Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nejvyšší jeřáb v Česku v akci. Jak se demontuje ve 27. patře mrakodrapu

aktualizováno 
Nejvyšší jeřáb v Česku je na staveništi City Tower na Pankráci. Stavěl chladicí věže Temelína a nyní demontoval dvaadvacetimetrového brášku z 27. patra zmíněného mrakodrapu.

Nejvyšší jeřáb v ČR - Potain H30/40 | foto: Rosťa Jančar, Rosťa Jančar,  Technet.cz

Mrakodrapy na Pankráci v Praze - zdroj vášní, odporu, ale i skrytého obdivu. Jedna skupina tvrdí, že hyzdí Prahu a mají se zbourat. Druhá by naopak vznik pražského Manhattanu přivítala. Faktem je, že budova, která měla sloužit jako nové sídlo Českého rozhlasu, prochází přestavbou. A protože je to vůbec nejvyšší budova v Česku, logicky u ní musí stát i nejvyšší jeřáb.

Nejvyšší jeřáb v ČR - Potain H30/40 z Pražského hradu
Nový majitel zakoupenou budovu rozšiřuje. Aby stavební práce probíhaly dostatečně rychle, rozhodli se stavbaři pro umístění druhého jeřábu na střeše v úrovni 27. patra. Na fotografii z prosince 2006 vidíte nejvyšší právě používaný jeřáb v ČR u budovy, která byla původně postavena pro Český rozhlas.

Stavbu mrakodrapu jsem navštívil celkem třikrát.  Ke standardní výbavě přibyly montérky, rukavice, reflexní vesta, ochranná přilba a čipová karta. Naštěstí netrpím závratěmi a fóbií z výšek. Rovnou řeknu, určitý strach mám. Jen se na něj trochu spoléhám v tom, že mi umožní bezpečný návrat.

Jak se demontuje jeřáb ve 27. patře mrakodrapu

V den demontáže mi bylo doporučeno přijít na dvanáctou hodinu s tím, že od počátku prací musí proběhnout rutinní úkony (např. odpojení el. kabelů či demontáž lana kočky), které jsou fotograficky nezajímavé a trvají dlouho. I tak že budu čekat... Dám na radu zkušených.

Snesení betonových závaží Jeřáb s pracovní výškou 22 m v 27. patře
Ve dvanáct jsem na místě. Místo jeřábu s pracovní výškou 22 metrů od základů po hák (pravá fotografie) vidím pouze stožár jeřábu a bezmocně sleduji snesení části betonových závaží, která zatěžují základy jeřábu (levá fotografie).

Chlapi z Chladicích věží Praha nejsou žádná ořezávátka. Technologii demontáže na místě inovovali, protože měli k dispozici to nej, co v Česku je mezi jeřáby: Potain H30/40. Místo složité a těžké práce ve výšce se rozhodli pro demontáž až na zemi. Ve vzduchu je tak nečekaly obtížné postupy.

Demontáž výložníku proběhla až na zemi Demontáž výložníku proběhla až na zemi
Odpojili el. kabely, demontovali betonová závaží protiváhy a pak snesli celý výložník i s protivýložníkem až na zem. Z jejich pohledu to nejhorší je čekalo na zemi. Netvrdím, že vše šlo jako po drátkách, ale vše je jednou poprvé. Na levé fotografii vidíte protivýložník, na pravé výložník.

Základy jeřábu se nachází ve 27. patře Nakládání závaží k transportu
Následovalo snesení betonových závaží, která byla umístěna jako zátěž kříže jeřábu.

Odřezávání držáků závaží z pásové oceli Pásy z oceli již nedrží závaží, do kterých je ukotven jeřáb
Následovalo odřezání pásů, které drží betonové základové patky.

Kočka s hákem  Ještě se musí uvolnit čepy...
Nejprve se stožár připevní na háky a pak se odstaní čepy.

... aby se mohlo dolů, musí se nejprve nahoru kolem konstrukce budoucích pater Stožár na pozadí pankráckého sídliště se vydal na cestu dolů
A uvolněný stožár se vydá na dočasnou deponii. Jeřábník je mistr ve svém oboru. Při všech manévrech, které jsem sledoval, nic nerozhoupal. A to současně otáčel výložník kolem svislé osy, pojížděl s vozíkem kočky a spouštěl či zvedal transportované břemeno. A k tomu nebylo bezvětří.

