Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nestačí vykopnout dveře a všechny postřílet. Zkusili jsme výcvik SOG

aktualizováno 
Vyzkoušeli jsme si, jaké to je být alespoň na chvíli členem speciální jednotky vojenské policie SOG, tedy Special Operations Group. V kurzu se například dozvíte, jak si zaškrtit nohu, která už po výbuchu není nohou, nebo jak vniknout do místnosti, kde se ukrývá bandita s rukojmím.

Speciální jednotky SOG | foto: SOG Defence

Vzhledem k charakteru konfliktů jsou v poslední době stále častější operace malých a speciálních jednotek. Z posledních akcí jmenujme úspěšnou likvidaci Usámy bin Ládina jednotkami SEAL (Sea Air Land) amerického námořnictva. 

Speciální jednotku mělo i Česko

SOG - Special Operation Group

Útvar speciálních operací Vojenské policie je nejmladší jednotka pro speciální operace u Armády ČR. Její vznik je datován k druhé polovině roku 2002. Zrušena byla k 30.6. 2009 rozkazem ministra obrany ČR.

Od roku 2003 jednotka byla nasazena v Afghánistánu, Iráku, Kosovu a v Kuvajtu.

17. března 2008 byl v jižním Afghánistánu (provincie Helmand) zabit při sebevražedném atentátu člen jednotky, poručík Milan Štěrba, v rámci mise Mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil (ISAF) ve městě Gerešk.

Více jsme o události psali zde.

Tradice úspěšných speciálních jednotek má i Česká republika. SOG (Special Operations Group) byl speciální útvar vojenské policie, jehož úkolem bylo řešení doprovodů VIP osob v bojových oblastech, plnění úkolů jednotek rychlé reakce, zajištění bezpečnosti na summitu NATO v Praze, ochrana ministra obrany, osobní ochrana velitele oblasti střed na misi KFOR a řada dalších.

Při vyslovení termínu speciální jednotky si většina lidí představí divoce vyhlížející hrdlořezy, ověšené zbraněmi, jak se s nožem v zubech plíží tmou. Realita je trochu jiná.

Jednoho dne mi přišla ze SOG Defence nabídka na ukázkový Basic kurz, který vedou výhradně bývalí členové útvaru SOG. Svedl jsem těžký boj s vlastní leností, ale nakonec jsem vyhnal moly z maskáčů, sbalil si "raneček" a vyrazil na jih. Základna byla v Líšově kousek od Českých Budějovic, ve sportcentru Mrkáček. S přibližujícím se termínem rostla zvědavost. Přeci jen, s příslušníky Special Operations Group se člověk nepotká každý den. 

Na místě se sešla zajímavá společnost, muži a ženy ve věku 20 – 50 let. Na jedné straně stáli ti, kdo nedrželi v životě zbraň v ruce, na druhé třeba člen aktivních záloh, který byl jako zpravodaj v Afghánistánu. Nedělám si iluze o tom, že kdokoli z přítomných by měl ambice se stát speciálem. Dostáváme výklad, co nás čeká. Celý kurz má tři úrovně Basic, Advanced a Expert. Každý trvá dva víkendy, celkem 40 výukových hodin. Pro nás je připravena zkrácená úroveň Basic natlačená do jednoho víkendu.

Poznámka redakce: V článku jsou instruktoři SOG jmenováni pouze přezdívkami. Řada z nich je totiž stále ve službě.

Krev, maso… maso, krev...

Začali jsme takovou drsnější odrůdou zdravovědy. Žádná bebíčka v podobě několikacentimetrových tržných ran. Šlo o průstřely plic, končetiny utrhané výbuchy min, zásahy zbraní velké ráže nebo silná tepenná krvácení. Krev, maso… maso, krev. 

Ze záběrů by i Freddy Krueger bledl závistí. Celé to bylo o to horší, že nešlo o nakašírované Hollywoodské atrapy, ale skutečné raněné. Fotky posbíral Goose a jeho kolegové na misích, kde ošetřovali všechny: od našich přes alianční vojáky po "nepřátelské civilisty". 

Tato část je známá pod mezinárodní zkratkou TCCC Tactical Combat Casuality Care, tedy jako neodkladná péče o zraněné v polních podmínkách. Prakticky jde o zvládnutí života zachraňujících úkonů. V ideálním případě ve dvojici nebo trojici, v horším případě sám sobě a v tom úplně nejhorším, sám sobě a navíc pod palbou.

