Co je to vlastně grafické karta? Jednoduše řečeno jde o zařízení, které se stará o převod a zpracování obrazu na monitor.
Nejdůležitější její komponentou je grafický čip (GPU). Ten je velice podobný procesoru (CPU) a v ničem si nezadá s jeho složitostí. Rychlosti i způsob výroby dnešních grafických karet však poněkud zaostávají za procesory.
Od jakého výrobce?
Na trhu je několik firem zabývajících se výrobou grafických čipů. Největším výrobcem je Intel. Ten však nevyrábí grafické karty, které nás zajímají. Jeho chipy nás budou zajímat jen při výběru integrované grafické karty.
Tak se nazývá grafický čip integrovaný přímo na základní desce (motherboardu). Je vhodný především pro běžné domácí a kancelářské použití, vážnější herní ambice u těchto řešení nehledejte.
Nás teď budou zajímat klasické neprofesionální grafické karty. V současnosti má smysl hovořit jen o dvou výrobcích: ATI a nVidia.
Záleží na čipu
U nás se se samotnými hotovými grafickými kartami těchto výrobců (nazývají se referenčními) příliš nesetkáte. To, co kupujeme, jsou grafické karty založené na referenčním provedení (s grafickým čipem od jednoho nebo druhého výrobce), ale montované jinými výrobci. Například Asus, GigaByte, Leadtek, MSI, Sapphire, Palit, Gainward a mnoho dalších.
Kterou z nich?
Vzhledem k výše řečenému se nabízí zásadní otázka. Je při výběru grafických karet vůbec důležitý její výrobce? Ano.
Nebudeme zatajovat, že rozdíly v kvalitě, v množství příslušenství a v použitém chladiči jsou mezi značkami právě tím hlavním rozdílem. Stejný typ grafické karty může vypadat od různých výrobců jinak – barvou PCB počínaje, kvalitou použitých elektronických součástek, příslušenstvím a kvalitou osazeného chladiče konče.
Konkrétní značka se obecně doporučuje velmi obtížně. Občas se některé firmě zadaří vyrobit kvalitní kartu a pak najednou se jedna nepovede. Nebo naopak někdo vyrábí průměrné až podprůměrné grafické karty a pak se zadaří vyrobit jednu dobrou.
Jedinou radou je tak zkusit najít na internetu test různých provedení té samé varianty - například článek "7300GT 2x jinak".
Při samotném výběru je důležité položit si dva jednoduché dotazy:
Co od grafické karty očekávám?
Chci pouhý prostředek k zobrazování textu na monitor, či ke sledování filmů? Pak vám stačí třeba i integrovaná grafická karta na základní desce.
Nebo chci hrát hry? Jak moc? Pro občasné hraní se spokojíte s málem, pokud si chcete hrát více, tak se pořízením špatné a slabé grafické karty jen o herní zážitek připravíte.
Kolik chci utratit?
Asi jste již slyšeli rozdělení Low-end, Mainstream, High-end. Jde o dělení produktů dle ceny a schopností.
Low-endové grafické karty jsou přibližně do částky 3000 korun. Mainstreamové do 10 000 peněz a High end se bere nad 10 000 Kč. Z jaké kategorie vybírat záleží právě na vašich odpovědích na dvě výše zmíněné otázky: Co od karty očekáváte a kolik jste ochotni (a schopni) zaplatit.
V každé kategorii lze vybrat dobře, v každé existuje dobrá volba poměru cena – výkon - použitelnost. Bohužel existuje i hodně špatných možností.
Co hledat a co chtít …
V první řadě je nutné vědět, co je zrovna na trhu k dispozici. Dobrým vodítkem jsou testy a recenze grafických karet.
Právě teď můžeme nabídnout velký třídílný test grafických karet na trhu:
- Představení současné nabídky grafických karet nVidia
- Představení současné nabídky grafických karet ATI
- Kompletní testy a porovnání dnešních grafických karet
Když už máte alespoň přibližnou představu, co za dané peníze chtít a vyžadovat, vydejte se na nákupy.
Obecné rady, aneb jak nenaletět:
- Nedejte na první dojem a rady od kamarádů. Ti budou těžko kritizovat to, co si pořídili, i když třeba mohli koupit lépe. Pořádně si nákup rozmyslete – opravdu nemůžete mít za danou cenu nic lepšího?
- Nakupujte v důvěryhodných obchodech – to platí jak pro kamenné, tak internetové obchody, zkuste se zeptat a reakce vám může o daném obchodu mnohé napovědět. Stejný produkt se může v mnoha obchodech lišit i o tisíce.
- Pozor na označení! Výrobci vyrábějí od jednoho druhu několik typů grafických karet. To je často zneužíváno některými vykutálenými obchodníky. Například můžete spatřit: „Výkonná grafická karta nVidia 6200 256MB paměti“ A doma zjistíte, že je to sice grafická karta 6200, ale s přídomkem TC (TurboCache – užírá operační paměť počítače) se 64bit sběrnicí a při první hře místo hraní spíše prohlížíte diapozitivy.
- Výkon grafické karty není určen hodnotou v MB. Více vypovídá hodnota v MHz, tedy rychlost jádra grafické karty a paměťových čipů. Především byste si však měli najít údaj v "bit". To je totiž údaj s velikostí sběrnice.
Sběrnice je totiž něco jako informační datová dálnice. A znáte to, když je úzká – něco, jako naše D1, tak je průjezd aut (dat) omezen a tím i rychlost. Když je to naopak dálnice široká a průjezd větší, pak je i rychlost větší. Vyhněte se dnes všem kartám, které mají menší jak 128bit sběrnici!
- S pamětí to netřeba přehánět. Pro low-endové karty je 256MB dostatečná hodnota, stejně jako pro většinu mainstreamových karet. 512MB je vhodné až na karty typu 7900GT či X1900XT.
- Chladit grafickou kartu dnes nemusí hlučný 2 cm ventilátor. Mnohé modely nabízejí výrobci se slušným pasivním chlazením. Zejména Low endové a některé slabší mainstreamové modely lze pasivně bez problémů uchladit.
-
Určitě pro každého z vás existuje správná volba. Na nás je vám váš výběr zjednodušit a navést vás tím správným směrem. Máte-li dotaz, pak můžete využít i takovéto diskusní fórum, kde se pohybují jak lidé, co jsou schopni vám poradit, tak uživatelé, kteří mohou přispět cennou radou, protože třeba již nějaký zajímavý model zakoupený mají.
- Nedejte na první dojem a rady od kamarádů. Ti budou těžko kritizovat to, co si pořídili, i když třeba mohli koupit lépe. Pořádně si nákup rozmyslete – opravdu nemůžete mít za danou cenu nic lepšího?
