Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejlepší filmový zvuk můžete mít i doma. Tohle všechno budete potřebovat

aktualizováno 
Prostorový obraz se v domácích kinech neujal. Nyní do obýváků zamířil také skutečný prostorový 3D zvuk. Šanci má. Jaký je rozdíl mezi Dolby Atmos a DTS:X, co všechno budete při instalaci potřebovat a jak vůbec tyto zvukové formáty vznikly?

Je jedno, jak velký máte obraz, bez kvalitního prostorového zvuku nebude zážitek z domácího kina nikdy dokonalý. | foto: Profimedia.cz

Z klasického i domácího kina známe prostorový zvuk, který většinou pracuje s 5.1 nebo 7.1 kanálovým zvukovým mixem. Zvuk tak vnímáme ze tří reprosoustav vpředu (levý, centrální, pravý), dvou nebo čtyř efektových zezadu a jedné speciální určené pouze pro nejnižší tóny (subwoofer). Vnímáme jej prostorově, ale pouze v jedné horizontální rovině. Když se pohybujeme reálným světem, slyšíme svým sluchem nejen zvuky kolem sebe, ale i zvuky v prostoru nad námi.

Klasická 5.1 (7.1) konfigurace domácího kina.

Klasická 5.1 (7.1) konfigurace domácího kina.

Pro lepší pochopení vám uvedu příklad. V běžném rozhovoru na nás člověk mluví zhruba v naší rovině, okolo jedoucí auto slyšíme projíždět také v naší rovině, ale zpěv ptáků sedících na stromě už vnímáme šikmo nad námi a rovněž sluchem dokážeme identifikovat, že nám nad hlavou letí letadlo. Zvukoví mistři se s tímto problémem museli vypořádat a tyto zvukové efekty u klasického prostorového zvuku upravit tak, aby výsledná reprodukce co nejvíc připomínala realitu. Výsledek však nebyl vždy dostatečně přesvědčivý.

Vytvořit povedenou iluzi prostorového 3D zvuku při použití 5.1 nebo 7.1 zvukových kanálů bývá i pro zkušené zvukové mistry oříškem. Často nechávají zvukové efekty přicházející seshora pouze v základní ekvalizaci a my pak máme dojem, jako by se jejich zdroje pohybovali spíš někde v dálce, než nad našimi hlavami. Existují však zvukoví mistři, kteří si s úpravou zvukového efektu dají práci a jeho charakteristiku upraví tak, že se blíží zvuku, který jakoby přichází seshora.

Více o muži a firmě jménem Dolby

Jako povedený příklad mužeme uvézt prostorový zvuk téměř 40 let starého filmu Stevena Spielberga “Blízká setkání třetího druhu”. Film byl ozvučen v tehdy běžném analogovém prostorovém formátu Dolby Stereo, takže zvukový mistr Frank E. Warner měl k dispozici pouze čtyři zvukové kanály. Tři se nacházeli vepředu za plátnem a čtvrtý, tedy pouze jediný zadní efektový (surroundový) kanál, navíc s omezeným kmitočtovým rozsahem (100Hz – 7kHz), byl v kině reprodukován větším počtem reprosoustav umístěných především za diváky. Díky pečlivé práci se zvuky vrtulníků a mimozemských kosmických lodí vytvořil Warner věrnou iluzi přelétání těchto objektů vysoko nad hlavami diváků. Ostatně kdo má doma správně nastavené domácí kino v 5.1 nebo 7.1 kanálové konfiguraci a vlastní DVD nebo Blu-ray disk s tímto filmem, může se o vynikající práci Franka E. Warnera, který si za střih zvukových efektů odnesl Oscara, přesvědčit na vlastní uši.

Vznik AURO-3D

Situace se zlepšila po roce 2005, kdy vstoupily v platnost standardy DCI (Digital Cinema Initiatives) pro nově budovaná digitální kina. Ve standardu pro digitální kopii pro kina DCP (Digital Cinema Package) je definovaných celkem šestnáct zvukových kanálů. To okamžitě inspirovalo belgickou společnost Galaxy Studios zaměřující se na zvukovou postprodukci k vytvoření nového prostorového zvukového formátu s názvem AURO-3D.

Kinosál vybavený pro reprodukci Barco Auro 11.1.

Kinosál vybavený pro reprodukci Barco Auro 11.1.

Pro AURO-3D definovali vývojáři v Galaxy Studios tři hladiny, jak vnímá lidský sluch přicházející zvuky ze svého okolí. První hladinu známe. Jde o základní úroveň, čili klasický 5.1 nebo 7.1 kanálový zvuk přicházející v horizontální rovině. V úhlové výšce cca 30 až 40 stupňů kolem naší hlavy nalezneme vyšší úroveň, odkud třeba přichází zpěv ptáků sedících na stromech. Poslední úroveň je přímo nad naší hlavou.

