Pořádání sympozií k životním výročím vědeckých osobností patří k akademickým tradicím. A tak bylo jasné, že to nemůže být jinak ani v případě Stephena Hawkinga. V Cambridge se tak tento týden sešla vybraná společnost odborníků z celého světa, kteří až do dneška nezřízeně debatovali a přednášeli o nejrůznějších aspektech moderní kosmologie, aby oslavili 70. narozeniny nejslavnějšího vědce současnosti.
Podívejte se na Hawkingovu přednáškuPřímý přenos Hawkingovy přednášky můžete sledovat z této stránky. Začátek je naplánován na 18:25 SEČ. Její název je stejný jako titul Hawkingova rekordního bestselleru: Stručná historie času. |
Zrodila se hvězda
Oslavu trochu kalil fakt, že Stephen Hawking se nemohl čtvrtečního zahájení zúčastnit kvůli zdravotním komplikacím. Problémy by ale prý neměly vést ke zrušení jeho dnešního plánovaného veřejného vystoupení (a těch je v poslední době jako šafránu, tak si ho nenechejte ujít, pokud můžete a rozumíte anglicky).
Nestává se často, aby se totálně ochrnutý a řeči neschopný člověk (navíc ještě fyzik) stal celosvětovou celebritou. Hawkingovi k tomu nejspíš pomohla kombinace geniality a postižení, trpí amyotrofickou laterální sklerózou, která napadá nervový systém a má za následek postupné ochrnutí celého těla. Je obdivuhodné, že ačkoliv je už přes čtyřicet let odkázaný na vozíček, nejen že založil rodinu (má tři děti z mládí), stačil se dokonce dvakrát rozvést, zbohatl a přitom všem dělal skvělou fyziku.
Úspěch je o to neuvěřitelnější, že kvůli komplikovanému zápalu plic v roce 1985 ještě přišel o hlas a jeho komunikace se světem je tak výrazně omezená. Při připravených vystoupeních to není tak patrné, ale na konferenci TED Hawkingovi trvalo celých sedm minut, než si připravil odpověď na jednu otázku (zkrácený záznam vystoupení je zde a pro anglicky mluvící stojí za zhlédnutí).
Hawkingovy populárně naučné knihy Stručné historie času z roku 1988 se ovšem prý prodalo v různých jazycích přes deset milionů. "Prodal jsem víc knih o fyzice než Madonna o sexu," prohlásil jednou slavný a bohatý vědec.
Český fyzik Luboš Motl o nejslavnější Hawkingově knize poněkud zlomyslně napsal, že si jí nejspíš většina lidí nekoupila na čtení, ale jen do knihovny, a něco pravdy na tom nejspíše bude. (Mimochodem, Motlův příspěvek, který je více o Hawkingově práci než o jeho slávě, si můžete přečíst zde. Ovšem je v angličtině a není úplně triviální.)
Ale ať už lidé Hawkingovy knihy četli nebo ne, na proslulosti jim to neubírá. V roce 2014 by se Stručná historie času mohla dokonce dočkat zpracování na scéně newyorské Metropolitní opery, a to je jen špička ledovce. Hawking se díky této knize stal symbolem. Objevil se v seriálech Simpsonovi, Futurama či Star Trek a jeho robotický hlas použila například britská skupina Pink Floyd na albu The Division Bell.
Dlouhý život tak moc nemocného Hawkinga zůstává záhadou"Neznám nikoho, kdo s touto chorobou tak dlouho přežil. Je to neuvěřitelné," řekl ředitel londýnského centra pro nervová onemocnění Ammar Al-Chalabi. "Je nezvyklé, aby podobní pacienti přežívali desítky let, navíc bez vážných problémů," přitakává neurolog Rup Tandan z Vermontu. Z neznámého důvodu nemoc u Hawkinga postupovala pomaleji než ve většině podobných případů. Al-Chalabi s kolegy analyzuje vědcovu DNA a porovnává ji s DNA jiných pacientů. Snaží se zjistit, zda je jeho nemoc nějak výjimečná, či existuje nějaká genetická změna, aby se Hawkingovo dlouhé přežití dalo vysvětlit a poznatky se mohly použít pro jiné pacienty. Někteří odborníci soudí, že Hawkingův život mohla prodloužit výjimečně dobrá péče. O slavného fyzika se vždy staralo několik lidí. Kitty Fergusonová, která napsala dva Hawkingovy životopisy, tvrdí, že vědec je rád středem pozornosti. Té se mu dostává plnou měrou a to může zase hrát roli v jeho psychickém stavu, který je pro přežití u chronické nemoci klíčový. Hawking sám říká, že nemá důvody být se svou situací úplně nespokojený: "Jsem postižen prakticky celý svůj dospělý život. Nezabránilo mi to mít hezkou rodinu a být úspěšný v práci. Snažím se žít co nejvíc normálně a nemyslet na svůj stav a nelitovat, co všechno mi nemoc znemožnila dělat," uvedl na svém webu. Doktor Al-Chalabi říká, že většina podobných pacientů umírá na selhání dýchacího ústrojí. Ale nechtěl předvídat, jaké zdravotní komplikace Hawkingovi v budoucnosti nejvíce hrozí. |
Britský fyzik se popularitě nebrání. Proletěl se i balónem, vyzkoušel stav beztíže a chtěl by se nejlépe podívat i do kosmu (s tím se vzhledem k jeho zdravotnímu stavu ale opravdu nedá počítat).
