Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nobelovu cenu získali bojovníci proti parazitům

  11:53aktualizováno  11:53
Nobelovu cenu za medicínu získali bojovníci proti dvěma metlám rozvojového světa: malárii a hlísticím, William Campbell (USA), Satoshi Omura (Jap.) a Jou-jou Tchu (Čína).

Farmakoložka Jou-jou Tchu (známější anglickým přepisem jako Tu Youyou) na snímku z roku 2011 | foto: Reuters

Nobelova komise pro obor medicína v roce 2015 ocenila výzkumníky, kteří se věnovali nemocem především méně rozvinutého světa. Rozdělila si ji rozdělila trojice vědců, kteří lidstvu přinesli lék proti dvěma velmi rozšířeným a nebezpečným infekcím.

Japonský vědec Satoshi Omura, jeden z nositelů Nobelovy ceny za medicínu pro...

Japonský vědec Satoshi Omura, jeden z nositelů Nobelovy ceny za medicínu pro roku 2015 na snímku z roku 2014

Američan William Campbell a Japonec Satoshi Omura stojí v pozadí vývoje léku proti hlísticím. Tito paraziti jsou pro Čechy možná jen exotickou zdravotnickou raritou, ale ve 20. století projevy nákazy těmito parazity trápily stovky milionů lidí. Vědci dokázali ve vzorku z půdy golfového hřiště nedaleko japonského výzkumného ústavu, kde působili, získat látku nazvanou později jako Ivermektin. Ten se postupně stal jednou z nejdůležitějších látek v boji proti parazitům a hlavní měrou se zasloužil o to, že nemoci způsobované hlísticemi jsou celosvětově na ústupu a téměř vymýceny.

Číňanka Jou-jou Tchu (anglickou transkripcí Tu Youyou) je tak trochu „znovuobnovitelkou“. V tradiční čínské medicíně objevila poznámky o účinnosti pelyňku ročního proti horečce a malárii. Čínská vědkyně dokázala určit, která látky v rostlině je vlastně biologicky aktivní. Tak vznikl zatím nejúčinnější a široce používaný lék proti malárii známý jako artemisin.

Loňskými nositeli Nobelovy cen za medicínu se stali Brit John O’Keefe a s ním norští manželé May‐Britt Moserová a Edvard Moserovi za objev buněk, které v mozku mají na starosti vytváření mapy našeho okolí. Objasnili, jak mozek ví, kde je a jak vypadá mapa jeho bezprostředního okolí. Na tomto jevu lze také výjimečně dobře sledovat, jak funkce jednotlivých buněk souvisí s chováním celého organismu. Více si můžete přečíst v našem článku.

Cena za medicínu je první letos vyhlášenou cenou, v úterý ji (nejdříve v 11:45) bude následovat cena za fyziku, ve středu pak cena za chemii (znovu ve stejnou dobu).

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dráha jednoho velmi dlouho viditelného bolidu z nově objevené větve Taurid...
Češi objevili skupinu planetek, které by mohly ohrozit život na Zemi

Čeští astronomové poukázali na novou větev meteorického roje Taurid, v němž jsou planetky nebezpečné pro Zemi. Naše planeta se s touto větví potkává každých...  celý článek

Autonomní koncept Volkswagen Sedric
Profesionální řidiče nahradí „stupeň 5“. Otázka je, kdy se to stane

Co všechno už dnes dokáží samořídící auta? Kdy se dočkáme toho, že vůz necháme před obchodem a on sám zajede do podzemních garáží? Jak brzy přijdou...  celý článek

Srovnání regenerace srdce 35 dní po infarktu myokardu (myší srdce)
Srdce se neumí samo uzdravit. Vědci otestovali, proč. Zatím na myších

Srdeční sval patří k těm, které se velmi pomalu regenerují. Američtí výzkumníci se rozhodli zjistit, proč tomu tak je. V časopise Nature publikovali své...  celý článek

Kia cee´d 1,4 CVVT Comfort Plus
Kia cee´d 1,4 CVVT Comfort Plus

r.v. 2015, naj. 16 200 km, benzín
269 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.