Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Některé ohrožené druhy nemá ani cenu zachraňovat, spočítali Australané

aktualizováno 
Matematická rovnice má rozhodnout o přežití či vyhynutí ohrožených druhů. Nová metoda se ovšem nevyhýbá zjednodušování.

Ohrožený novozélandský pták kiwi | foto: www.frontiersinecology.orgProfimedia.cz

Corey Bradshaw, ředitel oddělení ekologického modelování na Univerzitě v Adelaide, přirovnává boj o záchranu živočišných druhů k boji o život zraněných na bitevním poli. Lékař se podle něj musí umět rozhodnout: "S tímhle už je to moc nahnuté, jenom bychom ztráceli čas a přitom je nás málo."

Corey Bradshaw

Corey Bradshaw

Může to znít cynicky, ale podle Bradshawa musejí ekologové (a také státy a dobrovolnické organizace) myslet ekonomicky: "Nemáme neomezené prostředky a neomezené množství času, abychom zachránili všechny druhy a kompletně obnovili poškozené ekosystémy."

Aby se všichni dokázali lépe shodnout na tom, které druhy budou společnými silami zachraňovat, musí se ale změnit současný systém "známkování" ohrožení druhů vyhynutím, myslí si Bradshaw. 

S kolegou Reubenem Clementsem z James Cook University a dalšími autory proto navrhl matematickou rovnici pro SAFE index. Ten má určit "odolnost" druhu vůči vyhynutí především na základě velikosti jeho populace a pak dalších parametrů. Rovnici publikovali v březnovém čísle vědeckého časopisu Frontiers in Ecology and the Environment.

Nechejte mě vyhynout, zachraňte bratránka!

Index SAFE by mohl poskytnout vodítko při jinak obtížném a krutém "předvýběru" druhů, na které by se měly soustředit ochranářské snahy. Australským vědcům zjevně jde o to, aby se omezily plané diskuse mezi "lobbisty" za jednotlivé druhy z řad veřejnosti, ekologů i politiků.

Ti všichni by měli brát v potaz, že kriticky ohrožené druhy si nejsou rovny, tvrdí Bradshaw a spol. Ve své studii si vzali za příklad Indonésii. V této ostrovní zemi s rychle rostoucím počtem obyvatel a omezeným rozpočtem na ochranu přírody žijí dva druhy nosorožců: sumaterský a jávský. Oba jsou kriticky ohrožené a oba by si jistě zasloužily zachránit.

Ale nosorožec jávský je na tom hůře. Jeho populace je menší a tlak na něj je větší. Na indexu SAFE by dostal "známku" -2. Jeho sumaterský bratranec si vede o něco lépe a dostal známku -1. "Takže by se snahy měly soustředit především na záchranu sumaterského nosorožce," shrnuje jednoduché závěry svého počtu Corney Bradshaw. 

Přežije SAFE?

Autoři navrhují používat svůj index v kombinaci s uznávaným značením Mezinárodního svazu na ochranu přírody. Ta druhy označuje v rozmezí od vyhynulých po kriticky ohrožené, zranitelné, málo dotčené až běžné.

Takové značení je někdy až hrubě zjednodušující, otázkou ale je, zda index SAFE bude tím pravým doplňkem. Ani ten se nevyhýbá zjednodušování. Pro příklad stačí sáhnout to studie. 

Index SAFE pro velké savce.

Index SAFE pro velké savce.

Ta se zmiňuje mimo jiné i o populaci tygrů. Podle Bradshawa se tygři, kterých je celosvětově odhadem 3 200 kusů, nachází v "bodě zlomu" a mohli být poměrně snadno zachráněni. Hodnocení ovšem nezohledňuje, že tyto šelmy žijí na šesti místech světa, které od sebe dělí tisícikilometrové vzdálenosti. Na pohled by bylo zřejmě lepší počítat jednotlivé populace zvlášť. A v tu chvíli jejich akcie rychle klesnou. 

Latimerie proti tygrovi

Pochybnosti neskrývá ani český biolog Stanislav Mihulka z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Podle něj je podobných indexů několik. "Slabinou SAFE je navíc jeho propojení s údajem tzv. minimální životaschopné populace, což je počítačově simulovaná hodnota, založená na našich předpokladech, které  mohou a nemusejí být správné a občas nepochybně odrážejí spíše naše pocity než realitu," říká český odborník.

Stanislav Mihulka se domnívá, že bude obtížné vůbec někdy vytvořit SAFE podobné kritérium, na kterém se všichni shodneme. "Osobně se přikláním k pohledu, že ochranu zaslouží především druhy fylogeneticky významné, jejichž ztrátou přijdeme o celou velkou linii života s rozsáhlou historií, jako je třeba latimérie podivná nebo ptakopysk."

Praxe je ovšem často jiná, myslí si Mihulka: "Často se chrání hlavně "sexy" druhy, které lákají pozornost veřejnosti a snadno se na jejich ochranu získají finance. Až dodatečně se vymýšlí, proč je důležité je chránit."





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bolid z 10. srpna 1972 byl dobře pozorovatelný i za denního světla.
O bolidu, který zasvítil nad USA, nakonec zjistil nejvíce Čech

Před 45 lety zemskou atmosféru „lízl“ bolid, který na nezvykle dlouho dobu rozsvítil oblohu nad několika státy USA. Nejpodrobněji se mu kupodivu věnoval až...  celý článek

Stromy v určité oblasti mívají velmi podobné rozměry letokruhů. Je to...
Co se dá vyčíst z kusu dřeva. Zvlášť, když je z doby kamenné

Ve Velimi u Kolína archeologové celé roky zachraňují zbytky zhruba sedm tisíc let staré vesnice z doby, kdy se u nás rozšiřovalo zemědělství. Vědci přišli s...  celý článek

Rekonstruovaná podoba posledního společného předka všech kvetoucích rostlin...
Otec a matka všech květů vypadal takto. Pokud tedy statistika nelže

Rostlinu, která měla být posledním společným předkem všech dnešních květin, jsme sice zatím neobjevili, ale vědci si i tak troufli vytvořit rekonstrukci jejího...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.