Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Neil Young se streamovat nenechá. Zdůvodnění je poněkud absurdní

aktualizováno 
Neil Young na svém facebookovém profilu oznámil, že nechává stáhnout svoji hudbu ze všech streamovacích služeb. Rozhodnutí zdůvodňuje jejich špatnou zvukovou kvalitou, avšak snad všechna alternativní vysvětlení působí pravděpodobněji.

Neil Young nechal svoji muziku stáhnout ze všech streamovacích služeb. | foto: koláž Technet.czProfimedia.cz

Fanoušky Neila Younga čekalo ve středu 14. června na Facebooku nemilé překvapení. Věhlasný hudebník se totiž rozhodl odstranit veškerou svoji hudbu ze všech on-line streamovacích služeb.

„Všechnu moji hudbu, mé životní dílo, chci uchovat způsobem, který považuji za vhodný. Již jsem začal. Moje hudba je stahována ze všech streamovacích služeb. Nejsou dostatečně dobré pro půjčování nebo prodej hudby. Zařiďte, aby streamovaná hudba zněla dobře, a já se vrátím,“ uvedl Young.

Příspěvek na facebookovém profilu Neila Younga, ve kterém oznamuje stažení své hudby ze streamovacích služeb.

Příspěvek na facebookovém profilu Neila Younga, ve kterém oznamuje stažení své hudby ze streamovacích služeb.

V dalších pasážích však svůj příspěvek pojal nezvykle agresivním způsobem, který ve výsledku působí spíše komicky. „I AM rádio nakope streamování zadek. Analogové kazety a osmistopé pásy taky nakopají streamování zadek a v porovnání se streamovanou hudbou zní naprosto skvěle. Streamování smrdí. Streamování je tím nejhorším v historii zvuku,“ rozohnil se kanadský zpěvák na adresu nové technologie.

Více o ...

on-line streamování hudby

Již první větou, srovnávající streamování s amplitudovou modulací rozhlasového vysílání na středních a dlouhých vlnách, připravil celou argumentaci o důvěryhodnost. Vždyť typický frekvenční rozsah AM vysílání je zhruba od 40 Hz do 5 kHz, díky čemuž se hodí především pro přenos mluveného slova. Střední a dlouhé vlny jsou také velmi náchylné k elektromagnetickému rušení, které se ve zvuku zpravidla projevuje výraznými šumy a brumy.

Neil Young navíc smetl do jednoho pytle streamování ve ztrátově komprimovaných formátech MP3 a ACC (tj. Apple Music, Google Music, Spotify...), kde k citelnému snížení kvality oproti původní nahrávce opravdu dochází, a streamování v bezztrátově komprimovaném formátu FLAC (u služby Tidal), které je technickou kvalitou zcela na úrovni hudebního CD (tedy PCM 44.1 kHz / 16 bit). A s plánovanou implementací technologie MQA má ambice ještě vyšší.

V době psaní článku (16.7. odpoledne) byly nahrávky Neila Younga nejen ve službě Tidal (na obrázku), ale i Apple Music, Google Music a Spotify, dostupné k přehrání. Pokud opravdu „zmizí“, budou autorovi článku velmi chybět.

V době psaní článku (16.7. odpoledne) byly nahrávky Neila Younga nejen ve službě Tidal (na obrázku), ale i Apple Music, Google Music a Spotify, dostupné k přehrání. Pokud opravdu „zmizí“, budou autorovi článku velmi chybět.

Poněkud militantní přístup ke streamovacím službám ale může mít i jiná vysvětlení. Tím prvním jsou peníze. Mnoho hudebníků a zástupců hudebního průmyslu dlouhodobě kritizuje finanční model streamovacích služeb (zejména freemium to premium, kdy je posluchač lákán bezplatnou variantou služby), který prý nemůže hudebníky a související průmysl uživit. Mezi hlasité odpůrce streamování patří například Roger Waters, Thom York ze skupiny Radiohead, nebo Taylor Swift. Svůj vstup do streamovacích služeb dlouho odkládaly kupříkladu AC/DC, nebo Led Zeppelin. A The Beatles legálně dodnes žádná streamovací služba nenabízí.

Druhé vysvětlení má krátký název. Pono. Neil Young v loňském roce v kickstarterové kampani vybral 6,2 milionu dolarů, s jejichž pomocí nechal vyvinout audiofilní hudební přehrávač Pono Player a spustil hudební obchod Pono Music. Obé má stejný cíl, nabídnout a reprodukovat posluchači hudební nahrávky ve vysokém rozlišení až 192 kHz / 24 bit, tedy nijak nedegradované studiové kvalitě. Přehrávač jsme testovali letos v únoru a je vynikající (Je to obřík, ale výborně hraje. Otestovali jsme Pono od Neila Younga). 

Audiofilní přehrávač Pono na test dorazil ve stylovém dřevěném balení a s kvalitními sluchátky uspokojí i velmi náročné ucho.

Audiofilní přehrávač Pono na test dorazil ve stylovém dřevěném balení a s kvalitními sluchátky uspokojí i velmi náročné ucho.

Do tohoto projektu však stále populárnější streamování nijak nezapadá. Respektive naopak, vysoké pohodlí a široký výběr hudby může mnohé zákazníky odlákat, byť třeba za cenu nižší zvukové kvality. Ve vysokém rozlišení totiž zatím nikdo nestreamuje.

Témata: Spotify 




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.