Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Technet.cz

  • Sobota 30. srpna 2014. Vladěna

Radíme: Jak koupit notebook s kvalitní grafickou kartou

AKTUALIZOVÁNO - Aktualizováno 20.6.2008 - Ne každý potřebuje v notebooku tu nejvýkonnější grafickou kartu na trhu. Jak se však vyznat v nepřeberné nabídce grafických akcelerátorů? Připravili jsme přehled těch nejzajímavějších včetně porovnání jejich výkonu.

Ne každá karta je pro notebook nejvhodnější | foto: iDNES.cz

Tento článek již není aktualizován. Nahradili jsme jej Velkým přehledem grafických karet, který obnovujeme každý měsíc.

Minule jsme shrnuli notebookové procesory, dnes se podíváme na grafické karty pro přenosné počítače. Právě grafické karty totiž dokáží udělat z notebooku kvalitní multimediální PC, které svým výkonem dokáže konkurovat desktopovým sestavám. Čím vyšší grafický výkon, tím vyšší je však i spotřeba při běhu na baterie a tak se vyplatí koupi výkonného notebooku řádně promyslet.

Dostupné grafiky jsou rozdělené do čtyř kategorií, které neodpovídají tomu, co je k dostání u stolních počítačů. Mobilní grafiky mají svůj výkonnostní strop níže, než grafiky pro desktopy. Také při výběru myslete na to, že stejně značené grafiky v noteboocích mají nižší výkon, než ty u stolních počítačů. Jsou totiž zpravidla níže taktované, mají nižší frekvenci sběrnice a celkově jsou tak pro omezení spotřeby energie pomalejší až o několik desítek procent.

Grafiky se sdílenou pamětí – levné řešení
S nejnižším grafickým výkonem se můžeme setkat u karet integrovaných přímo v chipsetech na základních deskách. Takové notebooky patří zpravidla mezi nejlevnější modely dané řady a jsou tak velice prodávané. Způsobeno je to nízkými náklady při výrobě snižující cenu celého notebooku a především pak nízkým grafickým výkonem, který postačuje například na přehrávání videí nebo hraní starších her, nové tituly si však uživatel již nedopřeje. I přesto mají na trhu své nezastupitelné místo, neboť je jejich nízká spotřeba na samé hranici možností a notebooky s integrovanými grafikami tak zpravidla patří svojí výdrží při běhu na baterie k těm nejvytrvalejším.

Nejrozšířenějším modelem integrovaných grafik je GMA - Graphics Media Accelerator - a to především GMA 900, novější GMA 950 od firmy Intel (která se také vyskytuje jen s Intelovskými procesory). Rozdílů je více - obě disponují čtyřmi pixel pipelines a nemají žádnou vertex pipeline, starší typ má však jádro taktované na 333 MHz, kdežto novější je taktované už na 400 MHz. Integrované grafické karty nemají vlastní paměť, ubírají tedy pro svojí práci paměť přímo z operační paměti RAM. U staršího modelu je maximální velikost paměti 128 MB, u novějšího je to pak 224 MB. Paměť přiděluje kartám dynamicky na základě aktuálního zatížení funkce DVTM (Dynamic Video Memory Technology, minimálně z operační paměti odebírá 8 MB). Na tento fakt je dobré při koupi notebooku myslet, neboť nedostatek paměti by mohl mít za následek nestabilitu systému. Mezi další vlastnosti patří maximální rozlišení 2048x1536 (např. pro externí monitory), podpora novější verze DirectX 9.0c a Pixel Shader 2.0. I když se jejich výkony drží na chvostech benchmarků, na běžnou práci stačí a ve spojení s nízkou cenou jsou stále zajímavou volbou.

V přehledu nechybí ani grafická karta Mobile Intel Graphics Media Accelerator X3100, která je součástí nových chipsetů Mobile Intel GM/PM965 Express. Výbornou zprávou je dvojnásobný počet pixel pipelines oproti předchůdkyni GM950 - tzn. 8 pipelines, a přítomnost jedné vertex pipeline. Nová karta podporuje DirectX 9.0c a Pixel Shader 3.0, maximální velikost sdílené paměti je 384 MB. Takt jádra karty je vysokých 667 MHz, novinkou je firemní technologie Clear Video vyhlazující rozostřené hrany.