Ze šestnácti zvukových kanálů tak v Galaxy Studiích použili dvanáct. První úroveň tvoří pět kanálů, tři vpředu za projekčním plátnem a dva vzadu pro reprosoustavy po stranách a za diváky. Vyšší úroveň tvoří druhá řada pěti zvukových kanálů, tedy tři kanály umístěné tentokrát za horní hranou projekčního plátna a dva pro druhou řadu reprosoustav vzadu. Ty naleznete na rozhraní stěn a stropu. Jedenáctý zvukový kanál definuje nejvyšší úroveň a nachází se uprostřed stropu a poslední dvanáctý je nízkofrekvenční LFE (low-frequency effects) určený pouze pro reprodukci nejhlubších tónů.

V září 2011 byl ve spolupráci s belgickým výrobcem projekční techniky, společností Barco, zvukový formát představen na výstavě IBC v Amsterdamu, jako první prostorový 3D zvukový formát pro kina s označením Barco AURO 11.1. O dva a půl roku později byl systém AURO-3D představen i pro domácí kina, kde však na rozdíl od klasických kin využíval pouze DSP mód (mód digitálního signálového procesoru), který v reálném čase generoval z původního 5.1 nebo 7.1 kanálového zvukového záznamu na DVD nebo Blu-ray 11.1 zvukových kanálů.

Vznik DOLBY ATMOS

Mnozí z nás, kteří se zajímají o kvalitní reprodukci zvuku nebo alespoň jednou zašli do kina, jistě někdy slyšeli o společnosti Dolby Laboratories, kterou založil v roce 1965 americký vědec a vynálezce Ray Dolby. Od počátku vzniku se firma specializovala na vývoj technologií pro zpracování a reprodukci zvuku a v tomto oboru se stala lídrem. V březnu roku 2012 společnost představila vlastní prostorový 3D zvukový systém pro kina fungující na principu „object based“, tedy na bázi zvukových objektů a nazvala ho DOLBY ATMOS.

Logo Dolby Atmos

Logo Dolby Atmos

Od roku 1940 do roku 2012 se filmový doprovodný zvuk vždy míchal do přesně daného počtu kanálů. V padesátých letech se nejprve používal magnetický záznam s 6 analogovými kanály pro 70 mm film a 4 analogovými kanály pro 35 mm film. Počátkem sedmdesátých let se začal používat záznam optický a zvukové kanály byly zapsány do dvou fyzických a dvou maticově kódovaných zvukových kanálů navíc s použitím filtrů pro potlačení šumu. Od nástupu digitálních formátů je to již známých 5.1 a později i 7.1 zvukových kanálů. Dolby ATMOS tento zaběhnutý systém od základů změnil. Šlo o podobnou revoluci ve filmovém průmyslu, jako když Walt Disney roku 1940 ve svém filmu Fantasia poprvé představil divákům pětikánálový prostorový zvuk.

Jak u DOLBY ATMOS funguje princip zvukových objektů

Zatímco u klasických prostorových zvukových formátů se zvuk zaznamenává do přesně daného počtu kanálu, u DOLBY ATMOS se samostatné zvukové efekty, záznamy dialogů nebo jednotlivé části záznamu hudby stávají zvukovými objekty, které mistr zvuku pouze skládá na časovou osu. Ke každému objektu ještě definuje doprovodné informace (metadata), tedy kdy a s jakou intenzitou má zvukový objekt zaznít, souřadnice, kde v prostoru má zaznít a jak se má během své reprodukce pohybovat. Na časovou osu se současně vejde až 128 zvukových objektů.

Nástroj pro mixování prostorového zvuku Dolby Atmos - zvukař určuje přesnou polohu jednotlivých zvukových objektů.

Nástroj pro mixování prostorového zvuku Dolby Atmos - zvukař určuje přesnou polohu jednotlivých zvukových objektů.

Kinosál odpovídající standardu DOLBY ATMOS díky tomu není vybaven jen jednou řadou reprosoustav za plátnem a po stěnách sálu, ale reprosoustav je podstatně víc a nacházejí se i na stropě. Ve velikém kině jich můžete napočítat až 64. Jejich rozmístění je individuální a každý sál je má trochu jinak, podle toho, jak jejich polohu vypočítají technici certifikovaní firmou Dolby.

Do každé reprosoustavy pak vede samostatný signál ze zvukového procesoru zesílený vlastním koncovým zesilovačem. Reprosoustavy tak v sále tvoří jakousi síť, do které zvukový procesor odesílá jednotlivé zvukové objekty podle doprovodných informací (metadat) a skládá tak výsledný prostorový 3D zvuk.

