Nositel Nobelovy ceny za medicínu skončil život eutanazií

  14:50
Nositel Nobelovy ceny za medicínu, Belgičan Christian de Duve, zvolil ve věku 95 let dobrovolný odchod ze života prostřednictvím smrtící injekce.

Christian de Duve se svou ženou na předávání cen ženám ve vědě v březnu 2013 | foto: Profimedia.cz

Poslední žijící belgický nositel Nobelovy ceny zemřel v sobotu 4. května na vlastní přání. Jeho zdraví se v posledních měsících rychle zhoršovalo a začátkem dubna se rozhodl dobrovolně ukončit život. Vybral si i datum na začátku května, aby za ním stihl přijet jeho syn z USA. V Belgii je eutanazie legální od roku 2002.

Eutanazie v Belgii

Eutanazie byla v Belgii legalizována v roce 2002. Belgie se tak po Nizozemsku stala druhou zemí, kde je lékaři kontrolované úmrtí zakotveno v zákoně. Podmínkou pro její udělení je věk 18 let. V roce 2011 v Belgii podle statistik provedli lékaři eutanazii u 1 133 pacientů, kteří ve většině případů trpěli pokročilou formou rakoviny. V témže roce pak také média informovala o tom, že orgány pacientů, kteří podstoupili eutanazii, jsou používány při transplantacích. V posledních letech se ke státům, kde je asistovaná sebevražda legální, přidalo také Lucembursko.

Svou volbu okomentoval zcela racionálně: "Asi by bylo příliš, kdybych řekl, že mě smrt vůbec neděsí, ale nemám strach z toho, co přijde po ní, protože nevěřím. Až zmizím, tak zmizím, nezůstane nic," řekl 8. dubna belgickému deníku Le Soir. Podle stejného listu poslední měsíc využil k tomu, aby napsal dopisy na rozloučenou přátelům a kolegům. Listu Le Soir ještě také poskytl poslední interview, které vyšlo v pondělí po jeho smrti.

Zemřel v přítomnosti rodiny. Před podáním smrtící injekce odmítl uklidňující prostředky, rozloučil se s příbuznými a odešel ze světa s úsměvem, řekla Le Soir jeho dcera Françoise.

Spolupráce na nejnižší úrovni

De Duve byl specialista na buněčnou biologii. V oboru pracoval od čtyřicátých let. V té době se dostala na úroveň zkoumání jednotlivých částí buněk a rychle začala sestupovat hlouběji. Nobelovu cenu za medicínu dostal v roce 1974, spolu se dvěma dalšími kolegy (Albertem Claudem a Georgem Paladem) právě za objev dvou důležitých drobných buněčných orgánů, které se podílí na zpracování látek z okolí buněk.

Jeho práce významně přispěla k tomu, že biologové dnes považují naše (a nejen naše) buňky do jisté míry za hybridy složené z pozůstatků jiných organismů, které s námi postupně splynuly. Dnes zastávají v buňkách základní a zcela nezbytné role.

Myšlenka, označovaná jako tzv. endosymbiotická teorie, není De Duveova. Za autora její dnešní vědecké podoby se považuje Rus Konstantin Merežkovskij. Na začátku 20. století si při studiu "soužití" (symbiózy) hub a řas v lišejníku všiml, že chloroplasty řas, tedy tělíska umožňující organismům přijímat energii ze slunce, se nedělí jako pouhé "orgány", ale malé bakterie uzavřené ve větší buňce. Na základě pozorování vytvořil teorii, podle které jde vlastně o samostatné řasy, které se do jiných organismů nějak dostaly zvenčí a částečně s nimi splynuly.

Hypotéza se postupem doby uchytila, protože přibývalo důkazů, že některé buněčné "orgány" (správně organely) se od zbytku své mateřské buňky (třeba ve své genetické informaci) výrazně liší. Netýká se to jen chloroplastů, ale třeba i našich mitochondrií, tedy organel, které zajišťují přísun energie.

Zřejmě nejznámější zastánkyní této teorie byla před dvěma lety zesnulá bioložka Lynn Margulisová. Ta ji ovšem dovedla do podoby, která je pro většinu biologů nepřijatelná. Ve vědeckých článcích a především populárně-vědeckých knihách stavěla důležitost spolupráce v přírodě prakticky na roveň evolučnímu soutěžení a oba principy v podstatě označovala za stejně důležité. V tom s ní většina biologů zcela zásadně nesouhlasí, ovšem je jisté, že bez "spolupráce" různých organismů bychom tu nebyli.

Z hlediska teorie evoluce je podobná představa snadno představitelná: spolupráce je často výhodnější než soupeření. Pohlcené organismy, tedy zárodky chloroplastů či mitochondrií, získaly obrazně řečeno stravu, časově neomezený pronájem a jistotu, že jejich geny se budou předávat na další a další generace.

Podle De Duvea mohla být prvním přijatým hostem v buňkách našich dávných předků organela, která jim pomáhala chránit se před kyslíkem. Tohoto reaktivního plynu v zemské atmosféře postupně přibývalo, jak se šířily organismy schopné fotosyntézy. Toto tvrzení je však spíše spekulativní, protože podle většinového názoru pro něj v tuto chvíli není dost důkazů.

  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 44 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 20 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Za vyhynutím dinosaurům mohla být i doba temna

v diskusi nejsou příspěvky

29. března 2024

Dopad planetky je nyní většinou odborníků považován za hlavní příčinu vyhynutí zhruba 73 až 76 %...

Podívejte se na Boeing C-17 Globemaster, který do Česka přivezl nové vrtulníky

v diskusi nejsou příspěvky

29. března 2024

V sobotu 23. března dosedl v Praze nákladní letoun USAF, který vezl obzvlášť cenný náklad. Z...

Dočasná raketa se po téměř 70 letech loučí. Bude startovat naposledy

v diskusi jsou 4 příspěvky

28. března 2024  15:36,  aktualizováno  19:54

Tento čtvrtek stojí na startovací rampě mysu Canaveral poslední potomek raket Thor, nosič Delta IV...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 20 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...