Během srpna 2008 se na trh dostanou nové chipsety od Intelu a tím i nová grafika. Její název je GMA X4500.

Co znamená ...

pixel / vertex pipelines - udává maximální počet souběžných výpočtů textur / vrcholů. Čím vyšší počet pipelines, tím rychleji výpočet proběhne, bohužel se zvyšuje i energetická náročnost a tepelný výkon, proto je současný strop v noteboocích 36/8 pipelines (trendem je spíše jejich snižování)
DirectX - rozhraní firmy Microsoft pro hraní her popř. pro běh multimediálních aplikací. V současnosti je nejnovější verze 10, která je určená pouze pro Windows Vista, předposlední verzí je 9.0c
Pixel Shader - standard určující výslednou kvalitu obrazu - obsahuje například stínování, odlesky, vyhlazování,... Nejnovější verzí je Pixel Shader 3.0
benchmark - program měřící grafický výkon dané karty. Nejznámějším je 3DMark od firmy Futuremark Corporation, jež je k dispozici v několika verzích dle roku vydání. I když výsledek zahrnuje i výkon procesoru, grafická karta má na výpočtech rozhodující podíl. Novější 3DMark testy jsou pro porovnání grafického výkonu přesnější.


Dalšími hojně rozšířenými integrovanými kartami jsou karty ATI Radeon Xpress 11xx (vychází z karty X300) popř. 200M. Kromě čtyř pixel pipelines obsahují ještě dvojici vertex pipelines a jádra jsou taktována na 300 MHz (typ Xpress 1100), 400 MHz (Xpress 1150) a 350 MHz (200M). Maximální možné rozlišení je 2536x2536 a všechny shodně podporují DirectX 9.0b a Pixel Shader 2.0. U AMD existuje mnoho typů jednotlivých chipsetů a výrobce nabízí daleko více produktů než Intel, s kartou Xpress 1150 se proto můžeme setkat i v nesdílené podobě – jádro zůstává stejné, obsahuje však již až 512 MB paměti (256 MB vlastní, dalších 256 MB si dokáže vyhradit z operační paměti pomocí funkce HyperMemory ). V tabulce jsou uvedeny benchmarky pro sdílené verze těchto karet, které si z operační paměti berou maximálně 128 MB.

Dalším hráčem na trhu jsou ještě grafické karty konkurenční firmy NVIDIA, která na trhu operuje s chipsety Go 6100/Go 6150 a stejnojmennými grafikami určenými pro procesory AMD (rozdíl obou označení souvisí s vybavením základních desek, nikoli s grafikou). Vzhledem k propojení firem AMD a ATI je NVIDIA bohužel na trhu s notebooky utiskovaná, ze všech starších integrovaných karet jsou však ty její nejvýkonnější. Obsahují sice pouze dvě pixel pipelines a jednu vertex pipelines, jejich jádro je ovšem taktováno na 425 MHz a kromě DirectX 9.0c podporují i Pixel Shader 3.0, což konkurenční  karty nabídnout nemohou. Maximální možné rozlišení činí 1920 x 1200.

Novější verze má označení GeForce 7000M popř. GeForce 7150M. Rozdíl obou karet je v taktech, první jmenovaná má jádro taktované na 350 MHz, druhá pak 425 MHz. Notebook s takovouto grafikou jsme v redakci ještě neměli, podle poznatků uživatelů je výše taktovaná varianta asi dvakrát výkonnější než GMA X3100 a už si na ní lze zahrát i méně náročnou hru.

Do našeho přehledu se neprotlačila karta S3 integrovaná v chipsetech společnosti VIA. Důvodem je technologická zastaralost, pro kterou nedokáže dokončit novější benchmarky a hodí se tak opravdu jen pro kancelářskou práci.