Kinosál vybavený pro reprodukci Dolby Atmos.

Kinosál vybavený pro reprodukci Dolby Atmos.

První film, který jste si u nás v novém prostorovém zvukovém formátu DOLBY ATMOS mohli vychutnat, byl „Hobit - Neočekávaná cesta“ režiséra Petera Jacksona, uváděný v pražském multiplexu Premiere Cinemas v Hostivaři. Když se Glum pohybuje po stropě své jeskyně a promlouvá k Bilbovi, který mu sebral prsten, zřetelně jsme slyšeli jeho jízlivý hlas pohybující se po stropě. Ve stejném filmu se pak ocitáme mezi chrápajícími trpaslíky, z nichž každý, jakožto zvukový objekt, chrápal ze svého, přesně definovaného místa.

DOLBY ATMOS pro domácí kina

Když se v roce 2012 objevila první kina s DOLBY ATMOS, byli jsme přesvědčeni, že se tento zvukový formát nikdy do domácích kin nedostane. Čas však ukázal, že jsme se mýlili. V létě roku 2014 společnost Dolby představila domácí verzi tohoto formátu a s ním i originální způsob reprodukce.

Nový formát je určen pro Blu-ray disky a Ultra HD Blu-ray a je součástí zvukových formátů Dolby TrueHD a Dolby Digital Plus. Nahrávky jsou zpětně kompatibilní, takže je není problém přehrát na standardních 5.1 domácích kinech, soundbarech, případně můžete jejich zvuk přehrát jen přes vestavěné reproduktory v televizorech.

Ideální konfigurace pro poslech Dolby Atmos.

Ideální konfigurace pro poslech Dolby Atmos.

DOLBY ATMOS potřebuje reprosoustavy i na stropě, jsou ale interiéry, kde je z nějakého důvodu není možné na strop fyzicky nainstalovat. Problém řeší speciálně konstruované reprosoustavy s názvem „DOLBY ATMOS - Enabled Speaker system“ nebo též „upward-firing Speakers“. Jedná se o speciální reprosoustavy, ve kterých jsou měniče nasměrovány šikmo vzhůru a fungují tak, že vyzařují zvuk do stropu, od kterého se odrazí a seshora dorazí k sedícímu posluchači. Fyzicky se instalují na přední a zadní (surroundové) reprosoustavy. Podmínkou samozřejmě je, abychom neměli strop obložený materiálem pohlcujícím zvuk.

Řešení je možné i ve chvíli, kdy nelze reprosoustavy připevnit na strop.

Řešení je možné i ve chvíli, kdy nelze reprosoustavy připevnit na strop.

Princip odrazu zvuku o strop u „Dolby Atmos Enabled“ reprosoustav.

Princip odrazu zvuku o strop u „Dolby Atmos Enabled“ reprosoustav.

Společnost Dolby doporučuje celkem tři typy instalací. Základní vychází z klasické 5.1 nebo 7.1 kanálové konfigurace a doplňuje ji o dvojici efektových kanálů přehrávané reprosoustavami zavěšenými přímo na stropě nebo pomocí reprosoustav „Dolby Atmos-Enabled Speaker system“. Druhá, referenční instalace doplňuje 5.1 nebo 7.1 kanálovou konfiguraci o celkem čtyřmi stropní efektové kanály.

Reprosoustavy Klipsch připravené pro reprodukci Dolby Atmos odrazem o strop.

Reprosoustavy Klipsch připravené pro reprodukci Dolby Atmos odrazem o strop.

Klipsch nabízí i doplňkové moduly, které lze instalovat na stávající reprosoustavy v 5.1 konfiguraci.

Klipsch nabízí i doplňkové moduly, které lze instalovat na stávající reprosoustavy v 5.1 konfiguraci.

Reprosoustavy pro jejich přehrání mohou být opět umístěné přímo na stropě nebo se mohou nacházet na předních a zadních reprosoustavách s nastavením vyzařování do stropu. Pro největší místnosti s domácím kinem navrhla společnost Dolby třetí, takzvaný systém vylepšených efektů s DOLBY ATMOS. Ty tvoří základní 9.1 kanálová konfigurace s celkem šesti efektovými (surroundovými) reprosoustavami v základní rovině a dvojicí stropních reprosoustav, které opět může nahradit párem „DOLBY ATMOS - Enabled Speaker system“.

Vznik DTS:X

Když sdružení DVD Group Entertainment utvářelo standard DVD, definovalo pro zvuk vícekanálový formát MPEG-Audio Multichannel. Společnost Dolby Laboratories však nesložila zbraně a postupně prosadila svůj vícekanálový zvukový formát s označením Dolby Digital využívající kodek AC-3 založený na psychoakustické redukci dat, tedy odstranění těch zvuků, které lidské ucho nemůže slyšet.

