Ještě před třemi lety "spamy" představovaly pouze sedm procent všech zpráv zasílaných elektronickou cestou, ale dnes se jejich podíl ve světovém měřítku odhaduje až na 54 procent. Podle Evropské komise takové zahlcení představuje vážnou překážku v rozvoji obchodování přes internet a budování informační společnosti. Podle odhadů "spamy" loni způsobily evropským podnikům ztráty v produktivitě ve výši 2,5 miliardy eur.
Nevyžádané elektronické komunikace, především krátkých textových zpráv SMS, se hojně využívalo i v přistupujících zemích během předvolebních kampaní a zejména při letošní sérii referend o vstupu do Evropské unie.
Avšak od dnešního dne platí nová směrnice o ochraně soukromí a osobních dat v elektronické komunikaci, která zakazuje zasílat nevyžádaná sdělení přes internet a mobilní sítě. Členské státy unie byly mezitím povinny směrnici zapracovat do svého práva. Například v Belgii příslušný zákon hrozí za zasílání nevyžádaných informací pokutou od 250 až do 50.000 eur.
"Směrnici připadá klíčová role ve snaze posílit důvěru spotřebitelů v internet a elektronickou komunikaci, která je předpokladem úspěšného elektronického obchodu a informační společnosti," zdůrazňuje komisař Erkki Liikanen.
V "patnáctce" se nyní každý den uskuteční více než 207 milionů elektronických obchodů a na jednoho obyvatele v průměru připadá 138 operací ročně. Další rozvoj vyžaduje větší důvěru veřejnosti v tento druh obchodu, která je relativně nejvyšší ve Skandinávii a nejnižší v Řecku a na Pyrenejském poloostrově.
Elektronickému obchodování důvěřuje stále více lidí i v České republice. Podle nedávného šetření agentury GfK v posledním roce v tuzemsku prostřednictvím internetu nakoupilo 1,5 milionu lidí, což je více než polovina všech českých uživatelů celosvětové počítačové sítě. Lidé podle průzkumu přesto nadále nedůvěřují internetovým bankovním převodům a upřednostňují nákup na dobírku.
Směrnice rovněž zakazuje odesilateli zpráv zastírat totožnost. Ve všech komerčních sděleních musí být uvedena reálná adresa, na niž lze odpovědět, že příjemce napříště odmítá další informace.
Direktiva rovněž ukládá povinnost dát uživateli jasně na vědomí, že data o jeho chování, například návštěvy oblíbených webových stránek, mohou být zaznamenávána a archivována, a to za jakým účelem, jakož mu i umožnit vše odmítnout. I určení místa volání z mobilního telefonu bude napříště možné jen se souhlasem uživatele, ovšem s výjimkou předání dat záchranným službám či kriminalistickým a bezpečnostním úřadům, za přísných zákonných podmínek pro odposlech.
Úskalí nových pravidel hry podle expertů spočívá v tom, že drtivá většina nevyžádaných sdělení, která zahlcují Evropu, nevzniká na starém kontinentu, ale hlavně ve Spojených státech, kde však tamní legislativa také začíná přitvrzovat. EK vybízí členské státy k uzavírání dohod o spolupráci s USA a dalšími státy při potírání "spamů". Závažná role v prosazení směrnice do praxe připadá také vývoji stále účinnějších filtrů, které by zablokovaly nevyžádaná sdělení.
České ministerstvo informatiky připravuje zákon o regulovaných službách informační společnosti, který však má nadále umožňovat zasílání spamů právnickým osobám. Podle ministra Vladimíra Mlynáře cílem zákona je, aby lidé mohli dostávat reklamní sdělení pouze v případě, že s tím budou výslovně souhlasit.
Odborníci odhadují škody způsobené v tuzemsku spamem na desítky milionů korun. V USA to však bylo loni kolem devíti miliard dolarů. Ztráty vznikají na straně uživatelů na poplatcích za stahování e-mailů i za čas věnovaný jejich čtení a mazání.
