Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nepřístupné weby, podivné zákony, hacktivisté. To je boj o internet

  20:00aktualizováno  20:00
Někomu se může zdát, že na internetu začala zuřit válka. V sázce je podle jedněch svoboda internetu na jedné straně, zatímco druhá strana se dušuje, že jí jde jen o ochranu svých práv. Všem pak jde především o udržení vlastních výhod a podnikání.

Dostane internet želízka? | foto: Jiří Zahrádka

"Tango FBI down, Tango RIAA down," to jsou některá oznámení z diskusí na Twitteru a dalších komunikačních sítích, kterými lidé hlásící se ke skupině Anonymous informovali o úspěšných útocích na weby vládních organizací.

Nápadně připomínají vojenské hlášky, kterými se zkráceně označuje eliminace cíle. 

Jsme opravdu v internetové válce?

Podívejme se nejdříve, které strany proti sobě stojí. Na jedné jsou to nahrávací a filmové společnosti a organizace, jež mají prosazovat jejich práva. Na druhé straně jsou internetové společnosti a uživatelé, kteří si zvykli, že na internetu je vše zadarmo. Trefně to nazval jeden americký deník: bojují proti sobě společnosti z Los Angeles (majitelé práv) a Silicon Valley (internetové firmy).

Důvody, proč podle některých začíná přituhovat, jsou minimálně dva. Peníze a peníze. Pokud to rozvedeme, jsou to peníze, které tyto firmy nyní vydělávají na internetu, aby se uživily, a peníze, které podle svého názoru ztrácejí kvůli podle jejich mínění nekalé konkurenci. Myslí si totiž, že když nabídly lidem legální placenou alternativu, je na čase zakročit proti nelegálnímu šíření svých děl.

Nahrávací společnosti si totiž už uvědomily, že se mají mnohem víc soustředit na internet. Tam nyní musí vydělávat peníze.

A protože už nabízí dostatek alternativ pro nákup svých produktů v digitální podobě on-line, vidí v systémech pro sdílení dat a síťových úložištích konkurenci, která na jejich produktech parazituje.

A tak se snaží všemi možnými způsoby chránit. Problém je, že nevědí jak, a tak zkouší, kam až mohou zajít.

DMCA, SOPA, PIPA

Zdá se to až neskutečně dlouho, co byl uzavřen Napster, aby bylo jeho jméno využito pro zastrašení dalších. Majitelům velkého obsahu, jak se někdy velkým hudebním a filmovým studiím přezdívá, pomohl tehdy ještě čerstvý zákon Digital Milenium Copyright Act (DMCA).

Zdá se, že už nestačí a musí se pro další desetiletí připravit nové protipirátské zákony - SOPA a PIPA. Návrhy v nich obsažené však zvedly ze židle i doposud na povrchu klidné společnosti jako Google, Facebook nebo Wikipedia. (více se o těchto kontroverzních zákonech dočtete v tomto článku)

Anglická verze Wikipedie se na protest proti chystaným americkým zákonům

Anglická verze Wikipedie se na protest proti chystaným americkým zákonům odmlčela. (18. ledna 2011)

Wíkipedia dokonce překryla na 24 hodin své weby černým vysvětlujícím textem o tomto problému a názorně ukázala, jak by to mohlo s některými částmi internetu dopadnout, kdyby zákony prošly v původní podobě.

"Stojí za to bojovat proti takovým snahám, nebo by se mohlo stát, že někteří čtenáři někde na druhém konci světa ztratí Wikipedii natrvalo," uvedl ve čtvrtek Michal Reiter, předseda sdružení Wikimedia Česká republika, které podporuje Wikipedii v ČR.

I na základě těchto tlaků byly nakonec oba zákony odloženy, tím to ale nekončí.

Utahování šroubů se zadrhlo

Až do minulého roku probíhaly souboje o podobu internetu v podstatě za zavřenými dveřmi a za nepříliš velké pozornosti běžných uživatelů. Jen občas se dostaly na povrch kauzy, které měly za následek uzavření či transformaci některé ze služeb.

Řada webů nabízejících prostor pro uložení souborů cítila narůstající tlak, a tak upravovaly své podmínky, aby se vyhnuly případnému postihu. Například Rapidshare zrušil bonusový program pro uživatele nejstahovanějších souborů.

Pak přišel říjen 2011, kdy byly dokončeny návrhy nových protipirátských zákonů. Nejdříve se vyjednávalo, pak se připravovaly protesty a nakonec došlo na již zmíněnou generální stávku Wikipedie a tisíce dalších webů. To bylo ve středu.

Ve čtvrtek se vše změnilo. Pokud doposud věnovalo pozornost novým zákonům  jen omezené množství lidí, po uzavření Megauploadu, jednoho z největších serverů na ukládání a stahování souborů, o nich věděl téměř každý jejich uživatel.

Komunitou kolem tohoto serveru čítající přes 150 milionů registrovaných uživatelů to otřáslo. Lidé hlásící se ke skupině Anonymous rozběhli v reakci na tuto událost kampaň.

Pak už to šlo ráz na ráz. Zvolena byla primitivní, ale účinná metoda. Napadení "nepřátelských" webů prostřednictvím neutuchajícího mračna požadavků - tento nápor nemohly ustát. 

Vedle Megauploadu se tak postupně odmlčovaly a znovu nabíhaly servery vládních institucí, hudebních a filmových společností, autorských organizací a dalších.

Napadení serverů trvalo řadu hodin. Pak pomalu utichlo, ale to už se útočníci zaměřili i na další státy, které podle nich tím či oním způsobem omezují svobodu internetu nebo s tímto nápadem vážně koketují.

Ušetřeny tak nebyly například francouzské úřady. Měl to být vzkaz vládě, která prosadila zákon, jenž umožňuje odpojit uživatele od internetu za porušení autorských práv, že na ni nezapomněli.

Ze stejného ranku je pozdně sobotní útok na důležité polské státní instituce. Ty také napadli zřejmě hackeři z Anonymous. Tam se jim nelíbí plán podepsat potají projednávanou mezinárodní dohodu o ochraně duševního vlastnictví ACTA. Na Twitteru vyhlásili "polskou revoluci".

Sečteme-li vše dohromady, stává se z hackerů pomalu, ale jistě stále populárnější hnutí. Staví se do role jakéhosi ochránce internetových svobod. Zvykejme si tedy na to, že už to nejsou hackeři, ale hacktivisté. Osoby, které slovy i činy na síti brání svou představu svobody internetu tak, jak si jí uvykly v posledních letech.

Bezpečnostní firmy označily tzv. hacktivismus, tedy hackerské útoky k prosazení ideologických a politických cílů, jako jeden z hlavních trendů pro letošní rok.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.