Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Neuvěřitelná německá preciznost. Špioni u nás zkoumali i osamocený domek

Exkluzivně aktualizováno 
Německo si před Mnichovem u nás vybudovalo podle všeho velmi schopnou špionážní síť, na kterou české úřady nestačily. Němci díky rozvinuté síti špionů měli zřejmě dostatek informací k provedení úspěšného útoku na Československo. Možná i díky tomu, že odměny pro špiony byly velmi „motivační“.

Průzkum dopravní infrastruktury na území ČSR zjednodušovali Němcům dvojjazyčné tabule, jako například tato informující o nosnosti mostu na Šumavě (1938). | foto: (archiv německé tajné služby)

Letos si připomeneme 77 let od tragických událostí ze září 1938, které vyvrcholily Mnichovskou dohodou a následným odstoupením pohraničních území Německu. Za 77 let bylo o těchto událostech napsáno a řečeno mnoho, v mnoha ohledech však stále panují nejasnosti. V literatuře nebyla např. dostatečně zpracována problematika německé zpravodajské služby působící proti Československu.

Čeští autoři literatury faktu působící v v dobách minulého režimu (M. Ivanov, O. Holub a další) zpracovali některé případy německé špionáže na základě čs. archivních dokumentů z roku 1938, velmi často byl v literatuře propírán známý agent A-54. Velmi zajímavý pohled na situaci a poměry v ČSR nabízí však i německé archivní dokumenty zachycující činnost abwehru, který především po nástupu Adolfa Hitlera k moci v roce 1933 zintenzivnil svoji činnost zřejmě nejen na území ČSR a v jeho aktivitách lze sledovat jediný cíl – přípravu na zničení Československa.

Skica umístění objektů určených k průzkumu pro agenty abwehru byla součástí každého dotazníku

Skica umístění objektů určených k průzkumu pro agenty abwehru byla součástí každého dotazníku

První polovina 30. let minulého století byla poznamenána dopady hospodářské krize, která se nevyhnula ani Československu, kritická situace byla i v pohraničních oblastech republiky obývaných německy mluvícím obyvatelstvem. Především mladí muži po skončení povinné vojenské služby v československé armádě těžko hledali práci a mnozí sudetští Němci začali proto s obdivem vzhlížet k sousednímu Německu a především Hitlerově nacionálně-socialistickému programu. Značně stoupl počet dezercí z čs. armády a Němci rovněž začali ve velkém rozsahu získávat spolupracovníky z řad sudetských Němců, kteří byli ochotni (nejen pro peníze, ale i z přesvědčení) pracovat pro německou zpravodajskou službu a získávat informace o Československu.

Postupem doby Němci vytvořili v ČSR rozsáhlou agenturní síť, kterou čs. kontrarozvědka jen s obtížemi odhalovala a rozbíjela. Němci navíc začali spolupracovat s rakouskou a maďarskou zpravodajskou službou, se kterou si vyměňovali zpravodajské informace, čímž se efektivita jejich práce ještě zvýšila. Německou zpravodajskou službu však nezajímala pouze československá armáda, němečtí agenti prováděli rovněž průzkum dopravní a energetické infrastruktury, vodních děl apod.

Nejasné zkratky

Ze zatím dostupných dokumentů není příliš jasné, jakým způsobem probíhalo verbování nových spolupracovníků německého abwehru, jisté však je, že si Němci pečlivě vybírali vhodné adepty. Ve zprávách se často objevují zmínky o inteligenci, spolehlivosti či důvěryhodnosti konkrétního informátora. Po podepsání spolupráce s abwehrem dostal každý informátor svoje číslo, pod kterým byl veden u abwehru a kterým signoval svoje zprávy.

Toto číslo bylo navíc doplněno dvojicí písmen – na území ČSR operovali především BM-agenti a v menší míře SO-agenti. Co tato písmena znamenala, nelze zatím s určitostí říci. Zkratka BM mohla vzniknout z německého Böhmen-Mähren (Čechy – Morava), SO pak z německého slova Südost (jihovýchod) nebo Slowakei (Slovensko). Jsou to však pouze moje nepotvrzené domněnky. Každopádně Němci pro tyto agenty používali označení Vertrauermann (důvěrník), ve zkratce V-mann, v množném čísle pak V-leute.

