Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nesmrtelnost je blízko. V roce 2045 nahrajeme lidský mozek do počítače

aktualizováno 
Podle některých vědců se dožijeme obrovských, dnes jen těžko představitelných změn. Počítače dosáhnou v tzv. singularitě inteligence srovnatelné s lidskou, a pak ji nezvratně předčí.

Budou moci lidé nahrát svůj mozek do počítače? Někteří vědci věří, že to není až tak vzdálená vize | foto: Profimedia.cz

Třiašedesátiletý Raymond se udržuje v perfektní fyzické formě. Má jasný cíl. Dožít se doby, kdy bude moci celé své vědomí, své myšlenky a svou osobnost nahrát do supervýkonného počítače. Je pevně přesvědčen, že tato doba není vzdálena víc než dvě desítky let.

Prodloužit lidský život je odvěkým snem, vzpomeňme na pověstný kámen mudrců. V posledních desetiletích ale rapidní technologický vývoj přinesl naději, že dlouhověkost, ba co více, nesmrtelnost, není jen tématem pro sci-fi, ale pro seriózní výzkum. Prestižní magazín TIME dal ve svém posledním čísle slovo právě těmto technooptimistům - zastáncům tzv. singularity.

Singularita

K singularitě dojde ve chvíli, kdy technický pokrok dosáhne takového tempa, kdy zcela a nezvratně promění budoucnost.

Pro mnohé autory znamená singularita stvoření počítačové superinteligence, jejíž možnosti a schopnosti jsou zcela mimo lidské možnosti i představivost.

Může být počítač inteligentní? Může být kreativní, překročit možnosti svých tvůrců a jít za vlastními cíli? Pro zastánce singularity to nejsou žádné nesmyslné domněnky, ale pouze otázka času. Na nedávné vítězství superpočítače IBM Watson nad lidskými soupeři poukazují jako na další z řady znamení, že se singularita blíží.

Spisovatel Vernon Vinge, který poprvé použil slovo singularita v této kybernetické souvislosti, se domnívá, že "během nějakých třiceti let budou mít lidé prostředky pro vytvoření superinteligentního systému. Krátce poté nastane konec éry lidí."

Časopis Time ale věnuje prostor spíše Raymondovi Kurzweilovi, jednomu z nejznámějších výzkumníků singularity. Monitorováním technologického pokroku se tento vynálezce a futurista zabývá už od osmdesátých let. Každý rok podle něj přinesl zdvojnásobení loňského počítačového výkonu. "Tempo pokroku je neuvěřitelně stabilní, ať je krize nebo rozmach, válka nebo mír, počítačový výkon nezadržitelně a exponenciálně roste," říká Kurzweil.

Raymond Kurzweil - americký vynálezce, spisovatel a futurista, narozený v roce 1948, patří ke slavným zastáncům singularity a jejím výzkumníkům. Je držitelem mnoha prestižních ocenění a sedmnácti čestných doktorátů. Upozornil na sebe už v sedmnácti, kdy vynalezl a sestrojil počítač komponující syntetickou hudbu. Podílel se také na optickém rozpoznávání znaků, syntéze řeči a převodu řeči na text.

Raymond Kurzweil - americký vynálezce, spisovatel a futurista, narozený v roce 1948, patří ke slavným zastáncům singularity a jejím výzkumníkům. Je držitelem mnoha prestižních ocenění a sedmnácti čestných doktorátů. Upozornil na sebe už v sedmnácti, kdy vynalezl a sestrojil počítač komponující syntetickou hudbu. Podílel se také na optickém rozpoznávání znaků, syntéze řeči a převodu řeči na text.

"Myslet exponenciálně je těžší a těžší, čím dále do budoucnosti přemýšlíte. Ty důsledky se lidem těžko přijímají." všiml si Kurzweil už dávno. "Povede se vám lidi přesvědčit, že pokrok se zrychluje exponenciálně, ale dřív nebo později se člověk těch důsledků zalekne, vypadají moc fantasticky."

