Světlo světa spatřují stále nové a nové technologie, které se snaží získat si přízeň podnikových uživatelů. Jen málokteré z nich se ale skutečně podaří stát se důležitou součástí podnikové infrastruktury. Tyto ambice rozhodně měly v posledních dvou letech i technologie Tablet PC, InfiniBand, blade server a iSCSI.
Od doby představení těchto technologií širokému publiku jejich akcie klesají a stoupají s tím, jak se postupně vyvíjejí a procházejí různými stadii. Přístroje typu Tablet PC byly v jednu dobu prohlašovány za řešení, které konečně nahradí notebooky, do této chvíle se však staly v podstatě jen náhradou poznámkových bloků a jednoúčelových zařízení pro vstup formulářových dat v některých specializovaných aplikacích.
InfiniBand si po delším váhání konečně nachází své místečko ve vysoce výkonných serverových clusterech. Největšího úspěchu ze jmenovaných technologií se zřejmě dočkaly blade servery, kterým se velmi rychle dostává masového přijetí. A iSCSI je, pokud jde o úspěch, jen nedaleko za nimi -- stává se uvaděčem do světa nízkonákladových SAN (Storage-Area Networks).
A proč jsou uvedené technologie tam, kde dnes jsou? Podívejme se u každé z nich podrobněji na to, čím za uplynulé měsíce prošla.
|
I když některé velké firmy uvažovaly o nasazení Tablet PC jako náhražky notebooků v běžných aplikacích, většina těchto počítačů byla dosud prodána pro aplikace typu vyplňování formulářů
Většina prodaných Tablet PC by i v budoucnu měla být hybridy obsahujícími i klávesnici, nikoli přístroji určenými pouze pro vstup prostřednictvím pera
Zájemci o Tablet PC si hodně slibují od nového operačního systému Windows XP Tablet Edition 2005. |
Přístroje typu Tablet PC si získaly množství pozornosti návštěvníků na řadě veletrhů. Jejich přijetí ve firemním sektoru však stále pokulhává za očekáváním.
I když například společnost General Motors i některé další uvažovaly o nasazení Tablet PC ve větším měřítku a zkoušely je jako náhražku notebooků v běžných aplikacích, většina těchto počítačů byla dosud prodána pro aplikace typu vyplňování formulářů. Dostaly se tedy na vertikální trhy, kde často nahrazovaly různé proprietární systémy.
Společnost IDC zabývající se výzkumem trhu odhaduje, že loňské prodeje Tablet PC dosáhly objemu 415 000 kusů, zatímco běžných notebooků se prodalo 24 milionů.
„První generace Tablet PC opravdu nebyla vhodná pro široké nasazení,“ říká Tony Scott, CTO (Chief Technology Officer) společnosti General Motors (GM), a zmiňuje problémy s rozlišovací schopností digitizéru, životností baterií i vyspělostí softwaru pro Tablet PC od Microsoftu.
V GM nyní probíhá druhý pilotní projekt zaměřený na Tablet PC a podle Scotta si nyní již vede hardwarová část těchto zařízení výrazně lépe než jejich předchůdci. Ačkoli se podle jeho názoru výrazně zlepšila přesnost reakcí na pero i celková výkonnost těchto systémů, výdrž baterií, která běžně činí okolo 2 hodin, je podle jeho názoru stále neadekvátní potřebám uživatelů.
Na straně softwaru je očekáván příchod operačního systému Windows XP Tablet Edition 2005, který by měl být dostupný koncem letošního léta spolu se Service Packem 2. Nový OS by měl vyřešit některé problémy, se kterými se uživatelé dosud setkávali.
„Systém pro podporu práce s perem byl do Windows XP spíše naroubován, než aby byly provedeny zásadnější změny v interní struktuře tohoto systému,“ říká Dan Kusnetsky, analytik IDC. Nová verze podle jeho slov bude integrovat schopnost práce s perem do systému daleko více.
Společnost IDC předpokládá silný nárůst v prodejích Tablet PC; letos její analytici očekávají zdvojnásobení počtu prodaných kusů, v roce 2008 pak překročení hranice 20 milionů prodaných jednotek. Většina z nich by měla být hybridem obsahujícím i klávesnici, nikoli tedy vyhraněnými přístroji určenými pouze pro vstup prostřednictvím pera.
Mimo zmíněné vertikální aplikace však možná budou uživatelé skutečně velmi zvažovat, zda zaplatit o 3 000--5 000 Kč navíc, které stojí Tablet PC oproti notebooku. „Jde o částku, která se rychle sčítá, pokud nakupujete větší množství kusů,“ říká Scott a dodává: „Nepředpokládám, že by v několika příštích letech Tablet PC nahradilo u každého uživatele notebook.“
Očekávání InfiniBandu
InfiniBand se měl stát v datových centrech univerzální propojovací technologií pro vstupně/výstupní propojení všeho se vším - a to včetně síťových prvků, úložných systémů nebo jednotlivých serverů. Výrobci tvrdili, že jedno připojení založené na rychlé technologii InfiniBand, která nabízí nízké zpoždění a vysokou propustnost, eliminuje v serverech potřebu oddělených adaptérů pro Fibre Channel nebo Ethernet. Tak bude možno omezit i s tím spojenou kabeláž uvnitř racků se servery i mezi nimi. Tato smělá vize však zatím čeká na to, kdy se stane realitou.
