Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Největší výron částic ze Slunce posledních let Zemi jen polechtal

  10:24aktualizováno  10:24
Výrazně slabší následky, než se čekalo, vyvolal největší sluneční výron plazmatu posledních let. Magnetosféra Země si s ním poradila lehce. Horší to měly vesmírné sondy.

Preventivní odklonění některých letů z tras blízko pólu a pohotovost provozovatelů přenosových sítí byly asi jediné viditelné důsledky velké sluneční erupce, která nejen k Zemi vyslala oblak nabitých částic.

Ty při kontaktu se zemskou magnetosférou vyvolaly mnohem menší reakci, než se čekalo. Magnetosféru si lze představit jako magnetický šít Země. Je dostatečně daleko, aby alespoň částečně chránila i kosmonauty na oběžné dráze. V dosavadní historii se mimo oblast jejího ochranného působení Země dostali zatím jen účastníci programu Apollo při cestách na Měsíc v 60. a 70. letech. Geomagnetické pole je neustále vystaveno tlaku, který způsobuje sluneční vítr, tedy nabité částice. Čas od času se musí vypořádat i s větším náporem.

Sluneční erupce ze středy 7. března byla jedna z největších v posledních letech.

Sluneční erupce ze středy 7. března byla jedna z největších v posledních letech.

Stejně ve středu, kdy Slunce zaznamenalo jeden z největších výronů posledních let (více o události zde). Ten však naštěstí nebyl namířen přímo na Zemi, a tak se nenaplnily některé obavy, jež varovaly před výpadky proudu a komunikace. Odhadnout směr letu vyvrženého plazmatu totiž není vůbec jednoduché. Lidstvo má jen omezené prostředky, jak ho měřit.

"Je to dáno tím, že oblak pozorujeme přímo v rovině oběhu Země, nemáme tedy možnost přesně určit jeho rychlost, a tím i okamžik případného střetu se Zemí," uvedl již dříve pro Technet.cz Michal Švanda z Astronomického ústavu Akademie věd (proč není jednoduché odhadnout směr letu oblaku částic, se dozvíte zde).

Slabší, než se čekalo

S aktuálním nebezpečím si naše magnetosféra poradila dobře, když podle NASA kontakt s plazmatem vyvolal geomagnetickou bouři o síle G1 (nejslabší na stupnici od jedné do pěti). Magnetické pole Země se tak v náporu slunečních protonů elasticky prohnulo a smrštilo a pak zase narovnalo. Radiace zároveň dosáhla úrovně S3 (na škále od jedné do pěti), což je označováno jako silné záření. Předchozí odhady Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) předpokládaly několikanásobně vyšší bouři na pomezí G3/S4.

Jediné viditelné narušení běžného řádu pozemského hemžení tak bouře způsobila aerolinkám, které pro jistotu odkláněly letouny z blízkosti polárních oblastí.

Polární záře vyvolaná oblakem nabitých částic ze Slunce, který k Zemi dorazil...

Polární záře vyvolaná oblakem nabitých částic ze Slunce, který k Zemi dorazil 8. března 2012.

Zatímco lidé na Zemi mohli být v klidu a zkoušet zahlédnout polární záři i v oblastech bližších rovníku, umělé vesmírné objekty se musely s oblakem vypořádat po svém. Že jim takové vesmírné "počasí" nesvědčí, je nabíledni. Hrozí jim, že proud nabitých částic poškodí jejich citlivé přístroje nebo sníží životnost solárních panelů.

Nejvíce přiznaných komplikací měla sonda Venus Express, která obíhá Venuši. Tu operátoři ze Země mohli řídit jen s obtížemi.

Autor:




Hlavní zprávy

Ovesné košíčky plněné jogurtem
Ovesné košíčky plněné jogurtem

Zdravá rychlovka pro celou rodinu.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.