Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nespokojená vdova chtěla Planetu X pojmenovat podle sebe

aktualizováno 
Bohatý obchodník založil observatoř, která hledala devátou planetu. Říkalo se jí pracovně Planeta X, ale mohla se také jmenovat Minerva, Cronus nebo Constance. Poslední jméno patřilo vdově po onom obchodníkovi, který k objevu planety výrazně přispěl. A o jaké planetě neplanetě je řeč? O Plutu.

Schránka s částečkami popela zesnulého Clyda Tombaugha, objevitele planety Pluto | foto: Archiv autora Pavla Toufara - NASA

Na palubě sondy New Horizons, která dnes po deseti letech putování vesmírem „těsně“ proletí kolem Pluta, jsou nejen dva kompaktní disky se jmény 434 738 lidí, kteří se přihlásili v akci „pošlete své jméno do vesmíru“, ale například také symbolický kousek prvního soukromého raketoplánu SpaceShipOne, dvě vlajky USA a především malá schránka s částečkami popela astronoma Clyda Tombaugha, objevitele Pluta.

Fotogalerie

Americký astronom Clyde Tombaugh (1906 – 1997) nebyl prvním, kdo začal hledat „devátou planetu“, ale byl prvním, kdo ji skutečně objevil. Už ve čtyřicátých letech 19. století zjistil francouzský matematik a astronom Urbain Le Verrier nepravidelnosti v oběžné dráze planety Uran a vyslovil úvahu o tehdy ještě neobjevené planetě Neptun. K podobným závěrům došel také anglický astronom John Couch Adams. Blízko k objevu měl ovšem už o více než 300 roků dříve (!) slavný Galileo Galilei. Na přelomu let 1612 a 1613 totiž planetu pozoroval ve svém dalekohledu, ale mylně ji považoval za neznámou hvězdu. Přehlédl náznaky jejího pohybu.

Vraťme se však k Urbainu le Verrierovi. Protože ve Francii nenašel nikoho, kdo by se jeho výpočty dál zabýval, oslovil německého astronoma Galla. Traduje se, že do Berlína dorazil dopis z Francie 24. září 1846 a Galle se svým asistentem a studentem astronomie Louisem d´Arrestem se ještě téže noci pustili do pozorování v místech, na která ukazovaly matematické výpočty gravitačních odchylek okolních těles. 

Historická událost: sonda New Horizons zblízka prozkoumá záhadné Pluto

V úterý 14. července 2015 se to stane. Po téměř desetileté pouti vesmírem dorazí sonda New Horizons k bývalé planetě Pluto. Fotografie z „bezprostřední blízkosti“ nám snad konečně odhalí alespoň některé z mnoha záhad, které Pluto skrývá.

Pluto, jak jej zachytila sonda New Horizons 9.7.2015 ze vzdálenosti 5,4 milionu kilometrů.

Pluto, jak jej zachytila sonda New Horizons 9.7.2015 ze vzdálenosti 5,4 milionu kilometrů.

Již po necelé hodině našli v „podezřelé“ části noční oblohy „hvězdu“, která nebyla vyznačena na žádné z tehdejších map. V následující noci jim nové pozorování potvrdilo, že se jedná o vypočtenou neznámou planetu. Dostala jméno Neptun.

Na sklonku 19. století byly však opět zjištěny odchylky ve vypočtené dráze Uranu. Objevily se proto úvahy, že jeho oběh musí rušit ještě nějaká další neznámá planeta. Začalo proto hledání „deváté planety“. Americký astronom Percival Lowell, který si jako bohatý obchodník mohl dovolit založit v arizonském Flagstaffu observatoř, se od roku 1906 pustil do pátrání. Přizval astronoma Williama H. Pickeringa (jde jen o shodu jmen s pozdějším ředitelem Jet Propulsion Laboratory) a v hledání planety, kterou Lowell předběžně nazval „Planeta X“, pokračovali oba až do Lowelovy smrti v roce 1916. Avšak bez jasného výsledku. Přitom už 19. března 1915 na observatoři ve Flagstaffu pořídili dva značně matné snímky, na nichž hledaná planeta byla zachycena. Nebyla však identifikována. Stejně jako na dalších asi šestnácti snímcích, z nichž nejstarší byl pořízen už v srpnu 1909.

