Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


VIDEO: Podívejte, jak člověk rozsvítil noční Zemi

  12:41aktualizováno  12:41
Ke 40. výročí pořízení zřejmě nejznámější fotografie naší planety NASA uveřejnila novou sérii snímků, které ukazují noční Zemi.

Další fotografie najdete zde

"Modrou kuličku" téměř určitě znáte, i když o tom nevíte. Je to nejznámější řada snímků naší planety z vesmíru. První sérii pořídilo poslední Apollo, tedy Apollo 17, jehož 40. výročí si zrovna dnes připomínáme. Od té doby NASA tento velmi populární snímek pravidelně aktualizuje.

Nyní se seznamte s "Černou kuličkou", kterou NASA schválně vydala teď, právě k výročí posledního lidského letu na Měsíc. Jde o snímek, na kterém je vidět většina nočních světel na povrchu Země.

"Modrá skleněnka", verze 2012

"Modrá skleněnka", verze 2012

Černá skleněnka

"Černá skleněnka"

Noční snímek pořídila sonda Suomi NPP (zkratka pro National Polar-orbiting Partnership). Bezmračné počasí je samozřejmě iluze, která vznikla složením celé řady obrázků, pořízených během 312 obletů Země. Protože se sonda pohybuje po nízké oběžné dráze, každý z nich zachycuje jen část zemského povrchu a celkové snímky i video vznikly jejich skládáním.

Noční záběry pořizuje přístroj VIIRS (Visible Infrared Imaging Radiometer Suite), který skládá obrazy různých vlnových délek. Od tepelného záření (tj. infračerveného světla) po viditelné světlo. Podobné přístroje se na družicích používají už desítky let, ale VIIRS má lepší zobrazovací schopnosti, takže spolehlivě zachytí i poměrně slabé světelné zdroje a "nepřepálí" silnější.

Pohled na část noční Západní Evropy

Pohled na část noční Západní Evropy

Snímek z přeletu Suomi NPP nad Indií

Snímek z přeletu Suomi NPP nad Indií

Satelit je pojmenovaný po meteorologovi Verenerovi Suomim  a na oběžnou dráhu se dostal v loňském roce. Váží dvě tuny a stál 1,5 miliardy dolarů (téměř 30 miliard korun). Pohybuje se ve výšce zhruba 800 kilometrů po tzv. heliosynchronní dráze. To znamená, že družice přelétá určitou zeměpisnou šířku vždy ve stejném místním čase. Je tedy možné jednoduše porovnávat pozorování z různých přeletů, protože světelné podmínky jsou vždy zhruba stejné. Dráhu využívají některé meteorologické i výzvědné družice.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.