Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jádro domácího kina: Pentium M ULV a Intel 854 ve Vaší příští televizi?

  0:01
Konečně se to Intelu splnilo: kombinace levné čipové sady i854 a ultranízkonapěťového procesoru Pentium M dokáže pracovat pouze s pasivním chlazením - a to i v nejmenších zařízeních. Levná sada a maximálně zpomalený úsporný procesor se tak mají stát základem budoucích zařízení domácí zábavy: přivítejte srdce Vaší budoucí televize, videa a HiFi věže!

Kombinace nové čipové sady a speciální verze procesoru Pentium M má ulehčit výrobcům domácí elektroniky vývoj nových zařízení - od HiFi věže přes hrací konzoli a DVD přehrávač až po televizi - tentokráte však již s čipy Intel na palubě. Sen o pasivně chlazeném počítači v každé televizi či zábavním zařízení se tak přiblížil podstatně více než kdy jindy. Intel již, jak má jeho marketingové oddělení ve zvyku, vynalezl i patřičný nosný název "Intel 854 Development Platform" - oproti údernosti kampaně Centrino tady však bude muset ještě zapracovat na srozumitelnosti.

Intel boduje s pasivním srdcem skutečně domácího PC

Pro začátek to však vůbec vadit nemusí - vývojová platforma Intel 854 je tak jako tak určena primárně výrobcům zařízení a ne koncovým uživatelům. Ti nakonec ani nemusí vědět, že si v novém ultrachytrém DVD přehrávači domů odnášejí kompletní edici nejmodernější sady Centrino v energeticky nejúspornějším vydání. A právě tak tomu nakonec i bude: čipová sada Intel 854 je odvozenina čipové sady pro procesor Pentium M, tato je však šitá na míru nižšímu ořezanému procesoru z téže rodiny - štíhlejšímu a pomalejšímu procesoru Celeron M.

Tato odlehčená čipová sada má vlastní integrovanou grafiku a zvládá adresovat až 2 GB paměti, avšak pouze moduly DDR333 - ne tedy DDR2 jako nejnovější sada pro Pentium M. S okolím komunikuje pomocí 400MHz sběrnice (nové Pentium M na 533 MHz). Mimo síťového 10/100Mbit adaptéru obslouží i854 i dvě rozhraní UltraATA/100 a může mít pod palcem až 6 samostatných rozhraní USB.

I přes svá omezení je tak čipová sada i854 ideálním partnerem pro taktéž jaksi podvyživený procesor Pentium M - ve verzi Ultra Low Voltage aneb v ultranízkonapěťovém provedení se klade důraz na spotřebu a výkon je až na druhém místě, pokud vůbec. Čipová sada a procesor jsou tak uzpůsobeny cíli maximálního výkonu - ale až po nízké spotřebě, která musí být natolik minimální, aby bylo možné celý systém chladit pasivně - tedy bez hluku větráků. Právě tomuto cíli co nejtiššího dostatečného výkonu odpovídá i zvolený operační systém - ačkoliv Intel posílá výrobcům tuto platformu už s 512 MB paměti, na tomto systému mají běžet primárně Windows CE 5.0. Kdo by sázel na XP, třeba i ve speciální multimediální verzi, zmýlil by se.

Intel zde sází na uplatnění v set-top boxech, zábavních zařízeních, videích, televizích, atd. A tam všude by kompletní Windows XP zadělávaly na přílišnou komplexnost - a byly by nejen zbytečné, ale svým způsobem i na škodu (náročné na hardware, náročné na ovládání, prudce zvyšující riziko modrých obrazovek, atd.). Domácí elektronika má být především spolehlivá a rychlá - a to se snáze dosáhne s operačním systémem, který má méně zbytečných funkcí, které nejsou pro daný účel nezbytné. Kde je méně programovacího kódu, lze méně zkazit.

Takový popis splňují i různé verze Linuxu, ale to nebyl Intel, aby nepomohl svému kolegovi ze sousední branže - přeci jen, pro protlačení zatím neobvyklého a značně inovativního produktu je nutná podpora silného partnera. A tím je v očích společnosti Intel daleko spíše gigant Microsoft než neuchopitelná komunita systému Linux - i pro ni je však podpora nabízena.

Na prosazení tohoto konceptu do výroby a prodeje už Intel spolupracuje s mnoha výrobci spotřební elektroniky - mezi nimi jsou jak známá jména, tak taková, která slyšíme poprvé - ale dost možná ne naposled: Eriya, Gigabyte, Handan BroadInfoCom, Hopen, Neusoft, Oregan Networks, Samsung, Tatung, Thomson a Toshiba. Zatím sice není jasné, kdy se na trhu objeví první DVD přehrávač s logem Centrino - ale dlouho to trvat nemusí.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.