Při přečtení zprávy o tom, že AMD představila novou koncepci formátu základních desek s názvem DTX, se jistě nejednomu z nás vybavil podobný pokus Intelu. Ten někdy během vývoje a života Pentia4 uvedl formát BTX, který měl ovšem několik zásadních nedostatků a nakonec se sám o sobě ukázal jako nepotřebný, a tak ho loni Intel hodil do koše.
Dopadne DTX stejně? Možná ne
A právě teď přišla firma AMD s vlastním návrhem, který by měl být odlišením od stávajícího, nicméně již celkem starého formátu ATX. Nás všechny tedy zajímá, v čem je DTX lepší než ATX a proč si AMD myslí, že má s DTX větší šanci než Intel s BTX?
Inu, první výhodou je, že DTX na rozdíl od BTX je s dnešním ATX kompatibilní, což je celkem podstatná věc, na kterou právě BTX hodně doplatil. Těžko totiž budete prosazovat nový formát základních desek, když je není pomalu do čeho namontovat.
-
Srovnání ATX a BTX z hlediska chlazení komponent
AMD své DTX představuje jako formát základních desek pro malé a přátelské :) počítače, doslova ,,desktop friendly“, přesněji to bude pro platformu SFF (Small Form Factor). AMD také u formátu DTX na rozdíl od Intelovského BTX striktně nenařizuje výrobcům, co kde má být umístěno, na což rozhodně někteří rádi uslyší.
DTX má tedy být otevřenou specifikací, bez licenčních poplatků, což se od BTX značně liší. Výrobce DTX desky vlastně musí jen dodržet rozložení montážních děr, což bychom jako uživatelé rozhodně přivítali. Já nevím jak vy, ale já bych se nerad dožil situace, kdy každý výrobce základní desky potřebuje i jinou skříň.
DTX by mělo existovat ve dvou variantách: DTX o rozměrech desky 244x200mm a mini-DTX s rozměry 200x170mm. A čím by DTX mělo oslovit natolik, že by mohlo dojít k nahrazení stávajícího ATX?
Prý je to otázka hlavně pro výrobce. Ze standardně velikého panelu se totiž dají vyříznout dvě PCB formátu ATX. U DTX by se ze stejně velkého kusu měly nechat vyříznout hned 4ři PCB a u mini-DTX dokonce 6 kusů. To by znamenalo zejména snížení výrobních nákladů a vzhledem k tomu, že BTX deska by měla zůstat ATX kompatibilní, by to pro koncového uživatele mohl být jedině přínos.
Uvidíme tedy, jak to s DTX nakonec dopadne. Celkem by mohla mít naději na život, protože se přeci jen nesnaží nahradit ATX jako celek, což BTX měl a chtěl. A v malých počítačích by mohl mít skutečně naději na úspěch. Na tento rok se například již DTX formát základních desek objevil v plánech MSI a ASUSu.
1TB disk oficiálně představen!
A hned s impozantními parametry! A kdo by čekal, že oním diskem bude pevný disk od společnosti Seagate, tak je vedle, jak ta jedle. Seagate, největší výrobce pevných disků na světě, nějak zaspal a předběhl ho Hitachi se svou novou řadu 7K1000.
A parametry nového disku jsou vskutku zajímavé. Hitachi přijde s dvěma (4) variantami 3,5“ pevných disků pro desktopy. K mému překvapení budou na trhu také disky s rozhraním ATA133, ale těch si při jejich ceně asi těžko někdo všimne, navíc, když budou v parametrech poněkud zaostávat za modely s rozhraním SATA300 (,,lidově“ SATA2). Soustřeďme se tedy na krále trhu Hitachi 1TB SATA300. Hitachi 1TB nabídne tedy konečně 1TB kapacity (ve skutečnosti asi ,,jen“ 930GB po zformátování). Této kapacity se dosáhlo zejména použitím 5ti ploten, které obsluhuje celkem deset hlaviček.
-
Test: 320GB pevných disků
Ani další parametry nejsou nezajímavé. 16MB vyrovnávací paměť dnes stále není úplným standardem a nový Hitachi má hned 32MB vyrovnávací paměť. Když vezmu do úvahy, jak dlouho trvalo, než se z 8MB přešlo na 16MB, tak 32MB je tu celkem dost brzy. Rychlost disku je tradičních 7200 otáček za minutu a zpoždění tedy 4,17ms. Naproti tomu ihned zaujme fyzická rychlost čtení i zápisu, kdy Hitachi uvádí 140MB/s, což pomalu začíná ohrožovat i 10 000otáčkové Western Raptory.
Spotřeba by měla činit slušných 4,5 – 14W v závislosti na vytížení a hluk by se měl pohybovat okolo 32db, což také, na 5 ploten a deset hlaviček, celkem jde. A cena za tuhle srandu? U 1TB modelu SATA je stanovena na zajímavých 399USD, tedy v korunách, po připočtení daně, cla, dalších daní ze vzduchu a dalších poplatků z existence a po přičtení tradiční ,,vysokohorské přirážky“ můžeme mluvit o štěstí, pokud tento disk pořídíme pod 10 500 korun.
Radovat se většina z nás nejspíše bude moci ze zlevnění menších disků, které po uvedení nových velikánů zpravidla následuje – 400GB pod 3000,- s DPH ?
Autor je šéfredaktorem počítačového magazínu Digital Doom´s DigiWorld.
