Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Největší vesmírný teleskop světa začal "rozkvétat"

  14:27aktualizováno  22:00
Marcel Grün pro Technet.cz - V pátek 22. července zahájila družice Spektr-R, složité rozvinutí dílů, které autoři připodobňují k "okvětním plátkům". Pokud se vše nepovede, nemůže stroj naplnit velké naděje do něj vkládané.

Spektr-R ve složeném stavu, v jakém se dostal do vesmíru

Pátý den letu nové kosmické observatoře Spektr-R byl proveden nejdůležitější, více než dvouhodinový technický manévr, při němž se měl rozevřít "květ" desetimetrového radioteleskopu. Akce začala zhruba v jednu hodinu po poledni našeho času a zdá se, že proběhla úspěšně.

Observatoř byla vypuštěna v pondělí na výrazně eliptickou dráhu ve vzdálenosti zhruba 6000 až 320 000 km od Země s oběžnou dobou 8 dní 7 hodin.

Zhruba tři měsíce budou probíhat provozní zkoušky a pak bude asi pět let observatoř sloužit světové vědě. Poté, co přestane být ovladatelná ze Země, bude obíhat ještě asi čtyři roky, než při průchodu přízemím dráhy (tj. bodem nejblíže Zemi) zanikne v hustých vrstvách zemské atmosféry.

Zatím na jedničku

Spektr R v rozloženém stavu v hale výrobce (Lavočkinových závodů). Jeho anténu

Spektr-R v rozloženém stavu v hale výrobce (Lavočkinových závodů). Jeho anténu tvoří celkem 27 dílů

Hned první den se rozklopily sluneční baterie, sluneční čidla správně observatoř stabilizovala a je nyní zásobována elektrickou energií.

Ve čtvrtek se přešlo na tříosou stabilizaci v prostoru. Orientaci zajišťují tři hvězdné senzory (vlastně malé "dalekohledy" o průměru 25 mm, ohniskové délce 50 mm při zorném poli 12 °). Všechny operace proběhly podle plánu, hlásí ruská agentura Roskosmos.

Na pátek bylo naplánováno rozložení radioteleskopu. Velmi přesně tvarovaná parabolická anténa s průměrem 10 m a ohniskovou délkou 4,22 m měla složená při startu tvar válce o délce 7,6 m a nyní se musí "jako květ" rozložit s odchylkou tvaru od dokonalého paraboloidu nejvýše o dva milimetry.

Uprostřed je pevná část o průměru 3 m, kolem níž se vyklopí 27 "okvětních lístků" – lichoběžníkových segmentů z hliníkové voštiny s výstelkou z uhlíkových vláken, na povrchu s napařeným hliníkem s 98 % odrazivostí. Nosnou konstrukci tvoří trubky z uhlíkových vláken s temperováním pro minimalizaci tepelných deformací.

Po na pátek naplánovaném manévru, může radioteleskop dosáhnout předem vyzdvihovaných parametrů – tedy rozlišení až 7 mikrosekund při interferometrickém pozorování systémem "Spektr-R + pozemní radioteleskopy", což je třicetkrát až padesátkrát dokonalejší než pozemní interferometrie v radiovém oboru, těší se vědecký tým vedený prof. Nikolajem Kardaševem.

Ten je znám i ze studií o pátrání po mimozemských civilizacích, ale o příspěvku svého nového svěřence v tomto oboru si nedělá žádné velké iluze: "Spektr-R může být použit i k tomuto účelu, ale je určen pro centimetrové a decimetrové vlny, kdežto pro tuto problematiku jsou z různých důvodů preferovány milimetrové vlny."

Autor:




Hlavní zprávy

Recept: jablkovo–ořechový koláč
Recept: jablkovo–ořechový koláč

Zdravá rychlovka pro celou rodinu.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.