Krátké zprávy

Vztah mezi teplotou a produktivitou práce podle práce M. Burka a kolegů. Hlavní...

Vztah mezi teplotou a produktivitou práce podle práce M. Burka a kolegů. Hlavní je černá křivka, která vyznačuje průměr vypočítaný ze všech hodnot (z nichž 90 procent leží pak v šedomodrém pásmu). Na svislé ose je pak relativní pokles produktivity s měřítkem po desetinách. Dole pod grafem je pak vyznačené globální rozložení teplot (zřejmě podle počtu zemí, to z popisku není jasné), populace (šedivě) a HDP (černě). | foto: Burke et al.

Nejvýkonněji se pracuje v zemích s průměrnou teplotou 13 °C

  • 11

Marshall Burke z teplého kalifornského Stanfordu vydal v časopise Nature text, ve kterém se snaží odpovědět na otázku, jaké klima svědčí nejlépe ekonomické produktivitě. Srovnávali produktivitu práce a teploty ve 166 zemích v letech 1960 až 2010 a dospěli k závěru, že optimální průměrná roční teplota pro ekonomiku je zhruba 13 °C (práce je dostupná na webu časopisu Nature, náhled je zdarma).

Závislost mezi teplotou a ekonomickou výkonností není podle autorů úplně lineární, kolem optimální teploty je poměrně široké optimum, kde rozdíly nejsou velké. Ekonomiky vyspělých a chudých zemí reagují na teploty jinak silně, ale všechny v zásadě sledovaly stejnou závislost a vyšší teploty postupně vedly ke snižování ekonomické produktivity. A to i meziročně. V letech, kdy byla teplota vzdálenější optimu se po očištění dalších vlivů zemím dařilo hůře než v letech, kdy mu byla blíže.

Potud je vše zajímavé. Problematičtější je podle nás část článku, která se zabývá extrapolací výsledků do budoucna. Záleží na vybraném scénáři, ale pokud bude docházet k oteplování planety zhruba podle scénářů IPCC, ekonomický růst světa bude v příštích desetiletích pomalejší, než kdyby teploty zůstaly stejné. Malou útěchou je Česká republika by si mohla při růstu teplot trochu pomoci, protože u nás je dlouhodobě průměrná teplota zhruba 7,5 °C. Klimatické modely se však v posledních letech neukazovaly jako zrovna nejpřesnější, otázkou je, jak velká chyba to vlastně je.

Zatím tedy v redakci jednoduše nemáme názor na to, jak velkou důležitost tomuto pozorování o souvislosti mezi teplotou a produktivitou přikládat do budoucna. Teplota nepochybně souvisí s celou řadou ekonomických ukazatelů a některé oblasti nepochybně byly a jsou pro ekonomické aktivity vhodnější než jiné. Ale jaký vliv bude mít případný výkyv teplot mít na moderní ekonomiky s poměrně malým podílem manuální práce, je podle nás nezodpovězená a jen těžko zodpověditelná otázka. I výsledky autorů dokazují, že nezemědělská část ekonomiky u vyspělých zemí je nejméně teplotně citlivá (což asi nikoho nepřekvapí). Zatím jsme k přesnosti předpovědi skeptičtí a zůstáváme zvědaví, zda nás případné další důkazy či budoucnost vyvedou z omylu.