Jak si sám zaškrtit utrženou končetinu

Jedním z nejnebezpečnějších zranění jsou silná, zpravidla tepenná krvácení. Zkoušíme nasazení škrtidel. Na horní končetinu. Na levou, na pravou. Potom na dolní. Vstoje, vkleče, vleže. Musím říct, že po dotažení vratidlem není škrtidlo nic příjemného. Test správnosti nasazení je jednoduchý: nesmí být cítit tep. V reálu musí dojít k zastavení krvácení. 

Představa, že si sám zakládám škrtidlo na utrženou končetinu někde v příkopě je dost děsivá, ale potom si uvědomuji, že není úplně k zahození to zvládnout. Kus plechu při kterékoli autonehodě dokáže amputovat končetinu stejně snadno jako mina a těch pár sekund možná stojí mezi něčím životem a smrtí.

Nasazování škrtidla na Goosovu „raněnou“ paži

Nasazování škrtidla. Loket není na parádu, uzavírá tlakový bod na stehenní tepně

Dáváme si oběd a vyrážíme na PVV (práce ve výškách). Vítá nás hasičský trenažér simulující trojposchoďovou budovu. Naším úkolem je slaňování na slaňovací osmě a slaňovací brzdě se samoblokujícím efektem. Nakonec to zvládají i kolegyně. Napoprvé opatrně, ale za chvíli jsou z nich hotové spiderwoman.

Hlavně netrefit hlavou horní hranu okna

Postupně zkoušíme těžší prvky, například nácvik násilného vstupu do budovy oknem. Nejdůležitější je odhadnout popuštění a netrefit hlavou horní hranu okenního otvoru. Chce to trochu odvahu a odhad. 

Fester předvádí i slaňování hlavou dolů, ale instruktoři svorně konstatují, že je to dobré tak akorát na ukázky. Logicky, veškerá výstroj napadá člověku "na hlavu" a viset s návalem krve v hlavě také není to pravé ořechové. Nehledě na to, že hrozí ztráta materiálu, který v normální poloze drží na místě vlivem spolehlivě fungující zemské přitažlivosti.  

Fester předvádí, jak se dají šmírovat sousedky. V praxi se slaňování hlavou dolů příliš nepoužívá.

Fester předvádí, jak se dají šmírovat sousedky. V praxi se slaňování hlavou dolů příliš nepoužívá.

Následuje střelba. V nabídce je pistole CZ75 Duty a samopal Scorpion EVO3 A1 v poloautomatické verzi umožňující jen střelbu jednotlivými ranami. Marw nám prozrazuje, že jde o předsériové kusy, které se od "sériovek" v drobnostech liší. Je vidět šest scorpů ve třech verzích, s pevnými mířidly, kolimátorem Meopta a kolimátorem od Izraelců.

Následuje nezbytné poučení a jde se střílet. Uvědomuji si, že někteří nedrželi střelnou zbraň v životě v ruce. Výsledky podle toho vypadají. Na začátek střílíme mířené, bez časového limitu, na blízko. Jde o zvládnutí návyků, nikoli o přesnost. Já jsem spokojen. Nejsou to desítky, trochu pod, ale držím lajnu. Stačí mířit výš a je to. Potom cvičíme přechod z pohotovostní do střelecké polohy a reflexivní střelbu. Přesnost jde do háje. Ale z terče jsem nevyběhl. 

Je čas na scorpa, na první pohled příjemnou zbraň. Proti svému předchůdci je bezpečná při nošení s nábojem v komoře. Dobře se drží, celkem přirozeně se zaujímá střelecká poloha. Opěrka se dá nastavit. Na mém kusu blblo její zajištění a jednou se mi při střelbě zasunula. Marw říkal, že už to celé předělali. Je pravda, že na taktice (SUV a CQB) jsem měl v ruce jiné kusy a už se mi to nestalo. Takže úprava byla zřejmě úspěšná.

Marw předvádí Scorpion EVO 3

Marw předvádí Scorpion EVO 3

Bomba v čokoládě

Kolimátor = zaměřovač

je v oblasti zbraňové techniky optické zařízení, které se upevňuje ke zbrani před nebo namísto klasických mířidel a usnadňuje zamíření. Umožňuje přesné a rychlé zamíření i ve tmě. 