Jezte zeleninu, abyste se dožili singularity

Raymond Kurzweil ale, jak sám říká, vědomě překonává tento strach z příliš fantastických důsledků. Tady jsou jeho aktuální předpovědi:

  • kolem roku 2025 se lidem povede počítačová simulace lidského mozku (tzv. "zpětné inženýrství mozku")
  • do roku 2030 budou počítače disponovat inteligencí na úrovni té lidské
  • singularita by podle Kurzweila měla nastat až v roce 2045, tehdy výpočetní a inteligenční síla počítačů miliardkrát přesáhne současnou souhrnnou kapacitu lidských mozků

Narozdíl od Vinge ovšem Kurzweil nevidí singularitu jako tragédii pro lidstvo. Naopak, těší se na moment, až bude moci do superpočítače nahrát své vědomí. Dnes třiašedesátiletý vědec věnuje nemalou část svého dne tomu, aby si udržel pevné zdraví do sta let. Tedy do doby, kdy bude podle odhadů moci nahrát obsah svého mozku do počítače a dotknout se tak hranice nesmrtelnosti.

Raymond Kurzweil se kromě počítačů věnuje také zdravé výživě. Ve svých knihách popisuje komplikovaný zdravý režim plný sportu, výživových doplňků, ovoce a zeleniny.
Raymond Kurzweil se kromě počítačů věnuje také zdravé výživě. Ve svých knihách popisuje komplikovaný zdravý režim plný sportu, výživových doplňků, ovoce a zeleniny.

Raymond Kurzweil se kromě počítačů věnuje také zdravé výživě. Ve svých knihách popisuje komplikovaný zdravý režim plný sportu, výživových doplňků, ovoce a zeleniny.

Hnutí "singularitánů" nabírá na síle i na vlivu. Spolu s experty ze společnosti Google a dalšími seriózně nadšenými zastánci singularity Kurzweil založil kalifornskou Univerzitu pro studium singularity, která se už nyní chce zabývat otázkami a problémy, které nastanou až v budoucnu.

"Nemusíte být superinteligentní kyborg, abyste pochopili, že přivést na Zemi nový, superinteligentní druh, je z evolučního pohledu zásadní chyba," poznamenává Lev Grossman. Univerzita by tedy spolu s dalšími institucemi měla dohlédnout na to, aby se vyvinutá superinteligence chovala k lidem ohleduplně

"Buňky zvládnou více než jakýkoli binární počítač"

Snaha vychovávat už dnes přívětivou počítačovou superinteligenci je ale pro mnoho kritiků směšná. Poukazují na dnešní stav oboru kybernetiky, kdy se pod pojmem "umělá inteligence" myslí spíše specializované algoritmy nebo samoučící se neuronové sítě. Jsou sice velmi efektivní pro řešení úzce zaměřených problémů, ale nedá se mluvit o nějakém uvažování nebo vědomí. Biolog Dennis Bray připomíná, že analogové buňky mohou z podstaty věci nabývat nekonečně více stavů, než jen nula a jedna.

A i kdyby se těmito binárními metodami povedlo sestrojit počítač, který by působil inteligentně, nakolik by se jednalo o skutečnou, svébytnou inteligenci, a nakolik jen o simulaci, kterou lidi stvoří pro lidi, ptá se Lev Grossman? Není snad vědomí a duše víc než jen série dat, pravidel, stimulů a reakcí?

Zastánci singularity se domnívají, že exponenciální vývoj bude pokračovat, neboť každá omezení, která dnes předvídáme, budou v budoucnu překonána právě s pomocí dříve neznámých postupů. Skeptici poukazují na fyzikální a jiné teoretické limity, které podle nich překonat nepůjde, a pokrok se tak po nějaké době zpomalí.

Zastánci singularity se domnívají, že exponenciální vývoj bude pokračovat, neboť každá omezení, která dnes předvídáme, budou v budoucnu překonána právě s pomocí dříve neznámých postupů. Skeptici poukazují na fyzikální a jiné teoretické limity, které podle nich překonat nepůjde, a pokrok se tak po nějaké době zpomalí.

Se singularitou je to možná jako s létáním. Po stovky let to byl nedosažitelný sen, svatý grál vynálezců a seriózními akademiky opovrhovaný koncept. Na průkopníky bylo pohlíženo jako na beznadějné snílky. A pak se vše potřebné sešlo a rozmach létání navždy proměnil náš pohled na cestování.

Ať už nastane přímo singularita, nebo jiný zásadní technologický posun, společenské následky budou významné. Pokud máme věřit vizím Kurzweila a podobných, budou nedozírné. Uvidíme, zda se na jejich předpovědi budeme v roce 2050 dívat jako na poblouzněné, nebo prorocké. Zda se exponenciála pokroku zpomalí a zvítězí "zdravý lidský rozum", nebo poroste dál a dál, za hranice toho, co si dnes dokáží autoři sci-fi vůbec představit.

Zdroje:

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.