Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Špehují celý svět, ale útoku fanatiků v Iráku si agenti z NSA nevšimli

  1:02aktualizováno  1:02
Zdánlivě všemocná i ostře kritizovaná americká bezpečností agentura NSA si zadělala na další problém. Islamistickou ofenzivu v Iráku totiž zaznamenala, až když do rukou povstalců začala padat první města.

Sídlo NSA ve Fort Meade v Marylandu | foto: USA TodayProfimedia.cz

Neschopnosti NSA poskytnout politickému a vojenskému vedení Spojených států včasné informace o tom, že se v Iráku schyluje k vojenskému vystoupení islamistických skupin, si povšiml redaktor uznávaného magazínu The Atlantic Conor Friedersdorf. Závažnost Friedersdorfových zjištění podporuje i skutečnost, že se v žádném případě nejedná o zásadního kritika činnosti NSA. Právě naopak, Friedersdorf patří k umírněným konzervativcům a nejednou se ostře vymezil vůči zastáncům Edwarda Snowdena, který zveřejnil citlivé údaje o rozsáhlých odposleších NSA.

Nechte ty Bahamy!

Irák je pro Spojené státy dlouhodobě bolavým místem. Ofenziva sunnitských radikálů zastihla globální velmoc nepřipravenou a zaskočenou. Než Američané stačili účinně zareagovat, dokázali islamisté dobýt množství strategických bodů. Jednotky hlásící se k hnutí Islámský stát v Iráku a Levantě stojí až před centrem provincie Diála, městem Bákuba. Pokud se jim ho podaří ovládnout, otevře se před nimi volná cesta na irácké hlavní město Bagdád. Zájmy USA začal hájit operační svaz seskupený okolo těžké letadlové lodi George H. W. Bush, na palubě rychlého transportu Messa Verde se nachází 500 námořních pěšáků, kteří mohou posílit obranu velvyslanectví v Bagdádu. Zaznívají ale otázky, jak je možné, že se islamistům bez odporu podařilo získat a udržet si strategickou i taktickou aktivitu.

„Nemůžeme být trvale vojensky přítomní na každém místě na světě, které je pro naši zemi významné,“ napsal respektovaný vojenský a politický analytik blízký vedení republikánské strany Andrew Sullivan. „Ať se na mě nikdo, zejména pak nenávistní kritici NSA, nezlobí, ale to nejlepší, co můžeme udělat pro obranu Spojených států, je monitorovat komunikaci všech nepřátel, abychom byli s dostatečným předstihem varováni.“

Právě v této roli ale NSA ve dnech před začátkem islamistické ofenzivy v Iráku žalostně selhala. Zatímco se radikální sunnité připravovali k masivnímu úderu proti vládním silám, NSA měla úplně jiné starosti. V rámci přísně tajného systému SOMALGET, konkrétně jeho programu s krycím názvem MYSTIC, dokončovala pokrytí Bahamských ostrovů svým vševidoucím okem. Jak zjistili novináři odborného webu Intercept, NSA bez vědomí bahamské vlády monitorovala zhruba čtvrt miliardy příchozích i odchozích telefonních hovorů a rozšiřovala svou síť na území Mexika, Filipín a Keni.

To dovedlo Friedersdorfa k tomu, aby Sullivanovi na jeho obhajobu NSA odpověděl otázkou: „Při vší úctě, můžete mi prozradit, jakému ohrožení národní bezpečnosti NSA svou bahamskou akcí zabránila? Něco mi říká, že s Irákem to nemá nic společného.“

Plus minus 100 procent

Selhání National Security Agency v Iráku je ještě jasnější ve světle nedávného rozhovoru, který bývalý zastupující ředitel John Inglis poskytl deníku Los Angeles Times. „Padesát procent,“ odpověděl Inglis na otázku, kolik telefonních hovorů, e-mailů, krátkých textových zpráv a dalších komunikačních nástrojů NSA v Iráku reálně monitoruje. NSA přitom komunikační provoz v Iráku sleduje od roku 2005 a jejím cílem bylo „pokrýt tamní komunikační kanály stoprocentní kontrolou našich mocných armádních počítačů,“ jak se nechal slyšet tehdejší šéf NSA generál Keith Alexander.

Podle Glenna Greenwalda z Interceptu se jedná o klasickou ukázku způsobu, kterým NSA manipuluje veřejné mínění: „National Security Agency se dokáže tvářit, že tam, kde skutečně jde o ochranu životů amerických občanů, pracuje na sto procent, přičemž odposlechy našich spojenců, jako je německá kancléřka Merkelová, jsou nevyhnutelným zlem. A pak se ukáže, že těch plus minus sto procent je vlastně padesát, spíš ale ještě méně.“

Seznamte se: NSA

National Security Agency (Národní bezpečnostní agentura), známá jako NSA, vznikla roku 1952. Jejím úkolem bylo původně získávání  údajů cizích rozvědek a kontrarozvědek, kryptoanalýza a ochrana komunikace americké administrativy. Postupem času se její činnost nebývale rozrostla, pokrývá dokonce i mořské dno. Zde NSA sleduje pohyby ponorek. Datové centrum NSA v Camp Williams údajně disponuje datovým centrem jednoho jotabajtu (kvadrilion bajtů). Denně NSA údajně sbírá 200 milionů krátkých textových zpráv a skoro dvě miliardy e-mailů. Sídlí ve Fort Meade, zaměstnává 30 až 40 tisíc lidí, jejím ředitelem je admirál Michael S. Rodgers. V loňském roce NSA hospodařila s rozpočtem 10,3 miliardy dolarů.

Vedení NSA se k šířícím se obviněním, která sahají až ke „zločinné nedbalosti,“ zatím nevyjádřilo. Podle dobře informovaných zdrojů, které zmiňuje Intercpet, by se ale NSA Iráku „nějakým způsobem ráda zbavila“. Její činnost zde totiž provázejí nepříjemnosti už od roku 2003. Tehdy se na veřejnost dostaly přesvědčivé důkazy o tom, že NSA monitorovala komunikaci zbrojních expertů vyslaných do Iráku ke kontrole údajných zbraní hromadného ničení.

„Je pochopitelné, že nám leží na srdci národní bezpečnost,“ shrnul nejnovější problém NSA Conor Friedersdorf. „Máme za sebou šok 11. září 2001 a nejspíš ani nevíme, co jsme dlužni statečným ženám a mužům, kteří pro naši bezpečnost nasazují mnohdy i život. Přešlapy snad lze omluvit, ale neefektivita NSA už volá po výrazné změně.“

Je možné, že současné kritizované praxi NSA nakonec nevystaví stopku svědectví Edwarda Snowdena, ale fakt, že se Národní bezpečnostní agentura dopouští nejhoršího hříchu, který může organizace jejího druhu spáchat. Nedokáže vyvrátit podezření z neefektivity. Spekulace o dvanácti teroristických útocích, kterým v posledních letech dokázala zabránit, jí na obranu její činnosti postačí jen sotva. Na obranu agentury lze říct jen jediné: jako tajná organizace NSA nesmí mluvit o své činnosti, tedy ani o úspěších, zato neúspěchy jsou snad až příliš dobře vidět.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.