Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Neskončilo to „kanárem“. Zápas počítače a člověka v go dopadl 4:1

  14:07aktualizováno  14:07
V pondělí 15. března skončil v Soulu poslední zápas v sérii střetnutí mezi profesionálním hráčem go a softwarem AlphaGo, který jako první v historii dokáže porážet i špičkové lidské hráče této hry. Člověk ve zřejmě nejsložitější široce známé deskové hře prohrál 4:1.

Série zápasů ve hře go mezi korejským profesionálním hráčem Lee Se-dolem a počítačovým programem AlphaGo (více jsme o ní psali zde) skončila jasným vítězstvím počítače, ale člověk si odnesl alespoň jedno vítězství „pro útěchu“. Poslední zápas se dohrál v pondělí 15. března dopoledne našeho času.

Je to poprvé, kdy algoritmus porazil špičkového hráče. Hra go byla donedávna považována za lidskou doménu. Herních možností je o mnoho řádů více, než skýtají třeba šachy, a se současným hardwarem je není možné všechny v reálné době vyhodnotit. AlphaGo si ovšem vedl nad očekávání dobře, a jasno o vítězi bylo už od soboty, kdy počítač vyhrál třetí zápas za sebou a ujal se už neotřesitelného vedení. Na žádost Lee Se-doa se ovšem série dohrávala.

Počítač porazil člověka. Omlouvám se všem, kál se geniální hráč go

Čtvrtý zápas série skončil v noci ze soboty na neděli a Se-dol do něj nastoupil s bílými kameny, což je tradičně považováno za trochu výhodnější pozici (bodově vykompenzovanou). Klíčový moment se odehrál zhruba po necelých třech hodinách v souboji o střed pole, kde Se-dol zahrál skvělý tah (tah 78), jehož význam si počítač neuvědomil a na chvíli „ztratil nit“. Dalších několik tahů doslova promarnil a zhruba až o osm tahů později si uvědomil, že už prakticky prohrál. Nakonec to AlphaGo vzdal.

V posledním zápase hrál Lee na rozdíl od svého jediného vítězství s černými kameny. Je to obtížnější pozice a AlphaGo si s bílými vedl podle komentátorů o něco lépe než s černými, ale Se-dol si je vybral sám. Do pátého zápasu si měli soupeři barvu losovat, korejský hráč ale tým DeepMind požádal, zda by mohl hrát s černými - právě proto, aby se pokusil porazit počítač i z této pozice. Nebyla to zřejmě optimální volba, větší šance na další bod by měl zřejmě s bílými, které mohl klidně získat. Se-dolovi ovšem nešlo o to získat co nejtěsnější výsledek, ale ukázat, že v principu je možné AlphaGo porazit. Byl by to jen jepičí triumf, protože AlphaGo se bude dále jen zlepšovat, ale co může být lidštějšího, než bojovat o princip - a prohrát.

Význam této konkrétní události není třeba přeceňovat. Nepochybně se zásadně mění způsob, jakým se hraje go, ale to se nikoho kromě fanoušků hry nedotkne. Na druhou stranu je čím dál jasnější, že počítače se mohou v principu naučit i věci, které by do nich laik neřekl (pro odborníky či jen zájemce o IT není princip AlphaGo, tzv. neuronové sítě, nic nového). Specializované umělé inteligence se mohou třeba naučit velmi rychle a přesně vyhodnocovat zdravotnickou dokumentaci (třeba snímky z rentgenů). A samozřejmě mohou pracovat 24 hodin denně na mnoha případech a místech světa.

Vývoj umělé inteligence je ovšem stále v rané fázi, byť nepochybně nabírá obrátky. Může ho ovlivnit ale celá řada faktorů, a to nejen technologických, ale třeba i legislativních, o kterým nemůžeme nic tušit. A je také jisté, že dopady vývoje v tomto oboru na lidskou společnost nelze brát na lehkou váhu.

Autor:


Témata: software




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.