Poměrně často se také vyslovuje i k nefyzikálním tématům. V roce 2010 snad všechny světová média citovala jeho prohlášení, že jestli chce lidstvo přežít, mělo by v příštích stech až dvou stech letech kolonizovat vesmír. Rozruch vzbudila i jeho poznámka, že naše setkání s mimozemšťany nemusí být nic příjemného: "Jestli nás někdy navštíví, výsledek bude podobný jako v případě Kolumbova přistání v Americe, které domorodým Američanům nic dobrého nepřineslo."
Patří také mezi kritiky náboženských představ o světě i o člověku: "Na mozek se dívám jako na počítač, který přestane fungovat, když se porouchá některá z jeho součástek. A pro rozbité počítače neexistuje žádné nebe, ani posmrtný život. Je to pohádka pro lidi, kteří se bojí temnoty."
Kde se vzala?
Odpověď na otázku, jak se Hawking stal celebritou, není úplně jednoznačná. Astrologové by se mohli smířit s tím, že se narodil přesně 300 let po smrti Galilea Galilei. Pokud vám to nestačí, vězte, že Hawking byl nepochybně nadaný student, a o jeho schopnostech nikdo nepochyboval už od střední školy.
Byl ale už tehdy geniální, nebo mu tak trochu "pomohla" jeho nemoc, kvůli které je už od sedmadvaceti na vozíčku? Sám Hawking řekl, že mu postižení umožnilo dívat se na problémy jinak než ostatní. Když se u něj ale objevily na univerzitě vážnější příznaky neurologických potíží, spadl kvůli tomu ze schodů a udeřil se do hlavy, rychle podstoupil IQ testy, aby se přesvědčil, že intelekt je nedotčený. Svého mozku si evidentně vždy velmi považoval.
Šedá kůra mozková...
Měl k tomu dost důvodů. Jeden z jeho bývalých žáků, Ian Moss, který se v astrofyzice neztratil, a musíme ho tedy považovat za nadprůměrně inteligentního, Guardianu popsal, jak se v porovnání se svým učitelem cítil: "Když se podíváte na jeho práci, řeknete si: Na tohle bych nikdy nepřišel, i kdybych se tím zabýval celý život."
Nadbytek duševních schopností vidí za Hawkingovým úspěchem i Luboš Motl. Ve svém blogu připomíná, jak britský fyzik přišel v 70. letech s tvrzením, že černé díry nejsou tak úplně černé. Podle Hawkinga z nich uniká tepelné záření. Když jim dáte dost času, nakonec se jednoduše "odpaří".
Přesný popis tohoto jevu je nad rámec tohoto článku (o autorovi nemluvě), ale důležité je, že Hawking přišel s tímhle tvrzením v podstatě z čisté vody. Většina fyzikální komunity mu přišla na chuť až díky dalším výpočtům, které celou situaci poměrně výrazně zjednodušovaly, aby byla snáze pochopitelná. Stephen Hawking je tedy fyzikální génius, a to navzdory své nemoci.
A kdyby mu doba přála...
Z jistého hlediska má Hawking ovšem smůlu, a v očích budoucích generací zřejmě nikdy nedosáhne proslulosti například Einsteina. Jeho obor v posledním půl století prodělal sice velmi zajímavý vývoj, ale ne revoluci.
Můžeme se o tom přesvědčit jednoduchým pokusem: co je Hawkingovým oborem zájmu? Především teorie relativity, tedy jak ví každé malé dítě: "Einsteinova teorie relativity". Sice hrubě zjednodušujeme, ale tato odpověď poměrně přesně vystihuje fakt, že kosmologie a astrofyzika se v posledních desetiletích vyvíjely (ano, někdy bouřlivě) na základech postavených v první polovině 20. století.
Hawking tak měl smůlu, že stojí na ramenou obrů, kteří měli podle všeho v mnoha ohledech pravdu. Je hypotéza o záření unikajícím z černých děr (dnes tzv. Hawkingovo záření) srovnatelná svým významem s vytvořením a prosazením teorie relativity? Bohužel ne.
Přesto si tento výjimečný fyzik i člověk svůj okamžik slávy zaslouží.
