Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Americká armáda zkouší nové náboje. Dnešní munice nestačí

  0:44aktualizováno  0:44
Dnešní pěchotní munice vojáků NATO je v mnoha ohledech neuspokojivá, ukazují zkušenosti z bojiště. Americká armáda proto spouští program hledání náhrady, která dost možná bude připomínat dnešní munici do brokovnic.

Americký voják při střelbě z karabiny IIC (Improved Individual Carbine) firmy Colt | foto: US Army

Proč mají vojáci s uvedenými náboji problém? V případě puškového náboje 5,56 mm je to především omezený dostřel. Účinný dostřel munice 5,56 mm je 300 až 400 metrů, i když zkušení střelci dokážou zasahovat cíle i na delší vzdálenost. Lehká 5,56mm střela je také náchylná na vítr, což omezuje její přesnost na dlouhé vzdálenosti.

Kde se používají?

Země NATO používají již téměř 30 let stejnou puškovou munici. Náboje 5,56 × 45 mm najdeme v útočných puškách, karabinách nebo lehkých kulometech. Výkonnější munici 7,62 × 51 mm v univerzálních kulometech, puškách pro přesnou střelbu nebo v odstřelovacích puškách. Nejvýkonnější náboj 12,7 × 99 mm pak vojáci nabíjejí do těžkých kulometů a těžkých odstřelovacích pušek.

Kromě toho se v posledních letech rozšířily i specializované náboje. Ve Spojených státech to je .300 Winchester Magnum (7,62 × 66B) pro odstřelovací pušky a z Finska přišla .338 Lapua Magnum (8,6 × 70).

Problémy jsou také s penetrací některých překážek a také s omezeným účinkem v cíli – někdy je nutné zasáhnout protivníka vícekrát pro jeho vyřazení z boje.

Při zavádění munice omezený dostřel 5,56 mm nebyl problém, protože se zjistilo, že k přestřelkám mezi vojáky dochází v 90 % do vzdálenosti 300 metrů. Avšak v Afghánistánu vojáci často potřebovali vést palbu na cíle vzdálené až 1 kilometr. Důvodem byla především výzbroj protivníka v podobě AK-47 využívající sovětský náboj 7,62 × 39 mm. Povstalci tak dokázali vést (hustší) palbu na větší vzdálenost než spojenečtí vojáci.

Hlavní typy dnes používané NATO munice pro pěchotní zbraně. Zleva: 7,62 × 51 mm...

Hlavní typy dnes používané NATO munice pro pěchotní zbraně. Zleva: 7,62 × 51 mm NATO, prototyp munice 6,5 × 43 mm, 6,5 × 39 mm Grendel, 6,8 × 43 mm Remington SPC a 5,56 × 45 mm NATO.

Řada armád proto začlenila do družstev pušky pro přesnou střelbu v ráži 7,62 mm. Výkonnější munice 7,62 mm má větší dostřel a větší efekt v cíli. Nevýhodou je však velká hmotnost (2× větší než munice 5,56 mm), větší zpětný ráz nebo někdy příliš velký výkon, při boji na blízkou vzdálenost dokáže munice 7,62 mm prostřelit několik zdí a tím ohrozit civilisty nebo spřátelené jednotky.

Při používání munice 7,62 mm také klesá schopnost zasáhnout cíl, voják unese dvakrát více munice 5,56 mm, než voják nesoucí munici 7,62 mm, takže má větší šanci zasáhnout více cílů.

Hledá se náhrada

M855A1 EPR

M855A1 EPR

Řadu z těchto problémů řeší nový americký náboj M855A1EPR (Enhanced Performance Round) v ráži 5,56 × 45 mm. M855A1 EPR má větší ranivost v měkkém cíli a větší průraznost (ocel) než náboj 7,62 × 51 mm NATO. Přitom je rychlejší a přesnější než původní munice 5,56 mm.

Jeden problém však stále zůstává – krátký dostřel. Americká armáda US Army proto spustila na začátku letošního roku trojici programů s cílem vyvinout novou generaci pěchotních zbraní a příslušné munice.

Americká armáda US Army v rámci programu LDAM (Lightweight Dismounted Automatic Machinegun) a CLAWS (Combat Lightweight Automatic Weapon System) vyvíjí novou generaci pěchotních zbraní. V rámci programu SAAC (Small Arms Ammunition Configuration) se pak testuje nová pěchotní munice nahrazující nejběžněji používané náboje ráží 5,56, 7,62 i 12,7 mm.

Program CLAWS se snaží najít novou rodinu univerzálních zbraní nahrazující útočné pušky, karabiny, lehké kulomety a pušky pro přesnou střelbu. Všechny zbraně programu CLAWS budou komorovány na stejný náboj a budou využívat maximální počet shodných dílů.

LDAM naopak hledá náhradu za univerzální kulomety M240 (7,62 × 51 mm) a také možná za "půlpalcové" (12,7 × 99 mm) těžké kulomety M2. Program LDAM požaduje dostřel na úrovni munice 12,7 mm (1500 – 2000 m), ale při mnohem menší hmotnosti náboje.

Klasická munice 5,56 × 45 mm a vpravo experimentální beznábojnicová munice

Klasická munice 5,56 × 45 mm a vpravo experimentální beznábojnicová munice

Hlavní otázkou je však munice, kolem které se bude stavět zbraň. V rámci programu SAAC se hledá nová generace munice překonávající současné ráže. Horkým kandidátem pro program LDAM je například náboj .338 Lapua Magnum (8,6 × 70). Kromě toho budou testovány náboje 8,59 × 64 mm Norma, 9 × 90 mm MEN nebo 10,6 × 83 mm Barrett.

SAAC také hledá náhradu za munici 5,56 × 45 mm. Hlavním požadavkem je účinný dostřel alespoň 600 metrů pro útočné pušky a 1000 m pro kulomety. Munice se nemá stát novým standardem jen pro útočné pušky, ale také pro pušky pro přesnou střelbu a lehké kulomety. Podle deníku Think Defence se uvažuje o rážích 6,35, 6,5, 6,86 a 7 mm.

Společným jmenovatelem pro všechny ráže je minimální hmotnost a objem. Řešením pro všechny ráže proto může být beznábojnicová munice, kde je střela zcela zasazená do plastového obalu – podobně jako u brokových nábojů.

Munice obsahuje speciální "prachovou" náplň s extrémně vysokou teplotou vznícení (HITP). Například experimentální beznábojnicové náboje v ráži 5,56 mm mají až o 47 % menší hmotnost a o 40 % menší objem než klasické náboje 5,56 × 45 mm. Samozřejmě je zde jedna zásadní podmínka – novou ráži musí zavést do výzbroje ostatní země NATO.

Článek byl převzat z webu Armádní noviny. Původní text najdete zde.

Autor:


Témata: NATO




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.