Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Mohla by i na dálnici. Plachetnice jela rychlostí 120 kilometrů v hodině

aktualizováno 
Speciální plachetní lodi týmu Vestas se podařilo překonat letitý rychlostní rekord ve své kategorii. Loď dosáhla nejvyšší okamžité rychlosti 120 kilometrů za hodinu. Na půl kilometru měla průměr téměř 110 kilometrů v hodině.

Vesta Sailrocket během zkoušek | foto: Vesta Sailrocket

Plachtění se ze břehu může zdát klidným, až idylickým sportem. Ale jen v některých případech. U břehů Namibie na jihu Afriky se v těchto dnech pohybuje loď, na které nic klidného a idylického není. Loď týmu Vestas Sailrocket 2 totiž tradiční plachetnici připomíná jen málo. Je to malý rám z uhlíkových vláken, který je navržený jen pro rychlost.

Po roce pokusů se týmu v pondělí 19. listopadu podařilo překonat půlkilometrovou trať průměrnou rychlostí 109,3 kilometru v hodině (59,23 uzlu). V jednom okamžiku se dokonce dostala přes hranici 120 kilometrů za hodinu (64,78 uzlu).

Proč v jižní Africe

Rekord padl u města Walvis v Namibii. V jeho klidné zátoce s malými vlnami vane vítr během dne velmi předvídatelně. Navíc je tu dlouhá písečná lavice, která slouží jako "tribuna" pro techniky a podporu. Loď se po celé délce měřeného úseku pohybuje doslova na dosah pláže. Při takto riskantní činnosti to ocení jezdec i jeho tým.

Závodní trať, na které rekord padl. Loď najíždí od západu (zespodu) a jede

Závodní trať, na které rekord padl. Loď najíždí od západu (zespodu) a jede podél pláže směrem "vzhůru". Směr větru je vyznačený červenými šipkami.

Úspěch je pro tým velkým zadostiučiněním. Na stejném místě se o překonání už pokoušeli, ale neuspěli. Loď Vestas Sailrocket 1 se při jízdě převrátila a rozbila už v roce 2008. Druhý exemplář s mírnými úpravami se nemohl už rok dostat přes hranici 90 kilometrů za hodinu (50 uzlů).

Problém byl s vodou. Při této rychlosti vznikají na povrchu lodi drobné bublinky (správně kavitace). Je to dobře známý jev, který však bohužel pro rekordmany rapidně zvyšoval odpor lodi. Tým se problémem zabýval už několik let, nakonec se podařilo vyřešit úpravu tvaru povrchu minulý týden. Tým na něm podle informací NewScientisu vytvořil na několika místech drobné žlábky.

Nová úprava se vyplatila. Hned při první zkoušce loď překonala hranici 110 kilometrů za hodinu. Během třetí jízdy se jí podařilo překonat rychlostní rekord na celé půlkilometrové trati, a překonala tak rekord Američana Boba Douglase. Činil 103 kilometrů v hodině (55,65 uzlu) a byl dosažen na kiteboardu, což je "prkno" tažené plachtou vysoko nad jezdcem, tedy jakýmsi "drakem" (kite).

Zdá se, že tým je nadšený a bude se pokoušet rekord dále vylepšovat. Chtěli by celý půlkilometrový úsek překonat rychlostí 110 km/h.

Rychlejší než vítr

Rychlost větru během rekordních pokusů se měla pohybovat kolem 46 kilometrů za hodinu (25 uzlů) a vál zhruba kolmo na směr pohybu lodi po trati. V takovém postavení se loď pohybuje rychleji než přímo s větrem v zádech. Při pohybu zhruba kolmo na vítr může plachetnice dosáhnout několikanásobku rychlosti větru, jak ukazuje i příklad Vesty.

Je to dáno tím, že plachta funguje jako křídlo. Na její závětrné straně vzniká podtlak, na návětrné přetlak. Rozdíl mezi nimi je skutečnou silou pohánějící loď. Plachetnice plující přímo s větrem v zádech tedy o svůj "pohon" přijde, když dosáhne rychlosti větru a rozdíl v tlaku za a před plachtou se vyrovnají.

Lodi s plachtou pohybující se kolmo na směr větru se její "plachetní motor" nezastaví, ani když samotná loď se pohybuje rychleji než vítr, a může ji tedy dále urychlovat. Navíc je v tomto postavení i nejmenší odpor samotné plachty.

Proto se tedy říká, že rychlost lodi na hladině neurčuje skutečná rychlost větru, ale tzv. zdánlivý vítr, jehož rychlost je vektorovým součtem rychlosti větru a rychlosti samotné lodi.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.