Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nejmenší černá díra objevena

aktualizováno 
Nikolaj Šapošnikov a Lev Titarčuk, ruští astrofyzici ve službách NASA, ohlásili objev černé díry o hmotnosti 3,8 Sluncí. Jde o nejlehčí dosud nalezenou černou díru!

004 Kresba binarniho systemu

Jádra hvězd tvoří gigantické reaktory, v nichž se uvolňuje energie syntézou jader lehčích prvků na jádra těžší. Přestože jsou zásoby nukleárního paliva ve hvězdách obrovské, zdaleka nejsou nekonečné a jednoho dne nutně dojdou. Hvězdy pak vybuchují jako supernovy, zbavují se svých obálek a jejich obnažená jádra se následně gravitačně hroutí do černých děr.

Není díra jako díra

Černé díry ovšem nejsou na vlas stejné,  mezi sebou navzájem se liší především svými hmotnostmi. V centrech galaxií se například nalézají monstra vážící milióny i stovky miliónů Sluncí, existují však i „lehčí váhy“, jen několikanásobně těžší než naše mateřská hvězda.

Ne každá supernova ale skončí jako černá díra, exploze méně hmotných hvězd mají obvykle za následek vznik neutronových hvězd. Hustota hmoty uvnitř těchto těles sice nabývá extrémních hodnost, ale do singularity v černé díře má přece jen ještě daleko. Mezní hodnota hmotnosti, při které nastává přechod mezi neutronovými hvězdami a černými dírami, dosud nebyla přesně stanovena.

Dost možná, že žádná ostrá hranice ani neexistuje, teorie pouze předpokládá, že předěl leží někde mezi 1,7 až 2,7 hmotnostmi Slunce. Proto každý objev černé díry, která se tomuto teoretickému rozhraní byť jen přibližuje, způsobí mezi astrofyziky obvykle zasloužený rozruch.

Hmotnost jen 3,8 Sluncí

Minulý týden způsobila podobnou senzaci zpráva dvojice ruských vědců pracujících v Goddardově středisku kosmických letů. Nikolaj Šapošnikov a Lev Titarčuk totiž oznámili, že se jim podařilo nalézt černou díru o hmotnosti pouhých 3,8 Sluncí!

„Tím jsme se k hranici mezi černými dírami a neutronovými hvězdami dostali opravdu blízko,“ tvrdí Šapošnikov. (Připomeňme jen, že dosavadní primát v tomto ohledu držela černá díra GRO 1655-40, jejíž hmotnost se rovná 6,3 násobku hmotnosti Slunce, takže jde o pokrok vskutku významný).

Nový rekordman mezi nejlehčími černými dírami - XTE J1650 - se nachází v 10 tisíc světelných let vzdáleném binárním systému Mléčné dráhy v souhvězdí Ara (Oltář). Z výpočtů vyplývá, že má v průměru jen asi 25 kilometrů, tedy rozměr většího města. „To z naší černé díry dělá nejmenší objekt, který kdy byl za hranicemi naší Sluneční soustavy objeven,“ dodává hrdě Šapošnikov.

Nový způsob, jak určit hmotnost černé díry

Pro určení hmotnosti černé díry použili ruští vědci zcela novou, dosud ne zcela všemi odborníky přijatou metodu, která využívá jevu mezi astrofyziky zvanému kvaziperiodické oscilace (QPO). Podstata tohoto úkazu ještě není úplně známa, ale bezpečně se ví, že k němu dochází na vnitřní části akrečního disku černé díry.

Jak se zdá, horký plyn vtahovaný do černé díry se v této oblasti opakovaně hromadí, přičemž vydává rentgenovo záření, jehož  intenzita se téměř pravidelně mění. Právě frekvence těchto změn jsou pro novou metodu rozhodující.

O tom, že existuje vztah mezi frekvencí QPO a hmotností černé díry se astronomové dohadují již delší čas. Šapošnikov a Titarčuk si ale troufli zajít o kousek dál a tuto závislost do svých výpočtů přímo zahrnuli.

Stejným způsobem určili hmotnosti tří jiných černých děr už v minulosti a jimi vypočtené hodnoty se ukázaly být v dobré shodě s výsledky získanými jinými metodami. V případě černé díry XTE J1650 použili archívní data ze sondy RTXE (Rossi X-Ray Timing Explorer).

Zdroj: www.nasa.gov, www.astronomy.com

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Družice VZLUSAT-1
Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Pro Slovensko to byla premiéra, pro Českou republiku reparát po 14 letech. Poslední plně funkční družici vypustila naše země na oběžnou dráhu v roce 1996. Byl...  celý článek

Aukční síň Sotheby's připravila na čtvrtek 20. července velkou dražbu 173...
Aukční síň draží vesmírné artefakty, třeba taštičku na prach za miliony

Aukční síň Sotheby's připravila na čtvrtek 20. července velkou dražbu 173 položek, které souvisí s lidským dobýváním vesmíru. Právě 20. července slavíme 48....  celý článek

Ilustrace základny na Marsu
Lidi na Mars hned tak nepoletí, není dost peněz, ozvala se NASA

Americký prezident Donald Trump by chtěl dostat lidi na Mars nebo alespoň znovu na Měsíc. Má to však háček: NASA na to nemá peníze.  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.