Asi ještě se již někdy setkali s tím, že jste dlouho mysleli na řešení nějakého problému a pak šel kolem vás kolega, který jednoduchým nápadem vyřešil to, nad čím jste celou hodinu bádali. Vy jste si pak mohli lámat hlavu, jak jen je možné, že jste na něco tak jednoduchého nepřišli sami. Něco podobného možná proběhlo při nalezení nového způsobu bezdrátového přenosu dat, který nevyžaduje ani watt elektrické energie.
Jaký byl Apríl? Malé ohlédnutí za nejvtipnějším dnem na českém internetu
Falešná informace o Gatesově smrti vyvolala poprask v Jižní Koreji
Aprílové žertíky na internetu
TECHeKONOM: Gates se na Apríla nechal nachytat a rozhovor s fiktivním kanadským premiérem...
Nápad za všechny peníze Nová technologie není ani tak nová svým základem, jako spíše způsobem využití. „ Měli jsme to neustále před sebou, ale nikoho nenapadlo takové využití,“ říká Dimitrij Šikuljov z Nižnětagilského institutu v ruské Sverdlovské oblasti, kde na tento nápad přišli. Impuls, který v hlavách vědců rozsvítil nápad, byl výpadek elektrické energie. „Všem pracovníkům přestal pracovat počítač, nešla ani síť a my jsme museli najít řešení, jak si potřebná data předávat i za tohoto stavu,“ vysvětluje Šikuljov. Tak zkoušeli různé možnosti, avšak každá z nich ztroskotala. Až přišel jako blesk z čistého nebe nápad s velkým N. „Došlo k tomu při vzpomínce na léta strávená ve školních škamnech,“ přibližuje inženýr Ivan Ivanovič Chytrolinov. „Vedle vědomostí jsem si odtud i odnesl i schopnost improvizace,“ rozvíjí Chytrolinov. A právě při zrodu tohoto nápadu se ruskému inženýrovi schopnost improvizace skutečně hodila.
Jak to funguje Nově objevený systém vyžaduje minimálně dva operátory, kterými mohou být v případě důkladného proškolení případně i příjemce a odesílatel. Právě na jejich schopnostech pak závisí spolehlivost celé technologie. Rychlost přenosu se pohybuje v řádech kB za sekundu a ve speciálních případech může dosahovat až několik GB za sekundu, ale v tom případě se výrazným způsobem zvyšují vstupní náklady. Právě při přenosu malého objemu dat patří mezi výhody této technologie zanedbatelné náklady na materiál. Při pokusech o přenos většího objemu dat dochází až k jejich stoprocentní ztrátě, což je jeden z problémů, který se zatím vědcům nepodařilo vyřešit. Základní proces přenosu dat tedy vypadá následovně. Odesílatel si vezme tužku a papír. Na tento papír pomocí tužky napíše v jakémkoliv formátu či kódu data, která potřebuje poslat. Čím menší znaky, tím větší objem dat je schopen přenést. Poté, co dokončí tento proces, vybere si z některý z dálkových nosičů (jejichž obrázky vidíte na konci článku) a podle vzoru svůj papír upraví do tvaru vybraného nosiče. Již tuto práci však za něj může provést operátor. V okamžiku, kdy je nosič připraven, vydá odesílatel (operátor) hlasový či jiný povel, který inicializuje příjemce (operátora). Následně dojde k odeslání dat. Rychlost a přesnost přenosu je v tom okamžiku plně závislá na odbornosti odesíletele, či jeho operátora. Příjemce následně vezme nosič, převede jej do čtecího tvaru a data převede na libovolnou platformu. „Zkoušeli jsme, jaké maximální objemy dat lze naráz přenést a využili jsme tzv. zdvojení nosičů,“ vysvětluje Šikuljov. V tomto případě se místo záznamu dat prostřednictvím tužky využilo paměťové zařízení typu karty flash. Na ní byla data zaznamenána a karta pak byla připevněna pomocí lepící pásky k tělu dálkového nosiče. Osvědčilo se využít čtvrté generace nosičů, které sice nejsou tak přesné, ale zato bez větších ztrát přenesou i karty s kapacitou v řádech GB. „Bohužel jsme zatím nedokázali najednou přesunout data v řádech desítek a stovek GB, neboť i při zdvojení dálkových nosičů nedokázal systém připojený pevný disk přenést,“ stěžuje si Chytrolinov.
Osvědčí se technologie? Bezdrátový, tichý, levný, energeticky nenáročný – to jsou všechno přídomky, kterými se nová technologie může pyšnit. Komerčního nasazení v praxi se však v důsledku svých nedostatků patrně v nejbližší době nedočká.
| Druhy přenosových nosičů |
|
|
|
|
|
|
|
|
Další aprílové články:
