Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tak to jsme pokaňkali. Největší chyby, které nám redaktorům proklouzly

aktualizováno  11:40
Věděli jste, že Steve Jobs založil CNN? Aspoň jsme to tvrdili v našem podnapilém titulku. A dodnes se bavíme reakcemi, které vyvolala naše rekordně stručná recenze Windows 7. Podívejte se, jaké škody nadělal náš redakční šotek, nepozornost i nedorozumění.

Chybovat je lidské. A někdy po sobě chybu neodhalíte ani s lupou. | foto: Technet.cz

„Když už tam máte chybu, tak ji tam nechte a neopravujte ji. Ať všichni vidí, že se vám nedá věřit.“ Tato výčitka anonymního čtenáře zaslaná v souvislosti s naší omluvou a opravným článkem o bombardování Coventry má podle nás tři roviny. V jedné souhlasíme, ve dvou se pak zásadně rozcházíme.

  1. Děláme chyby. To je naprosto zřejmý fakt a snažit se jej tajit by bylo směšné.
  2. Chyby opravujeme. Pokud najdeme po vydání článku chybu v textu, ať už sami, díky e-mailu od odborníka na danou oblast, nebo díky čtenářům v diskuzi, snažíme se ji co nejrychleji opravit.
  3. Na vlastní chyby sami upozorníme. Myslíme, že právě zakrývání vlastních chyb by vedlo k tomu, že nám čtenáři nemohou věřit. Naopak, jejich zviditelněním a opravením jsme transparentní. Na webu jsou texty dohledatelné i po letech, a tak je podle nás důležité, aby se zde neválely nesmysly.

Redakční práce má řadu pojistek, které brání chybám dostat se na naše stránky. Ale v neúprosném kvapu on-line redakce se stejně chybám nemůžeme ubránit. Než abychom je skrývali, chceme vám je ukázat v plné parádě a omluvit se za ně. A také vysvětlit, jak vznikly. Někdy je to zábavné, jindy poučné. Chybami se člověk učí, podívejte se, co jsme se naučili my.

Když jde o minutySmutný titulek, který pobavil

Smrt Steva Jobse je pro některé lidi podobná událost, jakou byl pád berlínské zdi. Přesně vědí, kde byli a co dělali, když se o ní dozvěděli. Patří mezi ně i náš šéf Honza: „Když jsem na mobil dostal CNN alert o tom, že zemřel zakladatel Applu, byl jsem s rodinou na oslavě ve vinném sklípku, měl jsem v sobě skoro litr vína. Byly skoro dvě hodiny ráno,“ vzpomíná. „Hned jsem sedl k počítači, přes mobil se připojil a začali jsme zpracovávat zprávu. Dát dohromady těch pět vět bylo asi nejtěžší slohové cvičení v životě.“

Zatímco Pavel zpracovával Jobsův životopis (který měl mimochodem připravit už dávno), Honza upravoval a rozšiřoval článek o smrti Jobse. A během jedné z úprav si nevšiml, že v titulku mírně upravil skutečnost. Namísto „Podle CNN zemřel Steve Jobs, zakladatel Apple,“ se na titulní stránku iDNES.cz probojoval tento klenot.

Původně to mělo být něco ve smyslu „Podle CNN zemřel Steve Jobs, zakladatel Applu“, ale místo toho vznikl tento kolosální přehmat. Trvalo několik dlouhých minut, než jsme jej z homepage stáhli.

Původně to mělo být něco ve smyslu „Podle CNN zemřel Steve Jobs, zakladatel Applu“, ale místo toho vznikl tento kolosální přehmat. Trvalo několik dlouhých minut, než jsme jej z homepage stáhli.

Diskuze pod článkem o Jobsovi. Ve 2:07 si chyby všiml diskutující s přezdívkou LeTroxx. Další lidé nám chybu poslali e-mailem, nebo Vzkazem autorovi. Opravena byla o pět minut později a pamatujeme si ji dodnes.

Diskuze pod článkem o Jobsovi. Ve 2:07 si chyby všiml diskutující s přezdívkou LeTroxx. Další lidé nám chybu poslali e-mailem, nebo Vzkazem autorovi. Opravena byla o pět minut později a pamatujeme si ji dodnes.

Poučili jsme se: Psát zprávy z vinného sklípku se nevyplácí. Ale zároveň víme, že podobné chyby se stávat budou vždycky. Takže je důležité být připraven naslouchat pozorným čtenářům a rychle chybu opravit.

