Vražda stará půl milionu let? Vědcům by nepomohl ani Sherlock Holmes

Archeologové odhalili zatím nejstarší známou vraždu. Došlo k ní před 430 tisíci lety ve Španělsku. Archeologové použili moderní prostředky k rekonstrukci lebky neznámé oběti násilí. Demonstrovali tak možnost aplikace kriminalistické metody v prehistorické archeologii.

„Lebka 17“ je pracovní označení pravěkého člověka z hromadného hrobu na archeologickém nalezišti Atapuerca ve Španělsku. Nevíme, zda šlo o muže, či ženu. Archeologové si dokonce nejsou jisti ani věkem dospělého jedince. Víme však, že smrt tohoto člověka způsobil někdo jiný.

Atapuerca

Archeologické naleziště Atapuerca v provincii Burgos ve Španělsku je chráněnou památkou UNESCO. Od počátku 20. století zde probíhá odkrývání ostatků hominidů z doby až 1,2 milionu let před Kristem.

„Našli jsme důkazy o nejstarším známém případě interpersonálního násilí,“ píší španělští paleontologové z Centro Mixto UCM-ISCIII de Evolución y Comportamiento Humanos ve studii publikované v časopise PLOS. „Příčinou smrti byly s největší pravděpodobností dvě po sobě jdoucí rány tupým předmětem do přední strany hlavy.“ K rekonstrukci lebky a násilné události použili archeologové kriminalistické metody - při určení příčiny smrti  tedy postupovali podobně, jako kdyby šlo o lebku starou jen několik let.

Autoři studie postupně vylučovací metodou na základě dostupných údajů zužují možnou příčinu úmrtí. Poškození sice mohlo teoreticky vzniknout při pádu, ale je to nepravděpodobné. „Náhodné poškození hlavy obvykle ovlivňuje strany lebky, nikoli přední část. Naopak poškození v obličejové oblasti je časté při úmyslných útocích během konfliktu,“ uvádí zpráva.

Dvě rány postupně zasazené na místa jen kousek od sebe souvisejí s násilným činem, nikoliv s nešťastnou náhodou. Protože rána se nehojila, došli vědci k závěru, že majitel či majitelka „Lebky 17“ zahynul krátce po úrazu.

Motiv vraždy by neodhalil ani Sherlock Holmes

Přestože v médiích je nález interpretován jako „nejstarší lidstvu známá vražda“, vědci se tomuto termínu ve své studii vyhýbají. Mluví o „smrtelném interpersonálním násilí“. Není totiž jasné, zda šlo o vraždu, souboj nebo například válečný konflikt.

Kriminalistika na Technet.cz

O historické i současné kriminalistice si přečtěte v našem seriálu Tajemství kriminalistiky.

O motivu se podle vědců zcela jistě nic nedozvíme. Nejen proto, že je jakýkoli zločin z období pleistocénu dávno promlčen. „Bohužel, lidské úmysly se na fosilie nepřemění, takže není možné interpretovat motiv zabití,“ řekla Nohemi Salová, paleontoložka z Compultense University v Madridu agentuře Reuters. „Ani Sherlock Holmes by nám s tím nepomohl,“ dodává s nadsázkou.

Nejstarší zavražděný patřil do linie Neandrtálců a jeho ostatky podle vědců dokládají, že násilí mezi lidmi nás provází už od pravěku. Počítačová tomografie, mikroskopické zkoumání a 3D modelování tak podle vědců „otevřelo okno do málo zkoumaného společenského soužití pravěkých hominidů.“

Archeologie nebo paleontologie?

Jde o zkoumání lidí nebo zkoumání pravěku? Proč ne obojího?

Archeologové (z řeckého archaios = starý) se zabývají zkoumáním minulých lidských společností prostřednictvým hmotných důkazů (artefaktů). Typickým příkladem je zkoumání pyramid. V populární kultuře se o známost archeologie postaral Indiana Jones. 

Paleontologové (z řeckého palaios = stáří) zkoumají život v minulých geologických obdobích. Jdou tedy mnohem dále, než kam sahá historie lidí. Veřejnosti je tato věda známá díky zkoumání dinosaurů (Jurský park, Ross z Přátel apod.).

(s použitím Wikipedia.org)

V tomto případě jde tedy o zkoumání paleontologů (obor, který většina autorů studovala), které ale částečně zasahuje do archeologie.