Nadšený astronom Percival Lowell v poslední vůli odkázal své observatoři na tehdejší dobu značnou částku jednoho milionu dolarů, což se ovšem krajně nelíbilo vdově Constance Lowellové, takže rozpoutala nelítostný soudní spor. „Planeta X“ musela jít stranou.

Constance Lowellová a Percival Lowell v roce 1908 na své svatbě.

Constance Lowellová a Percival Lowell v roce 1908 na své svatbě.

Až v roce 1929 byl do Flagstaffu pozván třiadvacetiletý Clyde Tombaugh, aby provedl systematické fotografování noční oblohy a pokusil se o hledání. Po necelém roce usilovné práce se dostavil úspěch. Na fotografických deskách exponovaných 23. a 29. ledna 1930 našel Tombaugh 18. února téhož roku těleso, u něhož byl zřetelně zaznamenán pohyb. A po dalším ověřování byla 13. března 1930 odeslána do observatoře Harvardovy univerzity (Harvard College Observatory) zpráva o objevu „deváté planety“.

Nespokojená vdova chce své jméno ve vesmíru

Na adresu Lowellovy observatoře přicházely z celého světa dopisy s návrhy na jméno objevu. Ozvala se ovšem také vdova Constance Lowellová. Navrhovala jméno Zeus. Když neuspěla, přišla se jménem Percival, prý k poctě svého zesnulého manžela, ale nakonec neváhala a pokusila se prosadit pojmenování Constance po sobě. Astronomové z Lowellovy observatoře měli však své vlastní návrhy, takže ctižádostivá vdova přišla zkrátka. Jejich volba se nakonec zúžila na tři nejvážnější kandidáty: Minerva po římské bohyni moudrosti, Cronus, což je anglický přepis jména jednoho z Titánů, anebo Pluto podle římského boha podsvětí. 

Jedenáctiletá Venetia, která dala jméno planetě Pluto.

Jedenáctiletá Venetia, která dala jméno planetě Pluto.

Pluto navrhla jedenáctiletá školačka Venetie Katharine Douglas Burneyová z anglického Oxfordu. Jistě není bez zajímavosti, že její prastrýc Henry Madan (1838 – 1901) úspěšně v roce 1878 navrhl jména Phobos a Deimos pro měsíce planety Mars (zajímavost zde: http://www.amblesideonline.org/PR/PR62p030PlanetPluto.shtml).

Nadaná Venetia se v dospělosti stala učitelkou matematiky a ekonomie na dívčí škole v severovýchodním Londýně. V roce 1947 se provdala za matematika Edarda Maxwella Phaira, s nímž a jejich synem Patrickem delší čas žila v Epsomu. Zemřela 30. dubna 2009 v anglickém Bansteadu v požehnaném věku 90 let.

Hlasování bylo jednomyslné – zvítězil Pluto. Prý také proto, že první dvě počáteční písmena jsou připomínkou iniciál Percivala Lowella.

Jméno nové nalezené planety bylo veřejnosti oficiálně oznámeno 1. května 1930 a je výstižné pro oblast doslova na temném okraji naší sluneční soustavy, která skutečně může připomínat bránu do bájného podsvětí.

Pro zajímavost: Mezi tím téměř půl milionem jmen pozemšťanů, která dnes profrčí na sondě New Horizons kolem Pluta, je i několik českých. V seznamu najdete Jiřího Grygara, Antonína Vítka, Karla Pacnera i autora tohoto článku (poznámka redakce).

Autor:
Témata: Observatoř, Pluto




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.