 Název karty

 Takt jádra [MHz]

 Počet pixel / vertex pipelines  Verze DirectX / Pixel Shader  3DMark01 3DMark03  3DMark05  3DMark06
Intel GMA 900*  333  4 / 0  9.0c / 2.0 4000 900  200  60
Intel GMA 950  400   4 / 0   9.0c / 2.0  5300  1300  450  140
Intel GMA X3100  667  8 / 1  9.0c / 3.0 - - 800  450
ATI Xpress 1150   400   4 / 2  9.0b / 2.0 5500 1370  550  220
ATI Xpress 200M   350   4 / 2  9.0b / 2.0  3200  1150  430  140
NVIDIA GeForce Go6100/Go6150*  425  2 / 1   9.0c / 3.0   4000  1200  630  225


Low-endové grafické karty
Další skupinou grafických karet tvoří ty méně výkonné za poměrně nízkou cenu, které však již stačí pro slušnější hraní méně náročných her. Hlavním rozdílem oproti předchozímu výběru je ale již přítomnost jejich vlastní paměti, díky které nezabírají paměť RAM (popř. jí zabírají méně, mají-li funkci HyperMemory / TurboCache). Klasickým zástupcem je grafika Mobility Radeon X1300 od firmy ATI popř. konkurenční NVIDIA GeForce Go 7300 (podobnost označení není náhodná). V tabulce tedy přibyl údaj o taktu paměti a dále pak šířka sběrnice přes kterou karty komunikují. I když se o šířce sběrnice příliš nemluví a marketing se spíše orientuje na maximální velikost paměti (která však není pro výkon tolik rozhodující jako např. počet pipelines), hraje velikou roli. Standardem se dnes již staly 128bitové sběrnice, high-endové karty mají 256 bitů. Známá je tímto například již poměrně výkonná karta NVIDIA GeForce Go 7600 patřící do naší další kategorie, která se ve verzi SE prodává se 64 bitovou sběrnicí a náruživé hráče tak dosti omezuje.

ATI a NVIDIA se snaží své karty se srovnatelným výkonem označovat podobnými čísly v názvech. Například pro kartu ATI Mobility Radeon X1300 je konkurence od NVIDIe značena NVIDIA GF 7300. U dnešních karet NVIDIA řady 8xxx je ekvivalentní ATI 2xxx (např. GF 8400 a HD2400).

V tabulce je dále barevně označena jedna karta s různým počtem stream procesorů, které se, jak je vidět, významně podepsaly na celkovém výkonu. Nejnižší je verze G, následuje GS a nejvýkonnější bývá řada GT. Pipelines jsou spojené dohromady, princip je popsán níže u karty 8600M. Karta 8400M již umožňuje běh náročnějších her, stále to ale není ono. Jak je vidět z tabulky, výkonu má poměrně dost, novější hry si ale žádají ještě více. Pokud si chcete na notebooku skutečně zahrát, podívejte se do další kategorie.

 Co znamená ...
HyperMemory / TurboCache - funkce sloužící k dynamickému přidělování paměti. První jmenovaná pochází od firmy ATI, druhá je dílem firmy NVIDIA. V případě vyššího zatížení, kdy vnitřní paměť karty nepostačuje, si karty vyhradí paměť v operační paměti podobně jako sdílené grafiky. Karet se stejným jádrem, ale jinou velikostí přidělené paměti je velké množství a proto není v tabulce výkonnosti tato položka uvedena. O velikosti maximální možné paměti je lepší se informovat při koupi konkrétního notebooku.


