Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Největší střešní větrná elektrárna má výkon 81 kW. Napájí výzkumný ústav

  14:45aktualizováno  14:45
Na budově lékařského výzkumného centra v Oklahomě vyrostla obří větrná elektrárna. Obludná instalace má ušetřit životní prostředí. Podívejte se na animaci.

Osmnáct vertikálních turbín V2 s výkonem 4,5 kW na výzkumné centrum Oklahoma Medical Research Foundation (OMRF) nainstalovala společnost Venger Wind. Celkem mají teoretický maximální výkon 81 kW.

Turbína V2 je vysoká 5,7 metru, široká 1,7 metru a váží 665 kg. Pokud byste si je chtěli nainstalovat na vlastní střechu, počítejte s tím, že každá potřebuje plochu 6,2 čtverečních metrů. Díky pomalým otáčkám rotoru je podle výrobce turbína jen o 5 decibelů hlučnější než okolí. Na webu společnosti však již není uvedeno, o jakém prostředí je řeč.

Turbína se začíná točit při rychlosti větru 5,4 km/h, což je podle Beaufortovy stupnice slabý vítr. Elektřinu začíná vyrábět při větru o rychlosti 14,4 km/h, tedy při mírném větru. Konstrukce turbín má ale vydržet i větry do rychlosti 200 km/h, což je síla orkánu.

Instalace větrných turbín na lékařském výzkumném centru v Oklahomě

Instalace větrných turbín na lékařském výzkumném centru v Oklahomě

Výkon celé soustavy není samozřejmě nijak ohromný. Velké "větrníky" běžných větrných farem mají maximální výkony více než stokrát větší, kolem jednoho megawattu i více.

Kdybychom se pohybovali v ideálním světě, kde neustále fouká vítr o správné rychlosti, a elektrárna tedy pracovala neustále, vyrobila by zhruba 700 kilwatthodin, čímž by pokrývala spotřebu elektřiny pro šedesát Američanů. Ovšem tak to nechodí.

Větrné elektrárny pracují podle větru, a tedy jenom část roku. Ty běžné za rok vyrobí v průměru zhruba 30 procent z teoreticky možného množství energie. To znamená, že i když turbíny na střeše na plný výkon poskytnou dost elektřiny pro 60 Američanů, ve skutečnosti jí během roka vyrobí dost jen pro dvacet. Navíc té dvacítce nesmí vadit, že někdy nemají elektřinu vůbec a někdy pro šedesát lidí.

Se střešními větrnými elektrárnami nejsou tak velké zkušenosti, a tak těžko říci, kolik energie mohou vyrobit průměrně. Ale obecně lze říci, že mají horší podmínky pro provoz než vysoké větrníky na pláních.

Starší plány oklahomského projektu, které počítaly se zabudováním 24 turbín místo dnešních 18, tvrdily, že by zařízení za rok měla vyrobit zhruba 60 tisíc kWh hodin energie. To znamená, že by využívaly svých teoretických možností jenom ze zhruba deseti procent (a abychom se důsledně drželi našeho zjednodušujícího přirovnání: dodají dost elektřiny jen šesti Američanům).

Je to až překvapivě málo, ale není to vyloučené. Hlavní roli hrají totiž místní podmínky, převládající směry větru, tvar budovy i její vzdálenost od jiných budov atd. V každém případě, pokud by čísla skutečně odpovídala skutečnosti, výroba ve střešní elektrárně tak pokryje necelé procento celkové spotřeby elektrické energie budovy výzkumného centra. A to jde o velkou instalaci, v tuto chvíli asi největší na světě.

Není ovšem zase o tolik větší než jiné projekty. Například nová budova Strata SE1 v Londýně má na střeše větrníky s klasickými lopatkovými rotory. Tři osmimetrové turbíny mají výkon 50 kW a mají dodávat asi osm procent spotřeby elektřiny v budově (není to výzkumný ústav, spotřeba je tu menší). Z čísel je asi jasné, proč se střešní "elektrárny" nestaví ve velkém. Při srovnání s naší spotřebou ve větru mnoho energie není.





Hlavní zprávy

Výbavička pro miminko za polovic?
Výbavička pro miminko za polovic?

Za polovinu i levněji seženete výbavičku na bazaru eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.