Tramvaj Škoda 15T For City s nápisem CVIČNÁ JÍZDA slouží k intenzivnímu přeškolování řidičů na tento nový typ. V ulicích Prahy ji potkáte poměrně často, ve vozovně Pankrác jich parkuje již třicet.
Na přeškolování se vybírají řidiči, kteří právě musí vykonat pravidelné přezkušování předepsané zákonem jednou za tři roky. Pro některé tramvajáky je přecvičení na jakýkoliv nový typ vítaným zpestřením a příležitostí řídit pro změnu jiné vozidlo.
Přecvičení na novou tříčlánkovou tramvaj 15T má dvě fáze. První je teoretická. Žák při ní dostane příručku, v podstatě výtah z velmi rozsáhlého manuálu výrobce. Pak se přímo ve vozovně podívá, kde ve voze přesně je to či ono konkrétní zařízení.
Musí toho zvládnout relativně dost: ruční otevření dveří z prostoru cestujících i z vnější strany vozidla, odbrzdění mechanické brzdy třemi na sobě nezávislými způsoby atd.
Úsměvnou částí výuky je umístění a použití uhláku v nové roli. Slouží pro manuální doplnění písku do pískovače z prostoru vozidla. Běžně se písek doplňuje strojně z vnějšku.
Poté následují jízdy žáka pod dohledem instruktora, a to nejprve opět přímo v prostorách vozovny. Zde nacvičí například průjezd myčkou a ovládání různých zařízení od brzd až po rádiové ovládání.
Kam se vejde Porsche, vejdu se i já. Skoro
I když to tak nevypadá, vnější šířka tramvaje 15T For City je na milimetr shodná s šířkou tramvaje 14T, známé pod přezdívkou Porsche. Přesto se vozidlo chová v obloucích jinak (průjezdní profil, vybočování čelních podvozků) než všechny ostatní typy pražských tramvají. S tím vším musí tramvaják počítat.
Po zkušebních jízdách následuje jízda mimo vozovnu, při které již neprobíhá výuka. Instruktor pomáhá řidiči vnímat vlastnosti vozidla během jízdy v tramvajové síti Prahy za běžného provozu. Výběr trasy je libovolný. Důležité je získat zkušenosti s průjezdem tramvaje 15T v přeplněných ulicích hlavního města. Dvojice dává obvykle přednost místům, kudy řidič běžně nejezdí na linkách své vozovny.
Na vhodných místech, např. na málo využívaných obratištích, simuluje řidič s instruktorem různé poruchy, aby se je naučil řešit. Procvičuje se zejména odpojení pohonů podvozků. Řidič může "vypnout" až osm ze šestnácti motorů v tramvaji.
Po absolvování jízdy následuje přezkoušení. Pokud tramvaják uspěje, může řídit také typ Škoda 15T For City.
A stojí to za to?
Jde i o to, jestli jsou řidiči za možnost usednout do nového stroje vůbec rádi. Shrňme si jejich chválu i hanu.
Mezi plusy téměř všichni řidiči zařazují vynikající výhled z kabiny řidiče a skvělé jízdní vlastnosti. Tramvaj si např. sama hlídá smyk či skluz. Řidič se v těchto případech nemusí na rozdíl od T3 starat o řízení pískování, protože řídicí jednotka kontroluje adhezi každého kola.
Řidiči také chválí klimatizaci kabiny a automatické několikazónové topení. Mají ovšem výhrady k řešení větrání salonu cestujících. Pokud cestující otevřou výklopná okna, jde vzduch vháněný bezprůvanově ventilátory do prostoru cestujících vyfouknut přímo ven. Otevření oken tak způsobí paradoxní situaci: minimální větrání.
Tramvaj má také tempomat a omezovač. Tempomat tramvajáci nejvíc využívají v dlouhém stoupání na Barrandov, při jízdě zpět využívají omezovač.
Vzhledem k tomu, že filozofie umístění ovládacích prvků vychází v tramvaji For City z vozidla 14T (Porsche), dělí se dál řidiči na tři skupiny. První a poslední skupinu tvoří skalní příznivci a odpůrci koncepce. Mezi nimi jsou ti, kterým umístění ovládacích prvků na jakémkoliv typu nedělá problém. V tomhle ohledu se patrně nedá vyhovět všem, a zatím se nezdá, že by to byl vážný problém.
Starosti by prý mohla způsobit nehlučnost tramvaje. Pravda, vyhovuje cestujícím uvnitř i obyvatelům v okolí tramvajových tratí. Tramvajáci to ale vidí jinak. Vědí, že chodci jsou navyklí na značný hluk tramvají, mezi kterými vyniká svým charakteristickým zvukem padajícího železářství typ 14T. Doslova se ovšem děsí okamžiku, kdy jim do dráhy vstoupí maminka s kočárkem (nebo dítě či babička s holí), protože přijíždějící tramvaj neuslyší.
Tramvaj v takovém případě nemá kam uhnout a její brzdná dráha je dlouhá. Řidičům tak nezbývá než doufat, že si veřejnost vtluče do hlavy, že tramvaj (stejně jako vlaky) jezdí podle drážního zákona. Přednost chodců na přechodu před tramvají neplatí. Tramvaj musí, lidově řečeno, respektovat pouze semafory.