Kolimátor promítá záměrný bod do nekonečna, takže střelec nemusí zaostřovat střídavě na mířidla a na cíl. Obojí vidí ostře.

Záměrný obrazec tvoří svítící tečka, někdy doplněná záměrným kroužkem. Barva záměrných bodů je různá. Nejběžnější je červená (odtud anglický termín Red Dot), ale běžná je i zelená nebo žlutá.

Střílel jsem ze scorpa s meopťáckým kolimátorem, který promítá do nekonečna "red dot" (červenou tečku) . Zkoušel jsem i izraelský kolimátor, který má žlutý záměrný obrazec, tvořený kruhem s tečkou uprostřed, ale moc mě neoslovil. Vytvářel "na sklíčku" parazitní obrazce, tedy aspoň ten můj. V druhém kole jsme cvičili na povel přechod z pohotovostní do střelecké polohy a likvidaci cíle dvojvýstřelem. 

Večer bylo promítání a přednáška na téma IED (Improvised Explosive Devices). Nad tím, co se najde v zónách asymetrických konfliktů, zůstává rozum stát. Zmiňme náboje z raketometu Grad podepřené dvěma kolíky a odpalované ze země pomocí autobaterie. Dále časovač z džbánku, ze kterého se vypařuje voda. Nebo minu "podloženou" 100 kg leteckou bombou, nástrahy v tělech mrtvých zvířat, IED v čokoládě, v hadrové panence nebo autíčku a podobně. 

Po světě jsou miliony min. Ale zaplať pánbůh za ty továrně vyráběné. Tam alespoň pyrotechnici vědí, jak vypadá spouštěcí mechanizmus a co od nich mohou i po letech čekat. Nejhorší jsou doma vyrobené IED. Konstrukce jsou naprosto nevyzpytatelné a spustit mohou kdykoli. Zda zabijí nepřátele či vlastní lidi jejich tvůrci příliš neřeší. A civilisté představují většinu obětí. 

Vojákům velitelé dennodenně vtloukají do hlav, jak se mají vůči IED chovat. Většinou jsou opatrní. Ale všichni vojáci po čase odejdou a začne normální život. A kdo uhlídá děti, aby nesebraly hračku pohozenou na cestě.

Druhý den byly na programu CQB (Close Quarter Battle) a SUT (Small Unit Tactics), neboli "černá taktika" boje na krátkou vzdálenost a "zelená taktika" pro malé jednotky. Zdánlivě triviální záležitost. Ale zdání klame. 

nácvik vnikání do místnosti během CQB. Komu by se zdála tvář úplně vlevo povědomá, myslí správně. Je to herec Petr Lněnička z filmu Tobruk

Nácvik vnikání do místnosti během CQB. Komu by se zdála tvář úplně vlevo povědomá, myslí správně. Je to herec Petr Lněnička z filmu Tobruk

Nestačí vykopnout dveře a všechny postřílet

CQB není jako ve filmu, kde někdo vykopne dveře a ostatní postřílí všechny uvnitř. Má to řadu nástrah. Například jak se protáhnout dveřmi prakticky zároveň s kolegou a nemotat se jeden druhému? Jak zabezpečit místnost? Co s nečekanými překvapeními v podobě židle mezi dveřmi?

... útočník přežil, rukojmí mrtev ...

Instruktoři přitvrzují. Nikdy nevíme, kde budou stát. Na konci jsou jen dvě hodnocení: "to bylo dobré" nebo "mrtev", případně "oba mrtví". Přidávají komplikace v podobě "rukojmí" a osob ukrytých třeba za nábytkem. Rozlišit hrozby během zlomku sekundy a stejně rychle reagovat na změny není vůbec jednoduché. Přibylo další hodnocení: "útočník přežil, rukojmí mrtev". Dopoledne je pryč jako mávnutím proutku. Jdeme na vzduch. 

Ať ti vidím ruce … a žádné blbosti

Ať ti vidím ruce a žádné blbosti

Čeká nás studený oběd, jako na vojně. Balení masa, balení sýra, láhev vody, sušenka, ovoce na každého muže. Všichni se nacpávají, jako by to bylo poslední jídlo v jejich životě. Hlad je nejlepší kuchař.

