech, od ukončení provozu letounu Concorde, se možná opět dočkáme nadzvukové...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...