Díky tomu byl formát datově nenáročný (pro 5.1 kanálů si vystačil s datovým tokem 384 kbit/s) a přitom dostatečně kvalitní. Vedle něj se jako doplňkový uchytil datově náročnější (1440 kbit/s) vícekanálový formát DTS (Digital Teatre Systems), který výrobci DVD využívali především u záznamů koncertů, tedy pro reprodukci hudby.

Logo DTS:X

Logo DTS:X

U formátu Blu-ray se situace obrátila. Většina současných Blu-ray titulů je ozvučena formátem DTS-HD Master Audio a konkurenční formát Dolby TrueHD je zastoupen v podstatně menší míře. Necelý rok po DOLBY ATMOSU, na jaře 2015, představil DTS svůj vlastní systém založený na „object-based“, tedy na principu zvukových objektů, a nazvala ho DTS:X.

DTS:X není jen pouhou kopií konkurenčního formátu DOLBY ATMOS, je navržen tak, aby vyřešil častý problém s nesymetrickou instalací reprosoustav v akusticky problematickém prostředí. Ve všech dosavadních případech vyžadovaly jednotlivé zvukové systémy včetně DOLBY ATMOS pokud možno co nepřesnější rozmístění jednotlivých reprosoustav. DTS:X si jako vůbec první zvukový systém s nesymetrickým rozložením reprosoustav v poslechové místnosti bezproblémů poradí. S pomocí kalibračního mikrofonu nakonfiguruje špatně rozmístěný komplet reprosoustav tak, že upraví reprodukci jednotlivých zvukových objektů a v rámci zpětné kompatibility jednotlivých kanálů (5.1 a 7.1) virtuálně posune efekty. Výsledný prostorový zvuk pak zní, jako kdybychom měli reprosoustavy rozmístěny správně.

Rozdílná kvalita prostorových 3D zvukových mixů

Slyšeli jsme celou řadu kritických ohlasů na formát DOLBY ATMOS od diváků, kteří měli tu smůlu, že si vybrali filmový titul, u kterého se prostorový zvukový mix ve 3D příliš nepovedl. Diváci z této chyby neprávem viní hlavně formát DOLBY ATMOS, ale to je jen pouhý nástroj. Problém hledejte v tvůrcích. Je to podobné, jako kdybychom chtěli vinit výrobce kamer za to, že s nimi byl natočen špatný film.

První poslech

Příkladů s nepovedeným mixem DOLBY ATMOS známe několik. Například u posledního samostatného zpracování supermanovského příběhu “Muž z oceli“ použili mistři zvuku v akčních scénách příliš velké množství zvukových objektů navíc s vysokou úrovní hlasitosti, takže se zvuk sléval do jednoho prostorově neidentifikovatelného hluku. Dalším příkladem nepovedeného mixu je pak snímek „Já, Frankenstein“, kde byl ve 3D ke slyšení pouze jeden jediný zvukový efekt, takže možnosti nového prostorového 3D zvukového formátu zůstaly naprosto nevyužity.

Existují samozřejmě filmy a nutno dodat, že je jich naštěstí většina, s velmi vydařenými 3D zvukovými mixy. Diváci si například velmi pochvalovali zvuk v DOLBY ATMOS u oscarového snímku „Revenant - Zmrtvýchvstání“ s Leonardem DiCapriem a výborné zvukové 3D efekty byly ke slyšení také u akčního filmu „Mission Impossible – Národ grázlů“. Mistři zvuku zde mix postavili na maximálně dvou až třech zvukových objektech, díky čemuž získal zvuk na výrazné plastičnosti a zřetelnosti.

Velkým zvukovým zážitkem v DOLBY ATMOS byl také mix filmu „Úsvit planety opic“ a neméně kvalitní mix se povedl i u sci-fi filmu „Star Trek: Do temnoty“, ve kterém vznikla dokonalá zvuková iluze střel z phaserů prolétajících z plátna skrze hlediště plné diváků.

Prostorové 3D ozvučení ve velkých kinech a potažmo i v kinech domácích, dodává filmům další rozměr, který výrazně umocňuje samotný příběh. Je ale pouze na samotných tvůrcích, jak s tímto nejmodernějším kreativním nástrojem naloží.

Blu-ray tituly na českém trhu se zvukem v DOLBY ATMOS
Transformers: Zánik, Krycí jméno U.N.C.L.E., Šílený Max: Zběsilá jízda, Šibenice, Mission Impossible: Národ grázlů, San Andreas, Terminator: Genisys, Želvy Ninja, Roger Waters: The Wall
Blu-ray tituly na českém trhu se zvukem v DTS:X
Purpurový vrch
Autoři:


Témata: Hluk, virtuální




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.