Činnost zpravodajské sítě proti ČSR řídily v první polovině 30. let tři stanice abwehru (Abwehrstelle) – v Mnichově, Drážďanech a Breslau (též označovaná Schlesien). Všechny tři stanice podléhaly Berlínské centrále abwehru, která jejich činnost koordinovala. V druhé polovině 30. let pak funkci mnichovské stanice abwehru převzala norimberská stanice, po anšlusu Rakouska v březnu 1938 začala působit navíc Abwehrstelle ve Vídni.

Němci platí dobře

Návrh rozpočtu na vyslání BM-agentů na průzkum různých objektů v ČSR, vyplývá z něj denní mzda (Tagesgeld) agenta abwehru ve výši 100 Kč. Přepočet na říšské marky (RM) je při daném kurzu zřejmě chybný.

Návrh rozpočtu na vyslání BM-agentů na průzkum různých objektů v ČSR, vyplývá z něj denní mzda (Tagesgeld) agenta abwehru ve výši 100 Kč. Přepočet na říšské marky (RM) je při daném kurzu zřejmě chybný.

Na základě dochovaných zpravodajských dokumentů však nelze tvrdit, že všichni důvěrníci abwehru působící proti ČSR byli sudetští Němci. Do činnosti byli zapojeni zcela určitě i říšští Němci, v menší míře zřejmě i Češi sympatizující s Německem (např. ze smíšených manželství apod). S jistotou však lze konstatovat, že práce pro německý abwehr byla na svoji dobu velmi dobře placená – např. podle dokumentu z prosince 1934 byla odměna za den práce BM-agenta 100 Kč + úhrada cestovních nákladů. Pro srovnání jen dodejme, že při výstavbě opevnění si v polovině 30. let mohl běžný dělník na stavbě vydělat něco málo přes 3 Kč/hod.

Abychom si mohli udělat dobrou představu o úkolech a náplni práce důvěrníků abwehru, podívejme se blíže na překlad původního hlášení z poloviny 30. let. Vybral jsem na ukázku zprávu, která se týká dopravní infrastruktury ČSR. Na konci ledna 1936 zadala totiž berlínská centrála abwehru požadavky na provedení průzkumu silničních a železničních tras na území Československa. Cílem této centrálně řízené akce byla bez pochyby příprava na budoucí provádění sabotážních prací. Vybrané silniční a železniční trasy měly totiž na základě německého vyhodnocení strategický význam pro nástupový plán čs. armády.

Průzkum se týkal především důležitých mostů přes vodní toky, jejichž zničením by byly ztíženy rychlost a nástupové možnosti čs. armády. V instrukcích z Berlína je požadavek na to, aby jednotlivé objekty byly přiděleny agentům důvěrníkům vhodně časově tak, aby častá průzkumná činnost nevyvolala podezření u čs. zpravodajské služby (kontrašpionáže).

Stanice abwehru (München, Dresden a Schlesien - Breslau) měly přiděleny k průzkumu vzájemně se překrývající části území republiky. Kromě celkové přehledové mapy ČSR s vyznačenými hlavními zájmovými komunikacemi byly dodány i malé skici konkrétních míst, která měla být podrobně prozkoumána. Součástí zaslaných podkladů ke každému objektu byl i dotazník týkající se konkrétního místa.

Průzkum u Chýnova

Příklad tajně pořízené fotografie silničního mostu nedaleko Strmilova, kterou na základě požadavku z Berlína pořídil jeden z BM-agentů.

Příklad tajně pořízené fotografie silničního mostu nedaleko Strmilova, kterou na základě požadavku z Berlína pořídil jeden z BM-agentů.

Vyražme nyní na návštěvu Táborska, konkrétně pak do blízkosti Chýnova, kde měli Němci několik zájmových objektů. Pro ně byl v Berlíně předem vypracován dotazník s číslem III 31, který Abwehrstelle München předala vhodnému agentovi ke zpracování. K průzkumu u Chýnova byl vybrán agent BM 444, který byl mimochodem hodnocen jako inteligentní V-mann. Průzkum objektů provedl zřejmě v průběhu března 1936, neboť zpracovaný dotazník odešel z Mnichova do Berlína již 3. 4. 1936. Odpovědi zpracované agentem BM 444 jsou označeny kurzívou.

Objekty III 31 – mosty 1,5 km východně od Chýnova

  1. silniční most přes rokli
  2. železniční most přes silnici

Jelikož je formulář týkající se objektu b) podobný objektu a), pro získání představy jistě postačí popis výše uvedeného silničního mostu pod bodem a).