Demontáž čepů kříže  Demontáž čepu
Stožár jeřábu je upevněn pomocí čepů ke kříži. Ten dává jeřábu stabilitu. Pro rozebrání se uvolní čepy.

Něco z osobních zkušeností: Byl jsem o několik dní dříve na stožáru tohoto jeřábu těsně pod kabinou jeřábníka a foukal silný nárazový vítr. S mou metrákovou 1,9m maličkostí nárazy házely natolik, že jsem měl strach z toho, že fotky pořízené z místa budou rozmazané (nakonec nebyly). Ovšem stožár jeřábu se podle mých pocitů ani nepohnul a já se proto cítil bezpečně.

Trám kříže jeřábu Druhý tám kříže jeřábu se blíží k zemi
Předposlední "operací" byl transport trámů kříže na zem. Na pravé fotografii si vychutnejte perspektivu, z jaké se téměř na staveniště dívá jeřábník.

Poslední závaží základu se vydalo na cestu... Ocelová konstrukce základů se před transportem musí rozřezat
Poslední operací byla demontáž závaží, ke kterému byl připevněn kříž jeřábu. Na místě zůstala jen ocelová konstrukce nosného rámu pod křížem jeřábu. Ten bude snesen později v celku a bude rozřezán až na zemi.

Ve fotogalerii je proces vidět na třicítce fotografií.


Jeho veličenstvo Potain Topkit H30/40 C SP

"Když jsme hledali vhodný jeřáb pro projekt City Tower, byly nám nabízeny moderní stroje věhlasných značek ze světa jeřábů, vše řízené počítači," řekl Technetu Jan Kučera ze společnosti Metrostav, který je vedoucím projektu. "Bohužel všechny nabídky z našeho pohledu měly jednu nevýhodu, a to neberu v potaz vyšší ceny konkurence, která spočívala v nutnosti použít nejméně tři ukotvení. Pouze společnost Chladicí věže Praha společně s Potainem nabídla jeřáb, který potřebuje pouze jedno ukotvení" upřesnil J. Kučera výběr a nakonec dodal: "Paradoxně mnohem starší jeřáb potřebuje pouze jedno ukotvení a svým způsobem je dodnes ve světové špičce."

Pohled na  Budka jeřábníka
Na stavbě je vidět od prosince pokrok. Část ukotvení jeřábu "zmizela" díky rozšíření budovy směrem k jeřábu (podrobnosti uvidíte níže). Nyní je vše jasné - počet ukotvení jeřábu hrál roli v rozšíření budovy. Při pohledu vzhůru téměř není vidět kabina jeřábníka.

Ukotvení je ve výšce 60 m od základů (tak je vysoký 20 podlažní dům) Ukotvení je ve výšce 60 m od základů (tak je vysoký 20 podlažní dům)
Na této dvojici fotek, která téměř tvoří panoramatický záběr, vidíte ukotvení jeřábu ve výšce 60 m od základů jeřábu z mírného podhledu.

Ukotvení je ve výšce 60 m od základů (pohled ze shora) Pohled na kotvení jeřábu (vpravo) a staveniště
Na této dvojici fotografií můžete odhadnout velikost rozšíření mrakodrapu pomocí ukotvení jeřábu. Levý záběr je před a pravý po rozšíření.

Základy jsou 11 metrů pod úrovní terénu (více než 3 patra) Žebřík pro jeřábníka je svislý - jeho zdolání je fyzicky velmi náročné
Jeřáb je vlastně stavebnice. Potřebná výška se získá použitím potřebného množství modulů navzájem spojených čepy. Stavba připomíná hru dítěte, které na sebe vrší kostky. Pro úplnost - bylo použito 22 dílů, kterým lidé v Chladicích věžích Praha říkají kostky.  Stavbu tohoto jeřábu můžete sledovat na stránkách nadšence zde.

