Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Noviny dělají z bojkotu telenovely zprávu. Facebooková čísla ale nejsou důležitá

  • 310
"Jde o celospolečenský jev, už mu fandí třicet tisíc lidí na Facebooku," píše se často ve zprávách. Komentátoři dělají z těchto triviálních facebookových aktivit málem hlas veřejnosti. Pro srovnání zapomínají uvést, že třeba skupina Válení v posteli má už přes 420 tisíc fanoušků.

Kdyby si někdo udělal představu o Facebooku jen na základě častých zmínek (většinou nespecializovaných) novinářů, musel by dojít k tomu, že je to neuvěřitelně elitní a směrodatná komunita, kde se scházejí významné autority všech oborů. Facebook je přitom podobný spíše hromadné dopravě nebo hospodě: kdokoli tam může říkat cokoli.

Jenže na Facebooku najdou novináři to, co v hospodě ne: "přesná čísla". Kolik lidí říká "Zachraňte Rumcajse", kolik fanoušků nasbíral který herec či který politik dal jaké fotky na svůj profil. Aktuálně třeba vyšla zpráva upozorňující na velkou popularitu facebookové události "Bojkot Tisíce a jedné noci na TV Nova !!!". Článek evidentně považuje třicet tisíc uživatelů Facebooku za cosi významného, jako kdyby šlo o desetitisícovou demonstraci proti prezidentovi na Václavském náměstí.

Na Facebooku vede víkend, loučení, válení, komáři a pláž

Každý, kdo Facebook nějakou dobu používal, přitom ví, že význam těchto jednorázových skupin (Groups), stránek (Pages) a událostí (Events) je nepatrný. Zvláště mladší generace bere příslušnost k těmto skupinám jako jakousi formu komunikace, sebevyjádření a nadsázky. "Olajkují" stránku (označí stránku, že se jim líbí) "Nesnáším loučení :(", jejich facebookoví přátelé si to přečtou a olajkují ji také. O nic nejde.

Populární stránky českého Facebooku

Výběr ze seznamu stránek s nejvíce fanoušky podle Fejsbucek.cz. Tento boxík by se měl tisknout vedle každé "ohromující" statistiky o tom, co všechno je "důležité a šokující", protože si to "na mezinárodní síti Facebooku získalo desetitisíce fanoušků, jejichž počet navíc stále roste".

2. Nesnáším loučení - 443 662

4. Milujeme víkend - 425 585

5. Válení se v postěli - 425 396

7. Nesnááším komáry!! - 412 154

13. Já chci na pláž... - 354 764

Číslo udává počet "lajků", tedy počet lidí, kteří u dané stránky klikli na tlačítko "Líbí se mi" (v angličtině "Like").

Dokazuje to, že jsou všechny skupiny a stránky na Facebooku nesmyslné a bezzubé? Vůbec ne. Ale i tento krátký výčet dobře demonstruje, že počet facebookových fanoušků není v žádném přímém vztahu s důležitostí tématu či "odhodlanosti fanoušků".

Podle nás se také významně liší způsob používání Facebooku, srovnáme-li žáky středních škol a pracující uživatele. Všudypřítomné "lajkování" je oblíbené právě mezi mladšími uživateli. To neznamená, že by se mu museli všichni uživatelé oddat. E-mail lze také používat k přeposílání řetězových zpráv a hoaxů, což neznamená, že by kvůli tomu byl nepoužitelný jakožto nástroj mezilidské komunikace.

Problém nastává ve chvíli, kdy se o "facebookových událostech" píše jako o událostech významných, či významnějších, než těch skutečných. Důvodů je zřejmě více:

  • iluze přesnosti - Málokdy můžeme přesně říci, kolik lidí se účastnilo protestního shromáždění, ale na Facebooku najde novinář vždy přesné číslo fanoušků. Tato čísla mohou být užitečná z marketingového hlediska nebo pro zábavu, nikoli ale pro posuzování důležitosti veřejných otázek. Důkazem budiž tabulka výše.
  • nedostatek času nebo lenost - Psát o tom, co někdo udělal nebo řekl na Facebooku je mnohem jednodušší, než někomu zavolat nebo shánět odborníka z oboru. To není nic nového, různé ankety, dopisy čtenářů a hlasy lidu se v médiích vyskytují už od prvotních časopisů, stejně jako průzkumy a statistiky.
  • senzacechtivost - Facebook je populární, kontroverzní, pro mnohé i záhadný nebo nebezpečný. Ať už jste uživatelé Facebooku, nebo ne, víte o něm a občas o něm s přáteli mluvíte. Facebook je teď zkrátka "in" a média jsou rozhodnuta z toho něco vytěžit.
  • fascinace novými technologiemi, snaha nezůstat pozadu - Pochopitelná je tendence zveličovat význam nových, neznámých a ne zcela pochopených technologií. Vtipně to shrnuje parodie od Jona Stewarta a jeho týmu v reportáži utahující si z toho, jak americká média houfně, bezhlavě a často nesmyslně vtrhla na Twitter a Facebook.

Mnoho lajků a skutek utek

Washington Post cituje zajímavou studii, která dobře ukazuje banalitu počtu facebookových fanoušků. Ukazuje se totiž, že daleko spíše než postoj, který by vedl k nějaké akci, vyjadřují uživatelé Facebooku svým "lajkováním" postoj, se kterým chtějí být spojování. Je to asi jako přehánění v životopise - každý chce trochu vylepšit svou image.

Dobrou, a trochu smutnou ukázkou jsou fanoušci humanitárních projektů. New Yorker si všímá, že "stránka Save Darfur Coalition za pomoc Darfuru má přes 1 282 339 členů, ale průměrný příspěvek jednoho člena je devět centů... Jinými slovy, facebookové vyjádření aktivismu je úspěšné nikoli díky motivaci ke skutečné oběti."

Facebook teprve začíná

Ještě nevíme, co Facebook je a co může být. Víme ale, že to není ukazatel toho, co je a co není reálné.

Facebook je stále nová, rozvíjející se a svým způsobem ještě primitivní platfroma komunikace, která se rozvíjí fascinujícím tempem a často nečekaným způsobem. Jak říká postava Marka Zuckerberga ve filmu The Social Network: "Ještě nevíme, co Facebook vlastně je."

Víme ale, co Facebook není. Není to statistický nástroj, který nahrazuje reálná data o tom, co se v životě děje a na čem záleží. Snad na to brzy přijdeme.

Mimochodem, anglická skupina "Facebook není skutečný život" má 179 členů, "Facebook prodlužuje život" 216 členů a "Facebook mi změnil život" 831 lajků. Takže je vidět, že skutečně jde o celospolečenský fenomén. A nyní mne omluvte, nerad se s vámi loučím (443 tisíc fanoušků), ale konečně je tu víkend (425 tisíc fanoušků), jdu se válet (425 tisíc fanoušků).