1) Přehlednost terénu kolem silnice
Tento silniční most se nenachází tak, jak je zakresleno na skice nebo v mapě 1:75 000 mimo obec Chýnov, ale ještě mezi posledními domy na východním okraji Chýnova. Terén kolem silnice je kvůli domům nepřehledný. Silnice je přehledná až mezi posledním domem v Chýnově a osamoceným domem, který leží v místě, kde se stýkají silnice a železnice. O tento osamocený domek se dělí cestář s železniční hlídačem, kteří zde bydlí.

2) Umístění nejbližší telefonní stanice – hostinec, poštovní úřad, obecní úřad
Nejbližší telefon je v osamoceném domku mezi silnicí a železniční tratí. Jedná se ale pouze o drážní telefon. Nejbližší státní telefon je na poště v Chýnově naproti kostelu. Na jižním okraji Chýnova bydlí starosta, který má rovněž telefon.

3) Umístění nejbližší četnické stanice
Nejbližší četnická stanice je v Chýnově u hřbitova na severním výjezdu z obce. V objektu zároveň četníci bydlí.

4) Charakter silnice:
a) celková šířka, šířka zpevněné vozovky, letní cesta
Silnice je asi 10 m široká
b) druh povrchu silnice: mozaiková dlažba, obyčejná dlažba, obyčejná silnice s nebo bez asfaltového povrchu, betonový povrch
Silnice v obci Chýnov je asfaltovaná. Mimo obec je obyčejný povrch bez asfaltového nebo betonového povrchu. Silnice se čas od času vylepšuje štěrkem.
c) lemování stromy, příkopy, domky u silnice, místo k objetí
Oboustranně podél silnice mezi Chýnovem a osamoceným domkem starý stromový porost. Od osamoceného domku k železničnímu mostu mladé stromy. Příkopy po obou stranách jsou čerstvě prohrabané. Osamocený domek mezi silnicí a železnicí je obytný dům cestáře a železničního hlídače (viz bod 1). Místo k objetí není.

5) Charakter mostu: průjezdná šířka; druh konstrukce: dřevo, železo, zdivo nebo pouze propustek; rozměry: délka, výška, šířka a také výška nad vodní hladinou
Most je postavený z lomového kamene s kamenným zábradlím. Délka si 20 m, šířka asi 10 m, výška asi 3,5 m od země k povrchu vozovky. Dole je špinavý příkop bez vody.

6) Politické a národnostní složení obyvatelstva v Chýnově a v osamoceném domku 1 km východně od Chýnova
Obyvatelstvo je ryze české.

7) Dodat pohlednice, fotky nebo skici (Ty dodány nebyly, pozn. autora)

8) Byly v poslední době provedeny nějaké zesilovací a rozšiřovací práce? Provádí se nebo jsou plánovány?
Zesilovací a rozšiřovací práce nebyly v poslední době ani plánovány ani provedeny.

9) Nachází se v Chýnově nějaká velká tankovací stanice?
V Chýnově se nachází dvě tankovací stanice, a to u silnice, která vede z nádraží do obce. Obě jižně od kostela: nová čerpací stanice Fanto a starší Shell.

Reakce z Berlína na zpracovaný dotazník dorazila do Mnichova 28. dubna 1936:
Hlášení k dotazníku III 31 je dostatečně podrobné, hodnotné a v tomto případě plně vystačuje požadavkům. U větších silničních mostů by bylo žádoucí přinést nějaké skici nebo fotografie.

Povšimněte si zvláště dotazů na národnostní složení a politické smýšlení obyvatelstva nejen obce Chýnov, ale i obyvatel jednoho konkrétního strážního domku! Je až neuvěřitelné, o co všechno se Berlín zajímal, účel těchto dotazů je však více než zřejmý.

Celková přehledová mapa zachycující města, jejichž průjezdní plány byly zařazeny do pomůcky.

Celková přehledová mapa zachycující města, jejichž průjezdní plány byly zařazeny do pomůcky.

Zajímá nás i železnice

Berlínské dotazníky týkající se průzkumu železničních objektů vypadaly velmi obdobně. Kromě obvyklých dotazů na parametry a konstrukci mostů řešili Němci rovněž umístění nejbližšího telefonu i detaily týkající se stromových či keřových porostů kolem železniční tratě. Byly rovněž sledovány tratě, na kterých probíhalo zesilování mostních konstrukcí nebo zdvojkolejňování. Jako zajímavost lze uvést i to, že se abwehr zajímal dokonce i o parametry parních lokomotiv, které ve 30. letech používaly ČSD.

Líbí se vám článek?

Hlasujte pro Technet.cz a iDNES.cz v anketě Křišťálová Lupa 2015. Najdete nás v kategorii Zájmové weby a Zpravodajství.