Epic failTetovací verze Windows 7

Když jsme začali psát článek o našich chybách, jako první jsme si všichni vzpomněli na parádní průšvih s článkem „Co umí Windows 7“. Dlouhodobí čtenáři si jistě vzpomenou, pro ty novější připomeneme. V únoru 2009 jsme vydali článek, který nebyl určen k publikaci. Co víc, on to nebyl článek. Spíš takový, řečeno wikipedickým slangem pahýl. Možná ani to ne. Osnova. Nejblíže ta hrůza měla k poznámce do mobilu naťukané poslepu za půl minuty.

Naše legendární recenze „tetovací betaverze Windows 7“ zůstala zachována pro příští generace.

Naše legendární recenze „tetovací betaverze Windows 7“ zůstala zachována pro příští generace.

Bez diakritiky, bez ladu a skladu, prostě hrůza. Naštěstí čtenáři Technetu okamžitě pochopili, odkud vítr vane, a následná diskuze je možná nejlepší dárek, jaký nám čtenáři mohli dát. Dodnes si tento pahýl občas vygooglujeme (je stále na prvním místě). Díky všem, kdo se té skvělé improvizované výměny zúčastnili!

Diskuze pod článkem o Windows 7 patří k našim oblíbeným. Bez naší chyby by nikdy nevznikla.

Diskuze pod článkem o Windows 7 patří k našim oblíbeným. Bez naší chyby by nikdy nevznikla.

Poučili jsme se: Tato chyba byla důsledkem špatně dohodnutého článku. Pavel nevěděl, že Roman článek zařadil k vydání, a místo toho založil článek nový. Ten původní pak vyšel a upozornili na něj až naši čtenáři. Krátce nato jsme změnili proces publikace článku tak, aby k podobným omylům nedocházelo.

Žebrák / TočníkKdyž jsou možnosti pouze dvě

Jednou z chyb, které se nám pravidelně vracejí, je záměna dvou notoricky známých položek. Pavel si třeba vytrvale plete časopisy Nature a Science: „Není to chyba způsobená nedostatkem výzkumu. Na jedné obrazovce vidím Science, na druhou napíšu Science a zbytek článku píšu o časopise Nature. Pak při kontrole článku koukám, že mám na jednom místě Science a všude jinde Nature, tak opravím tu jednu výjimku a chyba je na světě.“

Podobnou zkušenost má snad každý redaktor. Popletly se nám shareware a freeware, Sojuz 1 a Sojuz 11,  Boeing a Lockheed-Martin nebo gekon a čolek. Ne že bychom neznali rozdíl (tedy asi až na ty vesmírné živočichy, ti se nám evidentně pletou pořád). Při psaní se ale zkrátka tato slova promění v jakési obecné zástupce svých kategorií a chyba snadno unikne i při druhém čtení. Najde ji ovšem obvykle první čtenář, který pochopitelně nechápe, jak mohlo k záměně dojít. Naštěstí se tyto chyby opravují velmi rychle. Pokud takovou chybu najdete a chcete její opravu uspíšit, pošlete autorovi článku vzkaz.

Poučili jsme se: Těmto chybám se velmi špatně předchází, protože redaktora zrazuje jeho vlastní mozek. Proto je důležité, aby text četl i kolega (redaktor a editor), který podobné dvojice může odchytit.

Věda v novináchProč je potřeba ptát se odborníků

Velká část našich článků se zabývá vědeckým výzkumem a vědou obecně. Tato důležitá oblast má některá specifika, která jsou pro novináře výzvou. Vědci často operují s velmi specifickým pojmovým aparátem, který nedává běžnému čtenáři smysl. Novinář má tedy nutkání nahrazovat tyto odborné termíny něčím srozumitelnějším, a často tak zprávu překroutí k nepoznání.

Vždycky se snažíme probrat článek zabývající se vědeckou tématikou s člověkem z výzkumu či praxe, ať už přímým účastníkem toho kterého výzkumu, nebo alespoň člověkem z daného oboru. Ne všichni odborníci se pro média vyjadřují rádi, bojí se pochopitelně, že novináři vytrhnou jejich slova z kontextu. Ale bez konzultace s odborníky bychom dělali hloupé chyby, třeba v nesmírných vesmírných vzdálenostech jsme se sekli o tři řády.

Ještě horší je, když novinář skočí na šikovný trik univerzitního PR (ano, i univerzity a výzkumné laboratoře mají PR oddělení). Tak jsme napsali o tranzistoru z jediného atomu, jako kdyby to byla novinka. Přitom šlo minimálně o osm let starý koncept. Právě zasazení do kontextu předchozích objevů by mělo být úkolem novináře. Když jen googlujete, může se stát, že narazíte jen na potvrzující články, zkrátka proto, že existují, a nic jiného pak nevidíte. Tak se udržují i konspirační teorie - jejich zastánci hledají pouze argumenty pro jejich podporu.