 Název karty  Takt jádra [MHz]

 Takt  paměti [MHz]

 Počet pixel / vertex pipelines  Šířka sběrnice [bit] Verze DirectX / Pixel Shader   3DMark01 DMark03  3DMark05  3DMark06 
 NVIDIA GF Go 6200  300 300  4 / 2  64 9.0c / 3.0  8800 2350  850  270 
NVIDIA GF Go 7200 450  350  4 / 3  32 9.0c / 3.0  8600 2700  1500  650 
NVIDIA GF Go  7300  350 700  4 / 3  64 9.0c / 3.0  11250 3700  1600  650 
ATI  X300  350 250  4 / 2  64 9.0 / 2.0  6900 1320   870  190 
ATI X1300  350 250  4 / 2  128 9.0c / 3.0 6800 3350   1600 880 
Mobility Radeon HD 2300 480 400 4 / 2 128 9.0c / 3.0 7800 3500 2000 830
GeForce 8400M G 400 600 8 64 10 / 3.0 7600 2800 1650 1000
GeForce 8400M GS 400 600 16 64 10 / 3.0 12700 4650 2500 1360
GeForce 8400M GT 450 600 16 128 10 / 3.0 13800 6600 3700 2000


Mainstream - dobrý výkon za dobrou cenu
Od nizšího segmentu jsme se již přesunuli k vyspělým kartám, na kterých není problém spustit 3D hry. Poprvé se tak můžeme setkat s vyšším počtem pipelines, které ve spojení s vyšším taktem jader způsobují také vyšší energetické nároky - výrobce notebooku tedy musí dobře zajistit odvod horkého vzduchu ze šasi, což se ne vždy daří. Za následek má zahřívání především hlučnost, na kterou si bude muset uživatel nejspíše zvyknout, nebo se porozhlédnout po lepším výrobci.

Další nepříjemností je pak spotřeba při běhu na baterie - mobilní grafické karty sice mají podobnou technologii jako procesory, kdy snížují v době nízké zátěže svůj takt pro úsporu energie, ne vždy je však toto řešení dostačující. Pomoc se tak nabízí buď u náhradních baterií, nebo u dvou alternativ zmíněných v závěru článku.

Novinkou přehledu je grafická karta NVIDIA GeForce 8600M GT. Její parametry jsou popsané v tabulce, zajímavostí však jsou pipelines spojené dohromady - rozdělení na pixel a vertex pipelines je nahrazeno jednotným názvem Stream Processors, které dělají potřebné výpočty dle momentálních požadavků. Verze GS je sice výše taktovaná, má však pouze poloviční počet unifikovaných stream procesorů, takže je méně (cca o třetinu) výkonná. Celou tabulku uzavírá velmi výkonná karta 8700M ve vrcholné verzi GT, která se vyskytuje například v herním notebooku Toshiba X200 nebo v opoznání levnějším UMAXu VisionBook 7700WXR.

  Název karty  Takt jádra [MHz]  Takt  paměti [MHz]  Počet pixel / vertex pipelines  Šířka sběrnice [bit]  Verze DirectX / Pixel Shader   3DMark01  3DMark03   3DMark05   3DMark06 
ATI X1400  445 

250 

4 / 2  128  9.0c / 3.0  15000   5200  2200  880 
ATI X700  350  350  8 / 6  128  9.0 / 2.0  16350   6100  2600  920 
 ATI X1600 450  470  12 / 5  128  9.0c / 3.0  16000   8100  3500  1700 
 ATI X1700 475  400  12 / 5  128  9.0c / 3.0  20000   7200  4100  2000 
NVIDIA GF Go 6600* 375  300  8 / 4  128   9.0c / 3.0 15000  5800 2800  1150 
 NVIDIA GF Go 7600SE 450  350  8 / 5  64  9.0c / 3.0  13600   4900  2000  1250 
 NVIDIA GF Go 7600 450  500  8 / 5  128  9.0c / 3.0  17000  7900  3500  1900 
 NVIDIA GF Go 7600GT* 500  600  12 / 5  128  9.0c / 3.0   20865  11000  4900  2800 
 NVIDIA GF Go 7700 450  500  12 / 5  128  9.0c / 3.0  19700  10200  4100  2800 
Mobility Radeon HD 3650 600 700 120 128 10 / 4.0 - - 7000 3500
GeForce 8600M GS 600 700 16 128 10 / 4.0 - - 4200 2450
NVIDIA GF 8600M GT 475 700 32 128 10 / 4.0 - - 6400 3000 
Mobility Radeon HD 2700 700 700 120 128 10 / 4.0 - - 5000 4000
GeForce 8700M GT 625 800 32 128 10 / 4.0 - - 9000 4700