Hlasování probíhá na adrese http://kristalova.lupa.cz/hlasovani/
Hlasovat pro nás můžete v kategorii Zájmové weby.

Svůj hlas nám můžete dát do 25. října na soutěžních stránkách zde

Jako příklad průzkumu objektu železniční sítě lze uvést informace o železničním mostu přes řeku Vltavu na trati České Budějovice – Plzeň. Odpovědi na berlínský dotazník X.71 ochotně vypracoval agent BM 530. Pro úplnost snad jen dodejme, že níže popsaný most přes Vltavu již dávno neexistuje, železniční trať do Plzně byla v prostoru Českých Budějovic přesunuta a na původní trasu se napojuje až u Bavorovic.

1) Přehlednost krajiny kolem tratě
Krajina kolem jednokolejného mostu přes Vltavu je zcela rovná a přehledná.

2) Umístění nejbližší telefonní a četnické stanice
Nejbližší telefonní stanice je v chemické továrně, četnická stanice ve Čtyřech Dvorech.

3) Ostraha: je organizována ostraha železnic, konají se nějaká cvičení?
O nějaké organizované ostraze železnic není nic známo, cvičení se nekonala. Za světové války byl most jako zvlášť důležitý objekt trvale střežen. Lze předpokládat, že také v nějaké budoucí válce bude most trvale střežen. U mostu se nachází strážní domek, ve kterém bydlí hlídač. Je zde i drážní telefon.

4) Komu patří chemická továrna? Je obývaná? Jaké je politické smýšlení obyvatel?
Chemická továrna patří Akciové společnosti továrna na lučebniny v Kolíně (Koliner Kunstdünger Fabr. A. G.) vlastněné ryze českým podnikatelem. Ředitel, úředníci a mistři bydlí v továrně, která je momentálně mimo provoz. Jsou to pouze Češi.

5) Druh stavební konstrukce mostu: zdivo, beton nebo železná konstrukce?
Pilíře jsou ze žulových kvádrů. Horní stavbu mostu tvoří železná konstrukce.

6) Rozměry: výška, délka, šířka a světlá výška
Délka asi 100 m, šířka 2,5–3 m, výška asi 3 m.

7) Dodat pohlednice, fotky nebo skici

Nedodáno (pozn. autora)

A co na to Berlín?

Ukázka zpracování průjezdní mapy – Olomouc

Ukázka zpracování průjezdní mapy – Olomouc

Reakce abwehru z Berlína na zpracovaný dotazník X.71 dorazila do Mnichova 16. 4. 1936, hodnocení bylo veskrze pozitivní, ačkoliv agent BM 530 nedodal žádné skici nebo fotografie:
Hlášení k objektům 71a a 71b je hodnotné a použitelné. Chybějící skici nebo fotografie lze snad vysvětlit toho času silně nedůvěřivými poměry ve všech českých okresech. Za Rakouska byly všeobecně budovány menší mosty i tunely podle jednoho stavebního vzoru, bylo by žádoucí opatřit nějaký vzorový výkres stavby z předválečného období. U mostů s délkou přes 20 m se doporučuje instruovat agenty, aby udávali počet a vzdálenost pilířů.

Průzkum drtivé většiny určených míst a objektů na území ČSR ze seznamu z roku 1936 proběhl ještě v průběhu téhož roku, neboť k 11. 1. 1937 požadovala berlínská centrála dokončení průzkumu zhruba desítky objektů, které zatím nebyly prozkoumány. Výsledky této průzkumné činnosti využili Němci v podstatě okamžitě – v roce 1937 byly vydány první tajné předpisy týkající se geografie a dopravní infrastruktury ČSR.

Zapojil se i wehrmacht

V létě 1938 se intenzita špionáže ze strany Německa úměrně zvyšovala s rostoucím napětím vůči ČSR. V souvislosti s přípravou útočných plánů byli na území ČSR vysíláni nejen důvěrníci abwehru, ale i důstojníci německého wehrmachtu, kteří si zde mapovali terén a připravovali vhodné postupové trasy. Průzkum objektů dopravní infrastruktury se tedy ještě rozšířil nejen o páteřní komunikace, ale i o silnice a cesty v příhraničí, které měly podle německých plánů sehrát důležitou roli při plánovaném postupu do československého vnitrozemí.

