Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Neuvěřitelné výročí: den, kdy Edison popravil slona elektrickým proudem

  15:15aktualizováno  15:15
Čtvrtý leden je výročím neuvěřitelné kapitoly v elektrotechnice. Tohoto dne roku 1903 se nejslavnější vynálezce moderních dějin, Thomas Alva Edison, propůjčil k popravě slona elektrickým proudem. A to hlavně proto, aby podpořil svůj výrobek.

"Slon popravený za vraždu," hlásal titulek v novinách informujících o události. | foto: Technet.cz

Thomas Alva Edison byl v mnoha ohledech progresivní muž. Kromě příslovečné žárovky a dalších zařízení uvedl do života také například model moderní vývojové laboratoře, která fungovala jako "továrna na vynálezy". Což by se mu zřejmě nepodařilo, kdyby nebyl velmi tvrdohlavý a vytrvalý.

Střídavý vs. stejnosměrný

Který je bezpečnější?

Obecně platí, že působení stejnosměrného proudu je méně nebezpečné než působení střídavého proudu. Jak střídavý, tak stejnosměrný proud může být však pro lidský organismus smrtící. Průchod proudu (jakéhokoliv) lidským tělem způsobí rozklad krve a svalové křeče. Následuje zastavení okysličování těla a zástava dýchání.

Střídavý proud však navíc od určité hranice způsobuje fibrilaci srdce, která může mít za následek až zastavení srdeční činnosti.

Více informací o bezpečnosti proudu např. v tomto materiálu.

Proč se tedy používá střídavé napětí a proud?

Střídavý proud se lépe vyrábí v elektrárnách (generátory se snadněji udržují i vyrábí), je vhodnější pro distribuci na velké vzdálenosti (menší ztráty a tedy ekonomičtější provoz). Velikost střídavého napětí se lépe reguluje a přístroje mohou být konstrukčně menší.

Někdy u něj bylo těchto povahových vlastností až přespříliš. Na přelomu 19. a 20. století například Edison vedl nesmlouvavý boj za to, aby se standardem elektrifikace stal stejnosměrný proud. Na druhé a nakonec vítězné straně "války proudů" (anglicky se opravdu říká War of Currents), tedy na straně proudu střídavého, stál především George Westinghouse, zakladatel stejnojmenné firmy.

Edison měl zpočátku výhodu, protože jeho stejnosměrné sítě ovládly velká města. Brzy se ale ukázalo, že proud střídavý je pro elektrifikaci výhodnější. Edison se pokoušel rozsáhlou kampaní veřejnost přesvědčit, že střídavý proud je mnohem nebezpečnější než stejnosměrný. 

Tajně například zaplatil inženýra, který prodal americkému státu první elektrické křeslo na střídavý proud. (Westinghouse předtím státu odmítl podobné zařízení prodat.) Edison doufal, že zákazníci nebudou chtít doma zařízení pracující se stejným proudem jako popravčí nástroj. Dokonce se pokusil prosadit pro popravy elektrickým proudem (angl. to electrocute) termín "zwestinghousovat" (to westinghouse).

Ale to nestačilo. V roce 1887 na desce připojené k tisícivoltovému generátoru popravil před novináři asi tucet zvířat. Zřejmě nejhorší chvíle ovšem přišla 4. ledna roku 1903.

Ten den se zhruba 1 500 diváků a novinářů sešlo, aby byli svědky konce slonice Topsy. To bylo zřejmě dosti nerudné zvíře patřící lunaparku na Coney Islandu, které během předchozích tří let zabilo tři ošetřovatele. (Včetně jednoho "pitomce, který se ji pokusil nakrmit zapálenou cigaretou," píše server Wired.com, jemuž také nepřímo děkujeme za připomenutí tohoto neuvěřitelného případu.)

Lunapark se rozhodl, že Topsy utratí, a Edison se rád nabídl. Zřejmě se domníval, že čím větší zvíře, tím větší publicita. Na místě byl proto i kameraman, který z této "reklamní akce" udělal obrazovou dokumentaci. Snímek "Poprava slona elektrickým proudem" pak Edison nabízel k distribuci.

Samotný akt proběhl rychle. Slon dostal poslední a otrávené jídlo (jen pro jistotu), pak byl připoután ke speciální konstrukci a o chvíli později do něj Edisonovi inženýři pustili napětí přes 6 000 voltů. Zvíře bylo prakticky okamžitě mrtvé. Stejně jako v té době byla už de facto mrtvá myšlenka na rozvodné sítě se stejnosměrným proudem.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Před 100 lety se narodil architekt Národního muzea
Před 100 lety zemřel architekt Národního muzea

VIDEO Před 100 lety zemřel ve Špindlerově Mlýně Josef Schulz, architekt, který zrekonstruoval požárem poničené Národní divadlo, navrhl Národní muzeum a společně s...  celý článek

Předsunutý DSLAM.
Kratší „poslední míle“ má zrychlit i zoufale pomalé internetové přípojky

Za nízké přenosové rychlosti mnoha telefonních internetových DSL přípojek může jejich velká vzdálenost od ústředny. Vyřešit by to měly takzvané vysunuté...  celý článek

Obrys letadla je hotový. Testovací piloti Boeingu kreslili 787 Dreamliner ve...
Testovací piloti Boeingu si hrají: kreslí letadlo přes celou Ameriku

Unikátní grafický záznam trasy letu má let BOE004 z letiště Seattle Boeing Field na letiště Seattle Boeing Field. Vypadá jako obří letadlo.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.