High-endové karty aneb elektrárna v tašce
Zde jsme se již dostali od polovičních řešení k segmentu karet, který se snaží vyrovnat desktopům. Ještě před několika lety byla dobrá grafická karta v notebooku raritou, dnes je k dostání již běžně notebook s dvojicí karet v režimu SLI. Nároky na spotřebu popř. vysoké pořizovací náklady nikdo neřeší, tyto notebooky mají za úkol stát na pracovním stole, dobře vypadat a plně nahradit stolní počítač (nutno podotknout, že mobilní grafické karty nedosahují stejných výkonů jako jejich desktopové sestřičky, neboť jsou limitovány konstrukcí notebooků). Se zmenšováním tranzistorů a tím větší energetické úspoře bude takovýchto řešení přibývat, vybral jsem proto několik grafických karet, u kterých je výkon na špičkové úrovni. Zajímavá je svými výsledky ATI X1900, která i přes největší počet pipelines není výkonnově nejlepší.

 Co znamená ...
 SLI - technologie firmy NVIDIA, která si dala za úkol propojit dvě navzájem doplňující se grafické karty do jednoho celku. Výsledek v praxi ukazuje, že to byl dobrý nápad, neboť toto řešení vychází levněji než špičkové grafické karty při zachování konkurenceschopných parametrů. Obdobnou technologii má i ATI - nazývá jí CrossFire 


 Název karty  Takt jádra [MHz   Takt  paměti [MHz   Počet pixel / vertex pipelines  Šířka sběrnice [bit] Verze DirectX / Pixel Shader   3DMark01 3DMark03  3DMark05  3DMark06 
ATI X1900*   400 470  36  / 8  256  9.0c / 3.0  11800  7080  3460 
NVIDIA GF Go 7900 GS SLI*  375  500  2x [20/7 ]  2x 256  9.0c / 3.0  24400  22000  10000  5000 
NVIDIA Quadro FX 2500M* 500 600 24 / 8 256 9.0c / 3.0 - - 8400 4690
NVIDIA GF Go 7950 GTX* 575  700  24 / 8  256  9.0c / 3.0  32000  21000  9395 5214 
GeForce 8800M GTS* 500 800 64 256 10 / 4.0 28301 24874 11777 7636
GeForce 8800M GTX SLI* 500 800 192 256 10 / 4.0 33367 46583 17230 12390

Všechny údaje jsou pouze orientační, neboť pro každou sestavu mohou vyjít o několik procent rozdílně.  *Benchmarky u grafických karet označených hvězdičkou jsou převzaty ze serveru notebookcheck.net 

Závěrem
Závěrem čtenář možná zjistí, že by chtěl notebook, který je tichý a úsporný, přičemž výkon je pro něj také nezanedbatelná položka. Zajímavé řešení tedy nabízí Sony ve svých noteboocích VAIO - málo výkonná, ale úsporná sdílená karta může být kdykoli přepnuta na silnější kartu s vlastní pamětí pomocí přepínače na těle notebooku. Po restartu je výkonnější karta k dispozici a může být kdykoli zase přepnuta na úspornější kolegyni. Tuto funkci používá i nová platforma Puma od AMD.

Druhým řešením může být externí grafická karta od firmy ASUS. Slibuje osminásobné zvýšení grafického výkonu při pouhém zapojením grafiky (navíc designově povedené) přes rozhraní USB 2.0 popř. Express Card. Tento nápad je poměrně zajímavý, s uvedním na trh si však ještě nějakou dobu počkáme. Podle posledních informací má být k dostání na zahraničních trzích již během několika týdnů.


Užitečné odkazy:

Oficiální stránky ATI s mobilními grafickými kartami
Oficiální stránky NVIDIA s mobilními grafickými kartami
Více benchmarků ze serveru notebookcheck.net

Autor:




mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.