Lékař Edward Schwarz z americké univerzity v Rochesteru chce ve své laboratoři zatočit s malými původci velkých problémů: s bakteriemi odolnými proti antibiotikům. Spolu s kolegy se soustředí především na výzkum metod boje s bakterií Stafylococus aureus, známé jako "zlatý stafylokok".
Tato bakterie za běžných okolností není nebezpečná. "V těle ji má asi třetina z nás a obvykle nám nezpůsobuje žádné problémy," říká Helena Žemličková ze Státního zdravotního ústavu.
V některých zemích se stafylokoky odolné proti antibiotikům (tzv. MRSA) staly vážnou hrozbou. V USA podle odhadů zabijí zhruba 19 tisíc lidí ročně, většinou v nemocnicích. Dalšímu půl milionu lidí infekce způsobená stafylokokem pobyt v nemocnici prodlouží (a prodraží).
Schwarz a jeho kolegové z univerzity v Rochesteru jsou jedním z několika týmů na světě, které se věnují vývoji nového prostředku proti zlaté bakterii, tedy vakcíny. Zatím pacienty chrání jen antibiotika a dodržování hygienických postupů. "Představa je taková, že by vakcína dočasně chránila nejvíce ohrožené pacienty," vysvětluje cíle výzkumu Helena Žemličková. Jednat se může například o staré lidi po náročných operacích.
Petriho miska s kulturou zlatého stafylokoka
Vakcína nechá pancíř vybuchnout
V Rochesteru postupují údajně z celého výzkumného peletonu nejrychleji. Loni v létě našli pro vakcínu vhodný cíl: bílkovinu GMD, která má klíčový úkol v životě bakterie. Stará se o otevření jinak velmi neprostupné a pečlivě "opancéřované" bakteriální stěny při buněčném dělení. Bez správně fungující GMD se bakterie množí jen těžko.
Na lékařské konferenci v Kalifornii nyní Schwarz kolegům představil výsledky další práce. Jeho týmu se prý podařilo najít vhodné látky vyráběné imunitním systémem, které GMD napadají a brání tím množení bakterie. Elektronový mikroskop odhalil, že bakterie se v přítomnosti zkoušených protilátek řadí do dlouhých řetězců, ve kterých se špatně množí.
Vědci objevili dokonce i stopy bakterií, které se doslova roztrhly na kusy. Samotný "výbuch" ale pod mikroskopem nemohou sledovat přímo, protože to použitá metoda neumožňuje. I proto nemají pro tento jev zatím přijatelné vysvětlení a hodlají ho dál zkoumat.
Zajímavé jsou především výsledky další části pokusů. Lékaři z Rochesteru ověřili účinnost vakcinace vybranými protilátkami proti bílkovině GMD u laboratorních hlodavců. Mezi očkovanými zvířaty nákaze zlatým stafylokokem úspěšně odolávalo až dvakrát více zvířat než ve skupině kontrolní. Nejlépe na tom byli ti potkani, kteří dostali největší dávku vakcíny.
Zatím ale musíme spoléhat jenom na Schwarzovo slovo. Výsledky nebyly publikovány v žádném časopise, kde by závěry i postup jeho týmu mohli podrobně prověřit kolegové z oboru. Publikování se ale prý brzy chystá.
Za rok na lidech
Zkoušky na velmi malém počtu lidí by měly začít už příští rok, tvrdí v Rochesteru. Pak by mohly následovat další, rozsáhlejší zkoušky a až po několika letech by se vakcína mohla dostat do běžné praxe.
Lékaři ale zatím neslibují zázraky: "Účinnost vakcíny u lidí nebude stoprocentní," říká Schwarz. Ale i snížení výskytu infekcí MRSA třeba o třetinu by mohlo přinést velké úspory a zachránit tisíce životů ročně.
Vývoj vakcíny bude provádět společnost Codevax, založená společně univerzitou v Rochesteru a soukromým kapitálem. Úspěšná vakcína proti MRSA by pro ni mohla znamenat obchodní příležitost za stovky milionů dolarů.
Zatím je ale na počítání dolarů příliš brzy, varují jiní odborníci. Například specialistka Jodi Lindsay z londýnské Univerzity sv. Jiří serveru Chemistry World řekla, že Schwarzovy výsledky ze zkumavky totiž nejsou ojedinělé: "Omezit růst MRSA nebo ho zabít umí ve zkumavce spousta člověku neškodných sloučenin."
Pokud se ale potvrdí výsledky očkování u laboratorních zvířat a pak i u lidí, dá se čekat, že v Rochesteru přibude několik nových milionářů.
zlé nemocniční zlatoTakzvaný Methicilin-rezistentní zlaté stafylokoky (MRSA) jsou kmeny běžné bakterie Stafylococcus aureus odolné proti velké skupině antibiotik nazývaných beta-laktamy, kam patří například penicilin.  Kultura bakterií zlatého stafylokoka Odolná bakterie je problémem především v nemocnicích. Protože tu mikrobi najdou antibiotika na každém kroku, odolné kmeny jsou zastoupeny v podstatně větší míře než jinde. Navíc tu nachází vhodné oběti: oslabené a nemocné. Pacienti často dostávají dlouhodobě antibiotika a MRSA tedy v jejich těle nemá konkurenci. MRSA představuje velký problém například ve státech jižní Evropy nebo v USA. Naopak jen minimálně se objevuje ve státech severní Evropy. Jeho rozšíření souvisí s řadou faktorů: s hygienou v nemocnicích a místními podmínkami, ale také s mírou používání antibiotik. V zemích, kde je míra jejich spotřeby vysoká (např. v jižní Evropě), bývá vysoká i míra výskytu MRSA a jiných odolných bakterií. V Čechách je počet nemocničních pracovišť s výskytem MRSA podstatně nižší. V roce 2000 se u nás našlo jenom pět pracovišť s výskytem odolné bakterie. V roce 2005 už jich bylo 51, tvrdí statistiky. Nárůst se ale zastavil. "Zhruba poslední čtyři roky je situace stabilizovaná," říká Helena Žemličková ze Státního zdravotního ústavu. Proč se šíření odolných bakterií zastavilo či proč se naopak počet infekcí na přelomu tisíciletí tak prudce zvýšil, podle ní nelze jednoznačně říct: "Příčin bude zřejmě celá řada: může to souviset se zlepšením dodržování hygienických pravidel, změny v používání antibiotik. Také se objevily nové kmeny bakterií, které vytlačily ty starší." |
Zdroje:
Setkání ortopedických chirurgů
http://www.ors.org/annual_meeting.html
Chemistry world
http://www.rsc.org/chemistryworld/News/2011/January/16011101.asp
Tiskové prohlášení
http://www.sciencedaily.com/releases/2011/01/110116144436.htm
