Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Učitel se mu vysmál. On se nevzdal a v pondělí získal Nobelovu cenu

aktualizováno 
John Gurdon se stal nositelem Nobelovy ceny navzdory svému učiteli biologie. Ten mladého muže označil za nezpůsobilého pro vědeckou dráhu a jeho snahy v tomto směru za naprostou ztrátu času.

John Gurdon | foto: Reuters

V kanceláři Johna Gurdona v Cambridge visí zarámovaný kus papíru, na kterém si lze přečíst mimo jiné i tato slova: "Myslím, že Gurdon pomýšlí na vědeckou dráhu. Při jeho současných výsledcích je to směšné. Pokud se nedokáže naučit základní fakta o biologii, nemá naději dělat odbornou práci a šlo by o naprostou ztrátu času jeho i těch, kteří by ho museli učit."

Medicína 2012

Podrobnosti o letošní Nobelově ceně za fyziologii pro medicínu a fyziologii najdete v našem pondělním článku.

Před více než půlstoletím napsal na adresu svého tehdy patnáctiletého studenta jeho učitel biologie na prestižní škole v Etonu. Předpovědi a odhady jsou ovšem rizikový obor, a tak se John Gurdon stal jedním ze dvou nositelů Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu pro rok 2012.

Nenechal se odradit

Dnes 79 letý Gurdon (narozen 2. 10. 1933) dodnes své hodnocení často připomíná (třeba v tomto rozhovoru nebo ve shrnutí své kariéry). Evidentně patří mezi jeho důležité životní zážitky. Mladý muž, který od malička sbíral hmyz a s oblibou si četl atlasy hmyzu, měl první semestr svého života svou vysněnou biologii a dostalo se mu tak zničujícího hodnocení.

Po zbytek pobytu v Etonu se musel kvůli posudku věnovat na britských prestižních školách té doby tak populárnímu studiu klasických jazyků, tedy řečtiny a latiny. Profesoři ovšem pochopili, že mrtvé jazyky nejsou jeho hlavním zájmem, při svém hodnocení to zohledňovali, říká dnes Gurdon. Díky tomu mohl školu dokončit bez větších problémů, i když latinsky ani řecky nikdy příliš nevládl. (Mimochodem, zmíněný rozhovor o poměrech na jeho střední škole a zdejší atmosféře je dobrým dokladem o podobě vzdělávání na prestižních britských internátních ústavech. A mladší pochopí, kde v britské tradici mohla Joanne Rowlingová vzít inspiraci pro vlídné Bradavice.)

Johna Gurdona však podpořili rodiče, které přesvědčil o své touze stát se vědcem. Syn ze staré rodiny (její existence je doložena podle Gurdona zpět až do roku 1199) celkem logicky po Etonu zamířil na Cambridge. Díky vstřícnosti představitelů univerzity, ochotě rodičů a shodě okolností se mu podařilo dostat na katedru zoologie, i když musel absolvovat navíc placený přípravný nultý ročník. "Byla to skutečně zákulisní dohoda, která by dnes nebyla možná," říká o okolnostech svého přijetí Gurdon v této nahrávce. Stará dobrá stavovská Anglie...

Prestižní ceny se letos rozdávají od pondělí 8. října. Uvedené časy označují zahájení vyhlašování, které můžete sledovat v přímém přenosu na stránkách Nobelovy nadace.

Nobelova cena za fyziologii a medicínu: v pondělí 8. října v 11:30

Nobelova cena za fyziku: v úterý 9. října v 11:45

Nobelova cena za chemii: ve středu 10. října v 11:45

Nobelova cena míru: v pátek 12. října v 11:00

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela: v pondělí 15. října ve 13:00 (nejdříve, píše se na stránkách nadace)

Nobelova cena za literaturu: ve čtvrtek 11. října ve 13:00. Datum vyhlášení bylo jako obvykle oznámeno až v první den udělování cen.

Na Cambridge absolvoval studium na katedře zoologie a po dokončení základního studia si našel místo v laboratoři embryologie. Když ho předtím (sám říká naštěstí) odmítla katedra entomologie, na kterou se hlásil jako první. Brzy poté už si našel své pole působnosti v práci na afrických žábách drápatkách vodních. A už jako mladý vědec v roce 1962 uveřejnil práci (dostupná zde), která byla citována výborem pro udílení Nobelových cen ve zdůvodnění ocenění. Na rozdíl od starého učitelského posudku.

Ale zasloužil si Nobelovu cenu?

Starému hodnocení z Etonu se směje i český biolog Josef Fulka mladší z Výzkumného ústavu živočišné výroby, který dnes pracuje ve stejném oboru biologie jako John Gurdon (a osobně se s ním zná). Škola není předobrazem vědecké práce: "O mně říkali něco podobného, jenže to není důležité. Nemusíte se sice možná skvěle učit, ale můžete mít nadání vidět věci v rovině, kterou jiní nevidí. A to je to pravé, bez čeho se věda dělá těžko," říká Fulka.

Což ovšem neznamená, že já osobně bych Nobelovu cenu dal právě Johnu Gurdonovi, i když jeho práce byla nepochybně důležitá, pokračuje český vědec. Britský vědec pracoval a pracuje na obojživelnících (afrických žábách drápatkách vodních) a ani ve své době nebyl v tomto oboru sám. Cílem však vždy bylo použití klonování pro člověka a obojživelníci jsou lidem hodně vzdálení. "Savec je savec, a proto bych dal spíše autorům ovce Dolly, nejspíše Ianu Wilmutovi a asi i Keithu Campbellovi," myslí si Fulka. Uznává, že komise byla ve složitém postavení, protože kandidátů by bylo hodně.

Zato nepochybuje o tom, že cena pro japonského biologa Šinju Jamanakeho je naprosto zasloužená. "Dokázal něco, co nikdo nepokládal za možné," říká český biolog. Vědcům jeho práce také hodně zjednodušila život. Nemohou být obviňováni z porušování etických pravidel, protože si mohou vyrobit kmenové buňky bez likvidace embryí. Ta sice stejně byla určena k likvidaci, protože šlo o nadbytečné zárodky vzniklé při umělém oplodnění, ale to kritiku nezastavilo.

Oprava: Text byl upraven tak, aby bylo jasné, že Josefa Fulku pobavil středoškolský posudek na Johna Gurdona.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Austrálii jdou do oběhu průhledné bankovky
Co nevíte o bankovkách: nejsou vhodné pro vegany a poškrábou vám nos?

Bankovky. V Británii si narkomani stěžují, že ty nové jim zraňují nosy. Jen v USA se jich denně vyrobí 25 milionů a spotřebuje se při tom dohromady 20 tun...  celý článek

Mladý geneticky modifikovaný losos „AquAdvantage“ firmy Aquabounty Technologies...
První GMO maso na talíři. V Kanadě se prodalo 4,5 tuny upravených lososů

Společnost AquaBounty oznámila, že na kanadském trhu prodala prvních několik tun masa geneticky upravených lososů. Tyto GMO ryby rostou rychleji a do větších...  celý článek

Chronologická sekvence vývoje geneticky upravených lidských embryí z dílny týmu...
Vědci opravili DNA lidského embrya. Ale „Homo GMO“ zatím nehrozí

Na univerzitě v Oregonu proběhl první americký pokus s úpravou DNA lidského embrya pomocí moderních nástrojů genetického inženýrství. Ale byť výsledky byly...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.