Poučení: Je dobré vědět, že se bez pomoci odborníka neobejdeme. Snažíme se zprávy z oblasti vědy ověřovat nejen s autory daných vědeckých prací (jsou většinou celkem sdílní), ale také s jejich kolegy. Máme také pár přátel mezi výzkumníky i doktorandy, kteří plní roli tzv. „transparentního vědce“: přečtou po nás článek, přestože v něm nejsou citovaní. Opraví naše přehnaně zjednodušená přirovnání a navrhnou, co ještě by si zasloužilo zmínit. To jsou ti skuteční hrdinové vědy.

ŠmahemDetaily počkají

Pěkná ukázka přehlédnutí ve spěchu. Místo „wingless“ si redaktor přečetl „winglets“.

Pěkná ukázka přehlédnutí ve spěchu. Místo „wingless“ si redaktor přečetl „winglets“.

Při práci na poslední chvíli, nebo při přímém přenosu v reálném čase je obvykle málo času na okamžitou kontrolu. Při překladu textu podlehneme prvnímu dojmu a nezpochybňujeme jej. Když začátkem března narazíme na zprávu z konce února, zapomeneme se podívat, jestli to náhodou nebyl únor předchozího roku. Zkrátka děláme spoustu rozhodnutí, která většinou vyjdou. Ale když ne, tak to jsou dost nepochopitelné, do očí bijící omyly.

Najdete obrázek, který sem nepatří?

Najdete obrázek, který sem nepatří?

A tak se nám třeba do fotogalerie armádního speciálu vetřel obrázek „Zubštejn v zimě“, který jsme spolu s desítkami právě vložených fotek dali do fotogalerie. Přitom šlo o snímek z úplně jiné rubriky pro úplně jiný článek. Zkrátka nás nenapadlo, že i někdo jiný ponocuje a nahrává fotky do redakčního systému takto pozdě. „Zubštejn v zimě“ se stal naším polotajným vtípkem, občas jej nenápadně vkládáme do článků. Všimli jste si?

Další trapasy jsou způsobeny tím, jak snadné je splést si na webu satirickou zprávu s reálnou. Na to bychom si v Technetu měli dávat obzvláště pozor, když vás sami zkoušíme jednou v roce na apríla nachytat na smyšlené parodie na zprávy (podívejte se na výběr našich kachen). Navíc satirické noviny The Onion patří v naší redakci k oblíbené kratochvíli, a největší fanoušek je právě Pavel. Psal o nich v roce 2009, má jejich souborné vydání z roku 2001, satirický atlas světa a kalendář satirického článku na každý den. A stejně - když Pavel psal o filmu Gravitace, dal kolegům vědět, že na tématu pracuje. A že do článku zahrne i aktualitu: astronaut Chris Hadfield vyhozen z kina poté, co nahlas komentoval film Gravitace (článek zde). Až po přečtení článku - nejenom titulku - mu bylo jasné, že jde o satiru. To už ale mezitím Pavlovi volali i kolegové, aby ho varovali, že se mu mezi zdroje připletla kachna. Naštěstí jsme to tedy společně zachytili dřív a nedostali se tedy na seznam lidí, kteří se na satirické zprávy nachytali (ty vážnější omyly zde).

Poučení: S každou chybou přichází nějaké poučení. Často je velmi specifické, ale vždycky tam nějaké je. Hlavní poučení z chyb ve spěchu ovšem je: když píšeš něco narychlo, buď také připraven chyby rychle opravovat. Rychlá příprava článků akcentuje běžné kognitivní přehmaty - ať už je to potvrzující omyl nebo obyčejná nepozornost. Čím více očí, tím větší šance, že se chybu podaří odchytit. Ale někdy se naopak více lidí vzájemně ukolébá k utvrzení omylu: „Kdyby to bylo špatně, někdo by si toho určitě všiml.“ Také jsme se naučili nevěřit ani své paměti. Nejlepší obranou novináře proti těmto omylům je totiž důsledné odkazování a přesné citování zdrojů. Přesně tak, ty odkazy tam nedáváme jen pro čtenáře, ale také pro sebe. Pokud se po nějaké době objeví chyba, lze dohledat, jak k ní došlo.

Chybami se člověk učí a my jsme se naučili, že se stále máme co učit. Naše články by bez chyb a následných oprav nebyly kompletní. Díky, že jste v tom s námi.

Oprava: Samozřejmě, že v článku o chybách nemohly chybět chyby. Na základě diskuze jsme opravili překlep v místním názvu a faktickou chybu. Za upozornění děkujeme a za chyby se omlouváme. Dále jsme zjistili, že jsme měli chybu i v opravě chyby - ve vesmíru byli gekoni, nikoli čolci. Díky za upozornění.

Autoři:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.