„Podpora pro připojení úložných systémů prostřednictvím InfiniBandu byla, řekněme, velmi pomalá. A podpora pro využití InfiniBandu k propojení zařízení do sítě je takřka neexistující,“ říká John Enck, analytik společnosti Gartner.
Ale po několika nezdařených pokusech o rychlý nástup si InfiniBand, zdá se, konečně našel své místo na slunci -- jako alternativa pro zajištění meziserverové komunikace v clusterech, které jsou využívány pro výpočty potřebující vysoký výkon a pro high-endové databázové aplikace.
Velmi nízké zpoždění, které InfiniBand nabízí, jej pro tyto účely dělá výhodnějším než Ethernet a jeho vysoká rychlost - aktuálně 10 Gb/s s možností navýšení na 30 Gb/s v blízké budoucnosti - překonává výkonnost Ethernetu i dalších vysokovýkonných technologií, jako je například Myrinet s 2 Gb/s. Několik výrobců, a to včetně IBM, Dellu a Hewlett-Packard, přidalo podporu InfiniBandu do svých nabídek clusterů serverů a firma RLX Technologies ohlásila podporu této technologii ve svých bladech.
Protože však stále klesá cena 10gigabitového Ethernetu, může se stát, že bude InfiniBand čelit zvyšující se konkurenci z jeho strany, zvláště pokud jde o méně náročné clusterové aplikace. Navíc jsou tu dvě technologie, které jsou schopny snížit zpoždění Ethernetu a režii procesoru - ToE (TCP Offload Engines), které zrychlují zpracovávání paketů TCP, a RDMA (Remote Direct Memory Access), protokol používaný v InfiniBandu pro zvýšení výkonnosti tím, že dovoluje přenosy přímo z paměti do paměti mezi servery.
„Nevzhlížíme k InfiniBandu jako k jediné cestě, po které můžeme jít vpřed,“ říká Steve Woods, systémový inženýr MCNC, což je nezisková výzkumná organizace z USA, která testuje nasazení InfiniBandu v gridových clusterech. V současnosti má podle jeho názoru InfiniBand proti Ethernetu své výhody, které jsou pro některé aplikace podstatné. „Ale stále sledujeme probíhající závod mezi InfiniBandem a Ethernetem -- a je to velmi těsné na to, abychom teď hned činili nějaká finální rozhodnutí,“ vysvětluje Woods.
iSCSI roste
Po pomalém startu přede dvěma lety začíná nyní protokol iSCSI (Internet Small Computer Systems Interface) pomáhat sítím SAN vystoupit ze skleněných dómů datových center a přiblížit se běžným serverům. Relativně nízká cena SAN založených na IP způsobila v minulém roce výraznou poptávku po úložných zařízeních SAN podporujících iSCSI, takže podle IDC dokonce předběhla nabídku.
Při posledním průzkumu IDC mezi 300 zákazníky ze stran firem uvedlo 67 % respondentů, že o koupi iSCSI vážně uvažují. IDC předpokládá, že prodej systémů s podporou iSCSI velmi rychle poroste, takže budou v roce 2007 tvořit 22,6 % celkového trhu s úložnými zařízeními.
Stejně jako SAN založené na technologii Fibre Channel tak i iSCSI dovoluje serverům zapisovat data do úložných polí stejně, jako by tato zařízení byla přímo připojená k serverům. Na rozdíl od Fibre Channelu ale mohou zařízení iSCSI využívat kabeláž, přepínače a adaptéry Ethernetu. Tím se nasazení této technologie výrazně zlevňuje.
Fibre Channel si uchovává své přednosti pro vysokovýkonné aplikace v datových centrech, ale iSCSI dovoluje správcům vytvářet IP SAN pro jiné, méně náročné aplikace, u kterých nelze ospravedlnit náklady na dedikované síťové adaptéry Fibre Channel, optickou kabeláž a úložné systémy. IP SAN podle analytiků nabízejí oproti SAN s Fibre Channelem výrazné úspory, zvláště tehdy, pokud jsou použity disky Serial ATA.
Společnost Wayne, která nabízí služby konferenčních hovorů, již používá SAN založené na Fibre Channelu pro některé své aplikace, ale její CIO, B. J. Weschke, využívá rovněž úložná zařízení podporující iSCSI, a to pro podporu databázových serverů s databází PostgreSQL. Fibre Channel by byl v tomto případě podle jeho slov příliš drahý, protože servery bylo třeba rozmístit do různých lokalit.
