Nechte si poradit, jak dobře nafotit panoráma hor

Celkové pohledy na horách zdůrazňují jejich monumentalitu. Někdy můžeme celkové pohledy označit za panoramatickou fotografii. Ta se může vytvářet speciálními panoramatickými přístroji a s pomocí příslušného softwaru i běžnými digitálními kompakty. Jak lépe zachycovat vznešenou horskou krásu?

Hledání stanoviště

Stanoviště fotografa celkových pohledů důsledně vychází z postavení slunce. Slunce nad hlavou vede k plochým sceneriím, protisvětlo je v tomto případě většinou nevhodné, nasvětlení za zády fotografa se hodí jen někdy a spíše když je slunce již nízko. Nejpříhodnější je tedy přirozené nasvětlení sluncem ze strany.

Praxe bývá ovšem taková, že fotograf nemůže vždy čekat nebo složitě obcházet vrcholky. Při plánování trasy by však při zamyšlených celkových pohledech měl postavení slunce vzít v úvahu.

Světelné podmínky

Kromě postavení slunce, o němž jsme pojednali výše, se z technického hlediska někdy musí fotograf celkových horských pohledů vypořádávat s vysokou intenzitou osvětlení, která se projevuje prohloubením světelných kontrastů. Zde je vhodnou pomůckou šedý přechodový filtr. Barevné kontrasty se naopak mohou stát základním stavebním kamenem kompozice.

U snímků se sněhem bývají s měřením problémy. I když obecně platí, že se u digitálů (a inverze) exponuje na světla, může jako dobrá pomůcka za komplikovanějšího většího kontrastu posloužit šedá tabulka změřená před objektivem s odhadem dopadu světla scény a výsledek měření se použije. Další možností jsou odstupňované záběry.

Himálaj. Působivost scény je zvýšena výraznou dominantou skaliska v doplňkové barvě k okolnímu prostoru. Foto Jan Miler.

Největší úskalí

V běžných celkových pohledech mohou vzniknout problémy s umístěním horizontu. Nepříznivý výsledek může někdy přinést užití objektivů s dlouhými ohniskovými vzdálenostmi, které potlačují prostor. Efektu lze samozřejmě na druhé straně i tvůrčím způsobem využít.

Kde na internetu jsou krásné záběry z hor?

www.horolezec.cz (snímky Ladislava Kamaráda)

Náročnější túry by fotograf nikdy neměl absolvovat sám. Problémem může být rychlý soumrak, mnohdy spojený s prudkým poklesem teplot. Velice potrápit může silný vítr. Řešením je dobrý a těžký stativ, případně vytvoření malého závětří pro stativ rozevřeným deštníkem.

Vybalování techniky za nízkých teplot s namrzajícími prsty nemusí být jednoduché. Vytvoření záběru od vybalení techniky po opětovné zabalení může zabrat mnoho času; těžko profesionálně fotit ve skupině, která spěchá ještě někam dál.

Panoráma pohoří Cordiliera Blanca z vrcholu Nevado Pisco (5752 m) v Peru, složené ze 7 snímků Coolpixu 8800 a srovnané programem Panorama Maker 3.0. Fotografováno za svítání, kdy svítilo ostré světlo z boku snímané krajiny. ISO 50.

Fotografická výzbroj

Fotografická výzbroj pro snímky hor samozřejmě odvisí od účelu fotografování a nadmořské výšky, kde se fotograf plánuje pohybovat. Jiná je výbava profesionála se středoformátovým přístrojem a zavazadlem vážícím třeba 25 kg, jiná je výbava nadšeného fotoamatéra. Jiné je vybavení pro 1500 m n. m., jiné pro 5000...

Celkové pohledy na horách se mohou fotografovat jak digitálním kompaktem s funkcí Panorama, tak zrcadlovkami, digitálními i klasickými. U levných kompaktů se ovšem může lehce stát, že horské partie v pozadí nejsou prokreslené, že se „slévají“, že digitál vše zprůměroval, takže snímek působí ploše a nezajímavě. Stejný záběr se správnou expozicí by u zrcadlovky působil mnohem lépe. Obecně je tedy výhodné používat zrcadlovky s výměnnými objektivy. Filtry musí být skutečně kvalitní.

Soutok řek Indus a Zanskar v Himálaji. Fotografie z Canonu 300 D je postavena na majestátnosti rozlohy celého prostoru. Barevně stejnorodé řešení v teplých odstínech je ve vyšší poloze doplněno hrou studených barev přecházejících do oblohy. Snímek Jana Milera z dubna 2005.

Jaký stativ je nejvhodnější

Stativ je pro fotografování na horách velmi důležitou pomůckou. Při výběru si všímáme jeho maximální výšky, transportní výšky, nejnižší polohy, největšího zatížení, hmotnosti. Dalším parametrem kvality je stativová otočná hlava, jejíž pohyb ve všech polohách musí být stejný a rovnoměrný. Stativ by měl být uložen v pouzdře, případně nošen pomocí držadla.

Dobrou pomůckou je vyvažovací vak, který se může rozprostřít mezi nohy stativu a jako zátěž se tam vloží balvany, což pomáhá stabilizaci stativu při silném větru. Kvalitní stativ musí něco vydržet a fyzikální zákony, co se týče hmotnosti věci, kterou má držet, nelze obejít. Mám několik stativů, nejvíce jsem si oblíbil stativ FOMEI.

Minule jsme se zabývali fotografováním hor zblízka (více zde). V dalším díle se podíváme zachycení atmosféry hor. Více článků z oblasti fotografování najdete v aktuálním čísle časopisu FotoVideo.