Na vozíku je na lanech kočka Kabina jeřábníka
Výložník jeřábu, po kterém jezdí vozík kočky, má délku 70 metrů. To je tolik, jako by těsně za sebou stály tři kloubové autobusy a za nimi ještě felicie a standardní autobus.
Na pravé fotografii vidíte, že jeřábník má kabinu těsně pod výložníkem.

Jeřábník provádí údržbu na protivýložníku u protiváhy Bohužel slunce již zapadá... a toto jsem zdolal
Jeřábník na stavbě je řízen ze společnosti Chladicí věže Praha. Občas musí jít zkontrolovat a provést údržbu zařízení na protivýložník. Jeho běžný výhled je z pohledu laika na stavbu či Prahu úctyhodný (více v závěru článku či fotogalerie).

Bohužel slunce již zapadá... a toto jsem zdolal Cestou nahoru potkávám elektrikáře
Konstrukce jeřábu je prazvláštní hudební nástroj. Od určité výšky vydává tajemné ocelové zvuky a vlní se do rytmu práce a větru současně. Doufám, že se vám při pohledu dolů neudělalo nevolno.

 Základní technické údaje jeřábu Potain Topkit H30/40C SP 
 Výška jeřábu od základů po hák  140 m
 Délka výložníku  70 m
 Nosnost jeřábu  12 t  (na konci 3 t)
 Hmotnost jeřábu  98 t
 Motory:  
 Hlavní zdvihový motor  89 kW
 Pojezd vozíku  10,3 kW
 Otočné motory  2 x 8,82 kW
 Použití:  
 Výstavba chladicích věží JE Temelín  výška pod hák 170 m
 Výstavba chladicích věží na jaderných elektrárnách  Dukovany, Mochovce
 Výškové budovy v Praze

 na Slunečním náměstí v Butovicích
 budova Lighthouse v Holešovicích




Výhled na Prahu

Výhled přes sídliště Pankrác, Kongresové centrum a Vyšehrad na Pražský hrad Areál České televize na Kavčích horách
Kongresové centrum a Pražský hrad Kongresové centrum a skelet budovy před rozšířením
Skelet budovy před rozšířením Sídliště Pankrác, v pozadí v pravo nahoře budova Montovaných staveb, v pozadí sídliště Lhotka
Budova Centrotextu nad stanicí metra Pražského povstání a Hotel Corinthia Towers Budova Centrotextu nad stanicí metra Pražského povstání a Hotel Corinthia Towers
Výhled na vysílač Praha Město Výhled na Vršovice
Stavební ruch na pankrácké pláni Začátek ocelové konstrukce budoucích pater
Budova bývalého Motokovu Hotel Corinthia, v pozadí Raifaissen bank, Česká spořitelna, budova s modrým pruhem je Generální ředitelství cel
 Sídliště Pankrác,Budova Centrotexu a hotel Corinthia Towers, v pozadí  Petřín, Pražský hrad Sídliště Pankrác, v pozadí vysílač Praha MěstoPodolí a Bránik (horní část) Antény na střeše budovy bývalého Motokovu
Detail budovy bývalého Motokovu Raifeissen bank a ČS
Raifeissen bank a ČS Budova České pošty na ul. Budějovická, Generální ředitelství cel (modrý pruh)





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mitchum hrál geniálně psychopaty i tvrďáky
Mitchum hrál geniálně psychopaty i tvrďáky ve westernech

VIDEO 6. srpna 1917 se v Bridgeportu ve státě Connecticut narodila filmová legenda Robert Mitchum. V mládí boxoval a z boxu si odnesl charakteristický křivý nos po...  celý článek

Navzdory válce vyrobili  ve firmě Laurin & Klement nový motor
Navzdory válce vyrobili ve firmě Laurin & Klement nový motor

VIDEO V roce 1917 musela mladoboleslavská automobilka Laurin & Klement spoléhat nejvíce na předválečné modely svých vozů a plnila hlavně válečné zakázky. Přesto v...  celý článek

Oškrábané a omyté brambory se v celém procesu poprvé potkají s lidskou rukou až...
Když i obyčejný brok způsobí poplach. Jak se vyrábí úplně jiné brambůrky

Ze 40 tun brambor vyrobí denně 15 tun smažených brambůrků. Od běžných chipsů se liší na první pohled i chutí. Nedají se usmažit z každé brambory, ale díky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.