Hlavně se neztratit

Za zmínku stojí i to, že v roce 1938 vydalo 9. oddělení německého generálního štábu pomůcku s názvem Durchfahrtspläne von Orten in der Tschechoslowakei (Průjezdní plány obcemi v Československu). Jedná se o knížečku formátu A5 se 71 stranami, která obsahuje plánky vybraných měst na území ČSR včetně informací o národnostním složení. Nechybí ani česko-německý překlad popisů, se kterými se Němci mohli setkat v českých městech. Za vznikem této pomůcky stojí opět BM-agenti, kteří dostali na jaře 1935 úkol nakoupit v knihkupectví běžné turistické průvodce. Seznam konkrétních průvodců s datem vydání a vydavatelem připravili opět Canarisovi muži v Berlíně a výše zmíněné tři stanice Abwehru následně vyslali jednotlivé agenty k jejich zakoupení. Každý turistický průvodce byl pořízen zpravidla ve čtyřech exemplářích. V tomto ohledu byli nejaktivnější agenti BM 116 a BM 132, kteří opatřili většinu požadovaných průvodců po městech v Československu.

Obal německé příručky s průjezdními plány měst v ČSR. Pomůcka byla vypracovaná na základě údajů a průvodců získaných BM-agenty v letech 1935-38.

Obal německé příručky s průjezdními plány měst v ČSR. Pomůcka byla vypracovaná na základě údajů a průvodců získaných BM-agenty v letech 1935-38.

Součástí pomůcky byl i dvojjazyčný slovníček pojmů nutných pro orientaci ve městě.

Součástí pomůcky byl i dvojjazyčný slovníček pojmů nutných pro orientaci ve městě.

Němci podrobně mapovali kvalitu silnic, nosnost mostů, únosnost a sjízdnost terénu podél silnic, možnosti přehrazení komunikací apod. Výsledky průzkumu pak byly zohledněny ve válečných plánech – Němci např. zcela vyloučili možnost útoku tankových jednotek přes Šumavu a nasadili tam pouze pěší divize, naopak posílili motorizované a tankové jednotky 10. armády útočící přes západní Čechy apod.

Sabotáže pod taktovkou abwehru

Realizovány byly nakonec i konkrétní přípravy k provedení sabotážní činnosti na dopravní infrastruktuře ČSR v souvislosti s přípravou vojenské likvidace v roce 1938. V Berlíně byla na základě výše uvedených dotazníků vytipována konkrétní místa, kde se měly po zahájení útoku na podzim 1938 skutečně přerušit dopravní tepny republiky.

Pro tyto objekty Němci vycvičili příslušníky tzv. S-organizací (v tomto případě písmeno S znamená s jistotou Sabotáž). Do S-oddílů byli verbováni především sudetští Němci, kteří ovládali češtinu, neboť většina objektů určených ke zničení se nacházela ve vnitrozemí. Tito muži prodělali výcvik se zbraněmi a trhavinami pod dozorem příslušníků abwehru a v případě zahájení skutečné války s Německem se měli pokusit provést zadané úkoly. Část destrukčního materiálu si dovezli z Německa, další část si měli opatřit z místních zdrojů. Zřejmě i proto se v dotaznících objevovala vždy otázka na umístění nejbližší benzinové stanice.

Konec BM-agentů v Čechách a na Moravě

S odstupem téměř 80 let lze již jen konstatovat, že Němci prováděli špionáž na našem území s pověstnou německou důkladností a na likvidaci Československa se začali připravovat několik let dopředu. I přes veškerou snahu naší zpravodajské služby se zřejmě podařilo odhalit jen malou část německých agentů a Němci měli na podzim 1938 dostatek informací a znalostí na provedení útočné operace proti ČSR.

Vybudování rozsáhlé agenturní sítě na našem území Němcům bezesporu umožnila ochotná spolupráce německy mluvícího obyvatelstva ČSR, obývajícího především pohraniční části republiky. Význam důvěrníků abwehru pracujících proti ČSR po Mnichovu prakticky zanikl, postupně byli odhlášeni ze služeb abwehru a dále nebyli využíváni ke zpravodajské činnosti. Odhalení agenti abwehru byli po Mnichovu na nátlak Německa propuštěni z československého vězení nebo vazby.

Kromě několika málo odsouzených a popravených příslušníků čs. armády pracujících pro cizí rozvědku tak většina agentů unikla spravedlivému potrestání. I když vlastně jen dočasně, mnozí z nich padli v průběhu války za Vůdce a vlast, někteří byli odsouzeni po roce 1945 a ti šťastnější unikli včas do Německa.

Autor:






Hlavní zprávy

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Pracovník skladu

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.