Vytvoření úložného systému založeného na IP SAN bylo podle jeho slov výrazně levnější. Navzdory varování, že by zpoždění spojená s použitím sítě TCP/IP mohla vyžadovat nasazení specializovaných adaptérů ToE Ethernet, je podle něj výkon iSCSI úložných systémů adekvátní požadavkům i s nasazením běžných ethernetových adaptérů. „Cena je fantastická když to srovnám s tím, co bychom museli zaplatit za SAN na Fibre Channelu,“ pochvaluje si Weschke.
„Velmi důležitým operačním prostředím, které je dnes podle mého názoru jednoznačně oslovováno ze strany iSCSI, jsou servery s Windows,“ říká David Dale, průmyslový evangelista společnosti Network Appliance. Přitom upozorňuje, že Server 2003 obsahuje nativní podporu této technologoie. „iSCSI sem skutečně rychle proniká,“ říká Dale.
IP SAN se mohou nakonec postoupit výše a vyzvat Fibre Channel na souboj i v dalších oblastech. V současnosti je však hlavní možnost jejich využití spatřována v oblasti low range a midrange serverů, kde nahrazují DAS (Direct-Attached Storage) jedním konsolidovaným systémem síťových úložných zařízení. „Vidím, jak sítě IP SAN rychle vyrůstají okolo SAN založených na Fibre Channelu a nacházejí sítím SAN cestu do průmyslu. SAN tak už nejsou vyhrazeny jen pro využití u několika málo serverů,“ říká Steve Duplessie, analytik Enterprise Storage Group.
|
Analytik IDC Vernon Turner předpokládá, že by blady mohly v roce 2008 mít až 40 % serverového trhu
U startu průmyslu blade serverů stály start-upové firmy, dnes mu dominují velcí výrobci podnikových serverů |
Blade servery nastoupily na scénu skutečně velkolepě, ale jejich přijetí do datových center bylo poměrně dlouho omezené. Dodávky bladů v loňském roce činily podle IDC pouze 3,5 % celkového serverového trhu (ve finančním vyjádření), přičemž nejvíce jich mířilo do farem webových serverů, do systémů pro náročné výpočty a několika málo dalších horizontálně škálovatelných aplikací.
Analytik IDC Vernon Turner však předpokládá, že by si blady mohly v roce 2008 uzurpovat až 40 % trhu. Organizace totiž podle jeho názoru budou hledat mezi novými technologiemi tu nejvhodnější k tomu, aby mohly nahradit své stávající rackové servery a využít je pro širší portfolio aplikací.
Zatímco u startu průmyslu blade serverů stály start-upové firmy, dnes mu dominují velcí výrobci podnikových serverů. Ti nabízejí kompaktnější design a vyšší výkon, stejně jako rozšířené možnosti vstupů a výstupů.
Přitom se stále pracuje na dalších zdokonaleních. Společnost HP například vyvíjí 4procesorový blade server založený na Opteronu od AMD, který podle představitelů výrobce nabídne podporu výrazně většího množství paměti než současné servery. IBM zase vyvíjí blade založený na své architektuře Power; spolupracuje přitom s dalšími výrobci, kteří nabízejí přepínače pro gigabitový Ethernet a Fibre Channel, které lze zamontovat do stejného šasi a mohou být spravovány jako součást eServer BladeCenter.
Blade servery mají ovšem také své nevýhody. Jednou z nich je produkce velkého množství tepla. „Problémy s teplem se výrazně zvýší v okamžiku, kdy používáte velké množství serverů na malém prostoru. Datová centra dneška nebyla navržena tak, aby si s tím poradila,“ říká David Lawler, marketingový manažer síťových systémů firmy Sun Microsystems. Výsledkem je podle jeho slov situace, kdy zákazníci ponechávají racky poloprázdné, což ovšem znamená, že je nasazení bladů méně efektivní pokud jde o využití prostoru, než by mohlo být.
Protože každý výrobce používá proprietární šasi, bladové servery nejsou zaměnitelné. To podle Turnera brzdí přijetí těchto zařízení. „Z pohledu zákazníka vypadá realita tak, že jakmile jednou máte šasi, nemáte příliš mnoho možností pokud jde o to, co do něj dáte,“ dodává Lawler. Ale Tim Dougherty, šéf eServer BladeCenter IBM, pochybuje, že by zákazníci chtěli míchat různé blady v jednom šasi. „Když bych to udělal, koho potom zavolám kvůli servisu?“ ptá se.
S tím, jak se technologie vyvíjí, výhody blade serverů podle Turnera převáží nad problémy. „Existuje tu úžasná příležitost pro provozování více operačních systémů v rámci jednoho prostředí bladů,“ říká. Blady podle něj pravděpodobně získají dobrou pozici jako prostředek pro serverovou konsolidaci, pro virtualizaci i pro utility computing.
Autor: Robert L. Mitchell, redaktor Computerworldu.
Zveřejněno se souhlasem týdeníku Computerworld.
