Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Fyzička z CERNu vyvinula aplikaci pro ty, kdo nechtějí běžnou antikoncepci

aktualizováno 
Program založený na statistice chce nabídnout alternativu k běžným antikoncepčním metodám. Zcela bez pilulek. Výsledek není úplně převratný, ale nezajímavý také ne.

Tohle asi uvidíme stále častěji - počítače nám nepochybně budou stále častěji radit se zdravím. | foto: Natural Cycles

Kdybyste někdy přemýšleli na tím, k čemu vlastně v praktickém životě může být teoretická fyzika provozovaná v laboratořích typu CERN, můžete si do seznamu kromě internetu připsat i pokus o ženskou antikoncepci.

Jedna ze spoluautorek odborné práce o objevu Higgsova bosonu, Švédka Elina Berglundová, totiž hodila kariéru ve fyzice za hlavu a pustila se do vývoje (a prodeje) aplikace, která chce poskytnout alternativu k hormonálním pilulkám.

Abychom nepřeháněli: Berglundová je jedna ze zhruba tří tisícovek autorů zmíněné práce (pro zasvěcené, té z detektoru ATLAS) a její nápad má své slabé stránky, ke kterým se dostaneme. Ale aplikace nazvaná Nature Cycles (Přirozené cykly), kterou vyvíjí stejnojmenná, Berglundovou založená společnost, je skutečně postavena na statistických metodách, které se šéfka firma naučila v rámci studia statistické analýzy pro fyzikální potřeby. Těžko to bude statistika tak složitá jako v CERNu (algoritmus není známý veřejně, takže jen odhadujeme), ale měla by prý být dostatečně solidní na to, aby si na ni lidé mohli v soukromém životě vsadit.

Když svítí zelená

Algoritmus v aplikaci určuje plodné dny v měsíci na základě odpovědí uživatelek a každodenního měření teploty. Jak dobře známo (to není žádný objev Natural Cycles), ta v průběhu cyklu kolísá, a její výkyvy jsou poměrně dobrým, byť ne zcela jednoznačným indikátorem průběhu menstruačního cyklu. Aplikace tak jednoduše označuje zelené a červené dny: během zelených je možné mít pohlavní styk bez ochrany a bez obav z otěhotnění, během červených nikoliv. Algoritmus je velmi konzervativní a raději zeleně označuje jen 9 až 10 dnů během cyklu (obecně se za rizikové označuje cca šest dnů z cyklu).

Už za sebou má i klinickou zkoušku (odborná publikace je zde), což bohužel není tak běžná věc, jaká by v oboru zdravotnických aplikací byla žádoucí. Nedopadla úplně špatně. Pravda, aplikace podle výsledků není spolehlivá jako hormonální antikoncepce, ale to se dalo čekat těžko. Zdá se, že kdyby ženy používaly aplikaci zcela zodpovědně a přesně podle návodu, otěhotnělo by za rok zhruba pět z tisíce uživatelek, což je výsledek v podstatě srovnatelný s hormonální antikoncepcí. Ta selže z různých důvodů ve zhruba stejném počtu případů.

Ovšem v praxi řada lidí ani zdaleka není tak bezchybná a nedodržuje režim tak pravidelně, jak by bylo nejlepší. U aplikace tomu nebylo jinak, a celá řada žen ji použivala ne zcela optimálně. Mezi těmito „reálnými“ uživatelkami byl počet nechtěně těhotných mnohem vyšší: podle výsledků výsledku studie se dá čekat, že takových žen otěhotní za rok zhruba sedm ze sta. To už tak skvělý výsledek není.

Přesný důvod rozdílu lze těžko vyhmátnout, ale nejspíše souvisí s tím, že správné použití vyžaduje určitou svědomitost; pravidelně se měřit a údaje zadávat do aplikace není samozřejmé. Za tři měsíce studie zhruba třetina zúčastněných žen aplikaci v podstatě přestala používat (nebo za tu dobu vyplnily tak málo „denních hlášení“, že z údajů se nedalo nic spolehlivě vyčíst). A to byly ženy, které o metodu měly zájem, do studie se „přihlásily“ samy. Do uvozovek jsme výraz dali proto, že ve skutečnosti byla studie provedena zpětně na údajích žen, které si aplikaci pořídily a zaplatily - byly tedy abnormálně motivované. Kdyby šlo o klasickou studii, která dobrovolníky (v tomto případě dobrovolnice) hledá v podstatě naslepo, vypadlo bych jich nepochybně ještě více.

Křišťálová Lupa 2016

A když jsme už jsme u výhrad, ještě doplňme, že samotná podoba studie není úplně ideální. Mnohem lepší by bylo, kdyby šlo o přímé porovnání aplikace proti běžným antikoncepčním metodám. To by ovšem bylo podstatně náročnější a dražší.

Ale zpět k těhotenství: aplikace může i navrhnout těhotenský test v případě, že má třeba podle opoždění cyklu či teploty z předchozích dnů „pocit“, že mohlo dojít k otěhotnění. Asi je vám jasné, že „antikoncepční aplikace“ je v podstatě zároveň i aplikace na otěhotnění. Berglundová ji nevyvíjí z dobročinnosti, je to běžný komerční produkt, který autorům vydělává prostřednictvím pravidelného předplatného ve výši cca 200 korun měsíčně.

A je to produkt typu, s nímž se v brzké době patrně budeme setkávat stále častěji. Dostupných údajů o našem těle a zdraví přibývá, zlepšují se metody statistické analýzy a zvyšuje se dostupná výpočetní síla. Vyvinout zdravotnickou aplikaci bude z technického hlediska stále jednodušší. To však neznamená, že bude automaticky přibývat i těch dobrých. Ale klinické zkoušky pro aplikace jsou dobrý způsob, jak podvody alespoň trochu omezit, byť to určitě není všelék. Třeba proto, že vydat „vědecký“ článek dnes může být směšně jednoduché, pokud si neděláte starosti s etickou stránkou věci.


Informace: Článek jsme upravili tak, aby bylo z textu jasněji patrné, že souvislost mezi tělesnou teplotou a menstruačním cyklem je dlouhodobě známá, a není nijak nová.

Autor:


Témata: antikoncepce, CERN, Kondom




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!




HP Q2612A - kompatibilníHP Q2612A - kompatibilní

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.