Světlo ze zatím nejvzdálenější galaxie, jakou kdy člověk spatřil.

Světlo ze zatím nejvzdálenější galaxie, jakou kdy člověk spatřil. | foto: NASA

Vědci zachytili světlo z nejvzdálenější galaxie ve vesmíru

  • 241
"Spojení sil" Hubbleova a Spitzerova vesmírného dalekohledu umožnilo vědcům z NASA zachytit světlo pocházející z galaxie vzdálené od Země asi 13,2 miliardy světelných let. Je to nejspíš vůbec nejstarší a nejvzdálenější galaxie, jakou kdy lidstvo spatřilo.

Zachycené světlo ze zmíněné galaxie se podle NASA vydalo na svou cestu v době, kdy vesmíru bylo jen 500 milionů let. Stáří kosmu vědci odhadují na 13,7 miliardy let.

Objev vědcům otevírá okno pro pohled do nejhlubší a nejvzdálenější epochy vesmírné historie. Podobně starou galaxii našli vědci už v lednu 2011 (více o objevu čtěte zde). Pocházela také odhadem z doby zhruba 500 milionů let po vzniku vesmíru, ale mnoho se o ní říci nedalo a pořád není spolehlivě prokázáno, jestli je skutečně tím, čím se zdála být. V případě nového pozorování by pochybnosti být neměly. Například proto, že se svit galaxie podařilo zachytit na pěti různých vlnových délkách místo jedné, a tak nám o sobě objekt může prozradit více.

Podle barvy hvězd v galaxii se například zdá, že vznikly o nějakých 200 milionů let před okamžikem, který zachytil teleskop (ale není to úplně jisté, záření galaxie se nepodařilo zachytit v plné šíři spektra). Objekt je také velmi malý a kompaktní; dosahuje jen asi jednoho procenta objemu Mléčné dráhy, naší galaxie. Tyto a další informace by měly zpřesnit naše představy o vývoji vesmíru a období vzniku prvních hvězd a galaxií.

Za pomoci přírody

Objekty v takto extrémních vzdálenostech jsou většinou za pozorovacími schopnostmi současných teleskopů, jejich zachycení je proto závislé na takzvaných gravitačních čočkách. Existence těchto jevů vyplývá z teorie relativity, která říká, že dostatečně hmotný objekt dokáže ohýbat i kolem prolétající světlo (nebo ho úplně přitáhnout jako to dělají černé díry). Pokud světlo, které k nám cestou od svého zdroje letí kolem nějakého opravdu velmi hmotného objektu (v tomto případě shluku galaxií), může se výjimečně stát, že ho tento objekt soustředí jako čočka.

Astronomové proto aktivně pátrali v okolí tuctu viditelných shluku galaxií, zda na podobnou konstelaci neobjeví a štěstí jim přálo. Gravitační čočka poskytla k výkonu zapojených teleskopů ještě patnáctinásobné zvětšení navíc. Přesto její obraz tvoří na snímcích doslova několik pixelů.

,