Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čína sestavuje největší teleskop světa. Zabral celé údolí

  15:39aktualizováno  15:39
Čína zahájila montáž největšího radioteleskopu na světě. Přístroj bude umístěn v údolí mezi kopci v odlehlé oblasti jihozápadní provincie Kuej-čou a jeho talířová anténa má mít průměr půl kilometru.
Trojrozměrné zobrazení antény FAST v reliéefu krajiny po dokončení všech prací

Trojrozměrné zobrazení antény FAST v reliéefu krajiny po dokončení všech prací

Největší asijská velmoc zahájila konečnou fázi stavby ambiciózního astronomického projektu: největšího pozemního radioteleskopu na světě. V rámci plánu, který jsme vám přiblížili ve starším článku, má vzniknout obří nastavitelná anténa o průměru zhruba půl kilometru. Příprava místa pro stavbu začala už v roce 2011, ve čtvrtek 23. července podle agentury Nová Čína technici zahájili montáž 4 450 panelů trojúhelníkového tvaru na reflektor parabolické antény.

Mamutí astronomický objekt, jehož stavba má být dokončena příští rok, překoná svými rozměry dosavadní rekordní teleskop ve hvězdárně v Arecibu v Portoriku, jehož „talíř“ má v průměru 305 metrů.

Topografie vybrané lokality pro FAST při pohledu z vesmíru. Přesnost zobrazení je asi 20 centimetrů.

Topografie vybrané lokality pro FAST při pohledu z vesmíru. Přesnost zobrazení je asi 20 centimetrů.

Ale na rozdíl od Areciba bude talíř antény pohyblivý: jednotlivé díly jsou ovladatelné, takže anténa může měnit tvar a tím i své vlastnosti. Jak jsme již psali, nastavením jednotlivých panelů tak lze vytvářet uvnitř ohromného „talíře“ antény s průměrem menším o sto nebo dvě stě metrů. Na první pohled je to možná nelogické, ale ve skutečnosti tento prvek výrazně zlepšuje možnosti využití antény. Lze tak pozorovat i ty části oblohy, na které by anténa pevně zapuštěná do země „neviděla“.

Program je součástí velkého národního programu na vytvoření opravdu samostatné čínské vědy: „Řadu let spoléhali čínští vědci na data, která shromáždili při svém výzkumu experti jiných zemí. Nový teleskop by měl zásadně rozšířit kapacity Číny při pozorování vesmíru,“ konstatovala agentura Nová Čína. „S citlivějším teleskopem budeme moci zachycovat slabší a vzdálenější radiové signály,“ prohlásil generální ředitel čínské astronomické společnosti Wu Siang-pching. „Pomůže nám to pátrat po inteligentních formách života v galaxii a zkoumat původ vesmíru,“ dodal. Astronomie tak dohání jiné oblasti (biologie, fyzika), kde Čína také mohutně investuje do stavby vědecké infrastruktury a také lidských zdrojů.

Malý demonstrační projekt antény FAST v oblasti Mi-jün nedaleko Pekingu

Malý demonstrační projekt antény FAST v oblasti Mi-jün nedaleko Pekingu

Prototyp jednoho ze 4400 hliníkových panelů teleskopu FAST

Prototyp jednoho ze 4400 hliníkových panelů teleskopu FAST

V okruhu pěti kilometrů kolem vznikajícího teleskopu nejsou žádná města, takže by příjem radiových signálů z vesmíru neměla rušit jiná zařízení. Krasová okolní krajina, jejíž podklad tvoří rozpustné horniny s puklinovými systémy a podzemními jeskynními komplexy a řekami, zase dobře vsakuje dešťovou vodu a chrání tak parabolu.

Autoři: ,




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.