Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nejdelší podvodní kabel pro elektřinu je mezi Austrálií a Tasmání

aktualizováno 
Nejdelší podvodní kabel pro elektřinu musí překonat Bassův průliv v hloubce 70 metrů pod hladinou. Podmořský úsek má délku 290 kilometrů. Kabel umožňuje poslat z Tasmánie do státu Victorie v Austrálii až 600 megawattů elektrické energie.

Vysokonapěťová AC/DC rozvodna. V pozadí je třífázové vedení vvn s odpojovači, uprostřed budova s tyristorovými ventily a v popředí ukončení systému Bassilik HVDC 400kV | foto: Siemens

Tasmánie pokrývá asi 90% svých energetických potřeb z vodní energie, které má často nadbytek. Naopak na opačné straně průlivu se proud vyrábí v hnědouhelné elektrárně, zejména pro okolí města Melbourne.  To je značně neekologické. Tasmánie tak může být napojena na kontinentální elektrickou síť a snadno překonávat období sucha. Přenos energie po kabelu Basslink může být obousměrný. Na opačné straně se tímto umožní snížit emise a spotřebu uhlí.

Použití střídavého proudu pro přenos energie na velké vzdálenosti znamená smířit se s nepřijatelnými ztrátami energie (na dnešní nároky) a třívodičovým  kabelem. Naproti tomu použitý spojovací kabel  Basslink je pouze dvouvodičový, 15 centimetrů silný a pro přenos energie používá vysokonapěťový stejnosměrný proud (HVDC).

Podmořské elektrické vedení

„To je jediný způsob, jak na velkou vzdálenost výhodně přenášet obrovské množství elektřiny,“ tvrdí Erwin Teltsch z divize PTD společnosti Siemens, která buduje systém.  Na australském pobřeží ve státě Victoria se objevuje Basslink na pláži Ninety Miles Beach. Zde je potrubím veden pod pláží, několik kilometrů pokračuje jako podzemní kabel a posledních 70 kilometrů do elektrárny Loy Yang je veden nad zemí (na mapě červení barva. Podmořský úsek o délce 290 km je znázorněn modrou barvou).

Jako usměrňovače proudu se používají tyristory, které jsou prostřednictvím skleněných vláken řízeny laserovými záblesky o síle 10 miliwattů.

Usměrňovače - tyristory řízené laserovými záblesky

Tyto tyristory z křemíku, molybdenu a mědi jsou o průměru 10 centimetrů. K dosažení stejnosměrného napětí 400 kilovoltů je několik desítek tyristorů na každém usměrňovacím ventilu spojeno v řadě a zavěšeno z 18 metrů vysokého stropu v hale, kde jsou zabezpečeny pro případ zemětřesení. Všechny tyto tyristory musí být spuštěny během milisekundy, aby nebyly přetíženy nebo zničeny.

Řídící elektronika pro ventily tyristorů potřebuje o 80 % méně součástek než tradiční, elektricky řízené tyristory. Toto řešení nejen zvýší spolehlivost, ale také ušetří prostor. .

Slovníček:

AC – střídavý proud
DC - stejnosměrný proud
HVDC – vysoké stejnosměrné napětí
vvn – velmi vysoké napětí


Další podobný projekt se buduje v USA. Jde o HVDC kabel mezi Sayreville v New Jersey a Long Islandem. Do provozu bude uveden od poloviny roku 2007. Elektrický kabel bude dlouhý 105 kilometrů, kterými poteče 750 megawattů elektrické energie (stejnosměrného napětí o velikosti 500 kilovoltů). To by mohlo zajistit dostatek energie pro období zvýšené spotřeby v horkých dnech.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předsunutý DSLAM.
Kratší „poslední míle“ má zrychlit i zoufale pomalé internetové přípojky

Za nízké přenosové rychlosti mnoha telefonních internetových DSL přípojek může jejich velká vzdálenost od ústředny. Vyřešit by to měly takzvané vysunuté...  celý článek

Kombajn New Holland CR 9.90, na kterém je umístěna kamera SlowTV.
Tohle chtěl vidět každý kluk. Sledujte přímý přenos z okna kombajnu

Po mazací tramvaji a nákladní lodi namontoval tým SlowTV kameru na další zajímavý pohybující se stroj. Tentokrát je to sklízecí mlátička, tedy lidově kombajn....  celý článek

Ilustrační snímek
Jak těsně se mohou letadla minout? Bude se vám zdát, že hrozivě blízko

Můžete při letu rozeznat cestující ve druhém letadle? Co se stane, když selžou všechny motory? Právě na tyto dvě otázky se dozvíte odpovědi v následujícím...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.