Letošní optické iluze, oceněné neziskovou organizací Neural Correlate Society v rámci každoroční soutěže o nejlepší vizuální triky z celého světa, jsou podobně překvapivé, jako ty loňské. Nenajdeme tu sice papírový model hrající si s perspektivou, jinak je ale desítka finalistů pestrá a z mnoha úhlů pohledu zajímavá.
Optické klamy si prohlížejte na vlastní nebezpečí. Nejspíše totiž na jejich základě přijdete o iluzi zásadní. Iluzi, že můžete věřit tomu, co vidíte. Sluší se také poznamenat, že podstata některých iluzí je v článku odhalena, proto, pokud máte rádi překvapení, doporučujeme napřed jednotlivé iluze omrknout na vlastní oči.
Dejte mi pevný bod...
Mnohé iluze se nesou v duchu kruhových pohybu. Ukazuje se, že mozek, aby nám zajistil kontinuitu vnímání, si v případě pohyblivých obrázku leccos domýšlí.
Je to případ vítězné iluze popisně nazvané "Potlačení povědomí o změnách změnou pohybu pozadí". Její autoři, Jordan Suchow a George Alvarez z Harvardu, vytvořili jednoduché video s prstencem barevných teček. Tečky pomalu mění barvu, což je na první pohled patrné.
Tečky ale zdánlivě blikat přestanou, když se dají do pohybu. Přitom barvu mění nadále, jen mozek nám to zatají, není to v tu chvíli totiž tak důležitá a "zaručená" informace.
Podobný je i princip bronzové iluze "The Loch Ness Aftereffect", pojmenované podle slavného skotského jezera. Nedaleký vodopád je považován za známý příklad iluze pohybového dozvuku.
V tomto případě sledujeme pohybující kruh složený z krátkých čárek. Čas od času se čárky náhodně přeskupí, my ale toto přeskupení vnímáme jako otáčivý pohyb celého kruhu. Vyzkoušet si můžete různá nastavení animace, a přijít tak iluzi na kobylku.
Stále stejná, a přece jiná
Iluze "Seskupení podle kontrastu", která získala druhé místo poroty, si zároveň získala i největší popularitu u nás v redakci. Ať ji analyzujeme, jak dlouho chceme, pořád na nás klam funguje. Museli jsme si iluzi nahrát a barvy změřit, abychom uvěřili, že se náš mozek skutečně nechává zas a znovu napálit kontrastem pozadí. Vyzkoušejte si to sami. Tečky mění barvu stále ve stejném rytmu, stále horizontálně synchronizovány. Přesto ale kontrast s pozadím způsobí, že vnímáme rytmus opačně. Podívejte se sami.
Teprve přeměření zastaveného obrazu diváka definitivně přesvědčí, že horizontálně sousedící tečky mají vždy stejnou barvu, jen náš mozek ztmaví či zesvětlí tu, která je oproti pozadí méně kontrastní.
Vyberte si, co uvidíte
Mezi nejrafinovanější patří iluze s názvem "Maska lásky".
Maska lásky
Dívejte se na ni, jak dlouho chcete. Vidíte v ní něco zvláštního? Určitě ne? A co když vám řekněme, že na fotografií jsou zobrazené obličeje dva. Pořád je nevidíte? Líbající pár, vlevo dívka, vpravo mladík... No vidíte.
Iluze patří mezi tzv. bistabilní, tedy takové, kde jeden obraz má dva různé výklady, mezi kterými mozek může přepínat. A když jednou jeden z těchto významu odhalíte, již jej nemůžete nevidět.
Pokud vás hrátky s vlastním mozkem zaujaly, můžete se podívat i na finalisty minulých let, do našeho předchozího článku, případně navštívit úctyhodnou sbírku desítek iluzí, kterou shromažďuje Michael Bach.