Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nejste spokojeni s dnešními monitory a LCD? Těšte se na displeje budoucnosti

aktualizováno 
V laboratořích MIT vzniká technologie, která má umožnit, aby zobrazované barvy byly na displejích ještě věrnější a čistší. Zároveň dovoluje snížit spotřebu. QD-OLED displeje by také měly být výrazně tenčí.
O tom, která technologie časem nahradí v současnosti se stále více prosazující LCD displeje, se vedou neustálé dohady. Prozatím největší šance je dávána technologii organické OLED. Ta zatím sice proniká do malých přenosných zařízení, kde jsou OLED displeje velikost pod 1 palec, ale již dnes lze vysledovat poměrně značné investice, které právě do vývoje OLED technologie plynou.

QD-OLED

S novinkou na tomto poli přišli nedávno vědci z Massachusetts Institute of Technology (MIT), kteří OELD technologii posunuli na další úroveň. Nová technologie je založena na kombinaci organického a současného LCD displeje. Jak pro server ZDNet uvedl jeden z výzkumníků Vladimir Bulovic: "Jedním z cílů je ukázat, že je displej stabilní, snadno se vyrábí, je tenký, dosahuje vysokých rozlišení a spotřebovává minimum energie."

Zkratka QD-OLED znamená „Quantum Dot Organic LED“. QD-OLED totiž využívá „quantum dots (kvantové tečky)“, což mají být mikroskopické otvory v krystalické struktuře, které jsou navrženy tak, aby shromažďovaly elektrony. Světlo je vyzařováno v okamžiku, kdy tyto elektrony do otvoru vstupují, nebo z něj vystupují. O barvě rozhoduje velikost a prostor, který otvory zabírají. Dva body přiližně uprostřed jsou kvantové tečky (měřítko v nanometrech) 

Technologie výroby těchto displejů spočívá ve vytvoření sendvičové struktury, kdy vrstva s kvantovými otvory leží mezi dalšími dvěma vrstvami. Jedna z těch vnějších vrstev je doslova „nabita“ elektrony a druhá je na elektrony chudá.

Vysoká efektivita

Vědečtí pracovníci z MIT uvádějí, že hlavní výhodou nové technologie je to, že tloušťka výplně je široká právě jednu kvantovou tečku, což odpovídá přibližně třem nanometrům. Při dřívějších experimentech byla tato tloušťka až několik desítek těchto teček. To prý znamená, že je tu šance pro to, aby se elektrony využívaly na 100 %. Jinými slovy má tato technologie umožnit, aby každý elektron prošel kvantovou tečkou a umožnil tak vyzářit světlo. Jiné systémy mají maximální výtěžnost 30 % a současné komerční produkty prý využijí pouze 5 % elektronů.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Srovnání podsvícení starší a nové generace Surface Pro.
Surface od Microsoftu má problém. Nové verzi prosvítá podsvětlení

Někteří uživatelé letošní verze notebooku 2v1 Surface od Microsoftu si u tohoto prémiového zařízení stěžují na špatnou kvalitu displeje.  celý článek

Odolné USB paměti v testu
Dokážete svou nešikovností zničit USB „flashku“? Zkusili jsme, co vydrží

Co se stane, když „flashku“ s daty upečete, zmrazíte, vyperete v pračce nebo hodíte z okna druhého patra? Vyzkoušeli jsme to za vás.  celý článek

Současné USB 3.1 kabely s USB-C konektory bude možné používat i s USB 3.1
USB 3.2 se blíží. Rychlosti zdvojnásobí, kabely s USB-C zůstanou

Úplně finální specifikace by měla být hotová v září, ale základní změny jsou podle USB 3.0 Promoter Group již dané. Tou největší je zdvojnásobení rychlosti...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.