Víčka od PET lahve

Zelenou vede Marw. Nejprve teorie. Posloucháme výklad o pochodových a bojových formacích a přechodech mezi nimi v případě kontaktu s protivníkem. Na víčkách od PET lahví to vypadá jednoduše. Praxe už tak snadná není. Ostatně jako při všem. Chce to se dopředu dohodnout, co bude kdo dělat a hlavně to vyžaduje od každého situační povědomí. V opačném případě není problém vběhnout kolegovi do palebného sektoru. 

Marw vysvětluje zásady pohybu při SUV

Marw vysvětluje zásady pohybu při SUV. Červený je velitel, bílý radista, modří střelci. Marw vysvětluje zásady pohybu při SUV.

Zpočátku se motáme jeden druhému, ale postupně se zlepšujeme. Nezapomínáme si krýt záda, přechody jsou plynulejší. Marw konstatuje, že už se na to dá dívat. Je pozdní odpoledne a zábava končí. Víc se do zkráceného kurzu nevešlo. Vracíme se na hotel. Rozloučení a unavení vyrážíme domů.

Výcvik se SOG Defence považuji bezpochyby za zajímavou zkušenost. Původní obavy z buzerace se absolutně nenaplnily. Ostatně instruktoři nejsou žádní puberťáci, ale muži přiměřeného věku s bohatými zkušenostmi, které jim umožňují udržovat si nadhled. Vše bylo naprosto v pohodě. Klidné zasvěcení do problémů a stejně klidné opravy chyb. A musím přiznat, že občas s námi museli mít svatou trpělivost a někdy odpovídat na hloupé dotazy.

Jak se stát "speciálem"

Pro informaci (www.sog-defence.com). Cena kurzu Basic je 9 500 Kč a je v ní zahrnuto:
· ubytování a strava formou plné penze (2x snídaně, 4x oběd, 4x večeře)
· zapůjčení výstroje - chrániče kolen a loktů, přilby, slaňovací prostředky, lana, střelecké brýle, chrániče sluchu, pouzdra, opasky, zbraně (pistole CZ), taktické pomůcky, zdravotnický materiál, mapy, navigační pomůcky
· spotřebovaná munice
· doprava do výcvikových prostorů

Do dalších úrovní postupují adepti až po zvládnutí předchozích úrovní se souhlasem instruktorů. Není se tedy třeba obávat nevyrovnanosti a toho, že někdo bude "brzda", na kterou se bude čekat. Ten, kdo některou část nezvládne, nemusí procházet celým kurzem, ale může absolvovat jen vybraný blok (např. střelbu nebo CQB).

Výčet zájemců o kurzy SOG Defence je dlouhý: příslušníci armády, kteří chtějí víc, než nabízejí výcvikové osnovy AČR, budoucí účastníci misí, uchazeči o službu ve speciálních vojenských nebo policejních jednotkách, váleční zpravodajové i prostí nadšenci.

Pro skeptiky je třeba dopředu říct, že se není nutné obávat nárůstu agresivity u některých skupin obyvatelstva. Z výcviku jsou předem vyloučeni všichni se "škraloupem" v trestním rejstříku, příslušníci různých extrémistických hnutí a psychicky nevyrovnaní jedinci se sklony k agresivitě. Kdo dostane jednou "ban", má smůlu. O další pokusy k absolvování kurzu se nemusí ani pokoušet.
V nabídce SOG Defence jsou samozřejmě i jiné aktivity, jako doprovody osob do rizikových oblastí, ochrana VIP a další.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stanné právo začalo v Plzni platit před 100 lety
Plzeň prožívala před 100 lety krizové dny, bylo vyhlášeno stanné právo

VIDEO Už od výbuchu v bolevecké muničce v květnu 1917 zmítal Plzní neklid. V ulicích se téměř každý den střídaly demonstrace a nepokoje. Situace vyvrcholila v srpnu,...  celý článek

I za 1. světové války se rozvíjel automobilový průmysl
I za 1. světové války se rozvíjel automobilový průmysl USA

VIDEO 17. srpna 1917 vyšel v redlandských novinách inzerát propagující nový vůz společnosti Buick. I za první světové války se nakupovaly vozy nejstarší americké...  celý článek

Satelit poměrně krátkodechého programu SAMOS na ilustraci. Na rozdíl od velmi...
Ruská raketa zasáhne cíl v USA za půl hodiny. Jak začala vesmírná špionáž

(II. část) Počátky prvního úspěšného programu špionážní družice v USA probíhaly v naprostém utajení i před rodinami účastníků. V Sovětském svazu si zatím...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.