I když se říká, že pohled na naší planetu z vesmíru lidi sblíží, protože jasně ukazuje, že jsme "na jedné lodi", stejně může každý z oběžné dráhy vidět něco trochu jiného. Ruský pohled na naší planetu se totiž v mnoha detailech liší od toho amerického. Přesvědčí vás o tom fotografie pořízené ruským satelitem Elektro-L. Na jeho verzi ve velkém rozlišení se můžete podívat zde (A děkujeme čtenářům za upozornění, že původně uvedený odkaz přestal pracovat).
Jde o zástupce nejmodernější generace ruských meteorologických družic. Elektro-L funguje mimochodem na stejném základním modulu jako ztracený Fobos-Grunt (více zde), a který používá většina chystaných ruských družic. Je umístěn na geostacionární dráze, takže celý svůj aktivní život bude viset nad stejným místem na Zemi (zhruba Indií), a to ve výšce 36 000 kilometrů. Sledovat bude změny počasí. Pro ruské meteorology je to dobrá zpráva, protože před vypuštěním Elektro-L v lednu 2011 ruský program meteorologických družic skomíral. Fungovala jenom jediná.
Z tohoto vyvýšeného místa pořizuje tempem jednou za půl hodiny snímky celé polokoule ve vysokém rozlišení a posílá je zpět do střediska velmi slušnou přenosovou rychlostí 2.56 až 16.36 Mbit/s. Jeden bod na snímku odpovídá jednomu kilometru na Zemi.
"Modrá skleněnka", verze 2012
Ve stejném rozlišení je i pověstná "Modrá skleněnka". Původně jde o slavný snímek pořízený z Apolla 17. NASA používá tento název pro novou a stále aktualizovanou řadu fotografií, které už všichni patrně známe. (Znají je třeba uživatelé starších iPhonů jako v továrně nastavené pozadí). Nové "skleněnky" však vznikají kombinací mnoha snímků. Kromě toho jde o obrazy složené z mnoha fotografií, vybraných tak, aby ve výsledném obrázku bylo co nejméně mraků. I rozlišení bylo postupně zvyšováno až na úroveň zhruba půl kilometru na pixel.
Elektro-L své fotografie naproti tomu pořídí vždy na jednu závěrku. Což neznamená, že by se před zveřejňováním snímky obvykle neupravovaly. Vybavení satelitu ještě doplňuje infračervená kamera, která má zhruba čtyřikrát horší rozlišení. Většina snímků se doplňuje o údaje z ní. V tomto spektru dobře vynikne vegetace, což má svůj význam nejen pro předpovědní modely. Ale ne v zelené. Lesy a pole jsou na snímku "rezavé".
